Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2016

5. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 3. února 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 2. do 7. 2. 2016. Měsíc před novem bude viditelný ranní obloze. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší je viditelnost planety Saturn. Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden patřil geostacionárním družicím, tento týden bychom se mohli dočkat vypuštění několika navigačních satelitů.

Obloha

Planety a Měsíc ráno 6. a 7. února 2016. Data: Stellarium
Planety a Měsíc ráno 6. a 7. února 2016. Data: Stellarium
Měsíc bude v poslední čtvrti hned tuto noc na pondělí 1. 2. ve 4:28 SEČ. V dalších dnech bude jeho slábnoucí srpek dominovat ranní obloze a postupně dojde také k setkání s planetami. První setkání Měsíce ve čtvrti nastává hned v pondělí ráno s Marsem. Vzájemná úhlová vzdálenost na obloze bude kolem 2,5°. Ve středu 3. a ve čtvrtek 4. února projde Měsíc kolem Saturnu. V sobotu 6. února nastává pěkné seskupení s Venuší a Merkurem. Velmi tenký srpek by mohl být viditelný ještě v neděli 7. února vlevo od těchto planet.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Nedaleko ní je tento týden také Merkur (cca 0 mag), ale ten bude možná příliš slabý na spatření pouhým okem. Pokud se to podaří, máme možnost vidět ráno všech pět okem viditelných planet a Měsíc k tomu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
1. 2. 5:45   3. 2. Ganymed přechod stínu (20:59) – 0:22
Ganymed přechod měsíce 0:12 – 3:20
2. 2. 1:35; 21:25   5. 2. Europa přechod stínu 0:25 – 3:14
Kallisto zatmění 0:33 – 3:53
Europa přechod měsíce 1:56 – 4:40
Io přechod stínu 4:57 – 7:12
Io přechod měsíce zač. 5:41
4. 2. 3:15; 23:05   6. 2. Io zatmění zač. 2:07
Io zákryt konec 5:05
Europa zákryt konec 23:28
6. 2. 4:50   7. 2. Io přechod stínu (23:25) – 1:40
Io přechod měsíce 0:07 – 2:21
Io zákryt konec 23:31
7. 2. 0:40      
Časy jsou v SEČ.

Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Aktivita Slunce je nízká, ale dočkali jsme se výskytu zajímavých skvrn na jeho povrchu. Došlo i ke krátkému vzestupu aktivity. Nyní je vše při starém a můžeme jen vyčkávat. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je viditelná i večer, protože je cirkumpolární. To znamená, že prošla nedaleko Polárky a nyní se přesouvá do nevýrazného pole hvězd souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.

Kosmonautika

  • V minulém týdnu se činily dva silné nosiče. Nejprve evropská Ariane 5, která letěla po dlouhé době jen s jednou družicí. Důvod byl ten, že vynášená družice Intelsat 29e nové generace, patří mezi těžší a nezbylo by dost místa pro druhou, jak je obvyklé u startů této těžkotonážní rakety.
    Druhý start se uskutečnil v noci na sobotu a postarala se o něj ruská raketa Proton-M. Na palubě byla družice Eutelsat 9B, kterou na finální dráhu umístil urychlovací stupeň Briz-M. Byl to zároveň zajímavý test rakety a horního stupně před dalším startem, kdy na palubě bude ExoMars 2016, což je mise zkušebního evropského přistávacího modulu a orbitální družice.
  • SpaceX získala certifikaci vylepšené verze rakety Falcon 9 (full thrust, též v1.2). Díky tomu se dostane k lukrativním zakázkám, např. vojenských družic, které mohla doposud vynášet pouze United Launch Alliance (ULA) s raketami Atlas a Delta. Schvalování šlo rychle, protože raketa prošla jen drobnými změnami oproti již certifikované verzi 1.1.

Výročí

  • 2. února 1886 (130 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.
  • 4. února 1906 (110 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice, že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.
  • 7. února 1926 (90 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží (hovoříme o letu Voschod 1). Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů.

Výhled na příští týden

  • Večerní srpek Měsíce
  • Výročí: NEAR Shoemaker přistání

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clyde tombaugh, Konstantin Feoktistov, Vesmírný týden, Zinner


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »