50. vesmírný týden 2012

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 13. prosince dopoledne v novu. To dává vynikající příležitost k hledání tenkého srpku na počátku týdne ráno a na konci týdne ve večerních hodinách. Takto, pokud počasí dovolí, bychom měli vidět postupná seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru v pondělí a úterý, popřípadě tenoučký srpek ve středu ráno a poté tenký srpek v pátek večer a o víkendu.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je viditelný celou noc. Vychází po 15. hodině odpoledne a zapadá ráno kolem sedmé. Díky velké výšce nad obzorem před půlnocí je možné pozorovat řadu detailů v atmosféře, především však oblačné pásy a případné přechody Velké červené skvrny (GRS). Předpovědi času přechodu skvrny a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

Venuše (-4 mag) je za svítání dobře viditelná nad jihovýchodem. O něco níže leží ještě planeta Merkur (-0,5 mag). O něco výše nad jihovýchodem je ještě Saturn (0,7 mag). Všechny tři planety se promítají do souhvězdí Vah. Do středy kolem nich prochází srpek Měsíce.

Slunce je nyní opravdu málo aktivní, skvrny na povrchu skoro chybí. Víkend znamenal zapadající poslední aktivnější oblasti se skvrnami a čekání na to, kde se vynoří jiné. Jak vypadá sluneční povrch právě dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Přestože Měsíc nyní na obloze nepřesvěcuje slabé komety, těžko vybírat nějakou zajímavější. Mezi těmi slabými vyniká nejspíše kometa C/2012 K5 (LINEAR), která je nyní v oblasti oje Velkého vozu. S jasností kolem 10 mag stojí za doporučení. Mapku k vyhledání odkazujeme, stejně jako povedený snímek Michaela Jägera z 9. prosince 2012.

Nejaktivnější meteorický roj roku Geminidy vyvrcholí 13. prosince. Nejvíce meteorů tedy spatříme v druhé polovině noci ze středy na čtvrtek. Zajímavé jsou také meteory spatřené večer, protože radiant je tou dobou ještě nízko a stopy jsou delší. Aktivita se očekává vysoká a díky absenci svitu Měsíce bychom měli zažít pěkné divadlo. Za hodinu bychom měli vidět mezi 50 a 100 meteory. Dívat se můžeme po celé obloze, stopy meteorů se pak zdánlivě sbíhají v souhvězdí Blíženců, radiant je asi 4° západně od hvězdy Castor. Nezapomeňte se řádně obléct a využít spacák.

Slunce je nyní opravdu málo aktivní, skvrny na povrchu skoro chybí. Víkend znamenal zapadající poslední aktivnější oblasti se skvrnami a čekání na to, kde se vynoří jiné. Jak vypadá sluneční povrch právě dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Tento týden se přiblíží k Zemi velký asteroid (4179) Toutatis. 12. prosince bude tento 4 x 2 km velký kamenný asteroid prolétat ve vzdálenosti 7 miliónů kilometrů, tedy asi 18ti násobku vzdálenosti Měsíce. Z hlediska blízkozemních planetek patří mezi typ Apollo, jeho dráha křižuje zemskou i marsovskou. Planetka byla objevena 10. 2. 1934, ale následně byl ztracen až do 4. ledna 1989, kdy byl znovuobjeven. Toutatis se dokáže přiblížit Zemi i na dvojnásobek vzdálenosti Měsíce, ale letos to bude o něco dál a jasnost nepřesáhne 10,7 mag. K vyhledání bude třeba větší triedr nebo dalekohled. Letos a v roce 2016 to bude naposledy, co se přiblíží Toutatis dostatečně blízko, příští takové přiblížení bude až od roku 2069. Každopádně v následujících stovkách let nehrozí srážka s tímto asteroidem.
Podle ne úplně jistých informací by se měla 6. ledna 2013 k asteroidu přiblížit čínská sonda Chang'e 2, která zkoumala Měsíc a poté byla umístěna v libračním bodu L2. Ta se na cestu k němu vydala 15. dubna 2012.

Přelety ISS ve večerních hodinách začínají ve středu. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Poté, co byly identifikovány příčiny anomálie vrchního stupně rakety Delta IV, může konečně 11. prosince odstartovat bezpilotní raketoplán X-37B pomocí rakety Atlas V. Ačkoli raketa Delta IV úspěšně vypustila všechny satelity včetně GPS IIF-3, zjistilo se, že za anomálním chováním posledního stupně rakety stál únik paliva.
   
• V minulém týdnu NASA oznámila, že by ráda v roce 2020 vyslala k Marsu jakousi kopii laboratoře MSL (Curiosity), která úspěšně zkoumá Mars v současnosti. Zaměření mise by však mělo být odlišné.
  Také byl oznámen objev místa, kam dopadla dvě těžká wolframová závaží, která sloužila v počátku průchodu Curiosity atmosférou Marsu k posunu těžiště pro správné manévrování. Detailní fotografie poskytla sonda Mars Reconaissance Orbiter, která sledovala místo přistání z výšky několika set kilometrů. Nakonec byly zřetelné stopy po dopadu nalezeny 80 km západně od místa přistání robota. Dvě jasně zřetelná místa dopadu patří nejspíš oněm zátěžím, zatímco menší skvrny přináleží zbytkům přeletového prstence, od něhož se Curiosuty oddělila před vstupem do atmosféry.
   
• Připomínáme také středeční Kosmoschůzku, která je avizována na webu kosmo.cz.
   

Výročí:

• 13. prosince 1967 (45 let) odstartovala sonda Pioneer 8. Narozdíl od pozdějších průzkumníků planet byla tato sonda určena pouze k výzkumu meziplanetárního prostoru na dráze mezi Marsem a Zemí.
   
• 13. prosince 1867 (145 let) se narodil norský vědec Kristian Olaf Birkeland. Na přelomu 19. a 20. století organizoval měření el. proudu ve vysokých zeměpisných šířkách. Všiml si souvislosti erupcí na Slunci a polárních září. Podle chování svazku elektronů v katodové trubici při přiblížení magnetu správně určil, že podobně se chová zemské magnetické pole vůči částicím přilétajícím od Slunce. Tím popsal jevy polárních září tak, jak je chápeme dnes.
   
• 14. prosince 1962 (50 let) proletěla sonda Mariner 2 kolem Venuše. Zjistila, že na Venuši panují pod oblačnou pokrývkou velmi drsné nehostinné podmínky. Za vysokého tlaku a teploty zde nemůže existovat život. Tím byly vyvráceny poslední naděje na Venuši jako dokonalou sestru naší planety.
   
• 16. prosince 1917 (95 let) se narodil významný spisovatel sci-fi, ale také třeba autor myšlenky geostacionárních satelitů Arthur C. Clarke. Z jeho díla je nepochybně nejznámější tetralogie Vesmírná odyssea. Na motivy tohoto díla se sonda k Marsu, která je dosud funkční a předává data z povrchu, jmenuje 2001: Mars Odyssey. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice, už v roce 1945.
   
• 16. prosince 1857 (155 let) se narodil americký astronom a průkopník astrofotografie Edward Emerson Barnard. V roce 1892 objevil tehdy pátý jupiterův měsíc Amalthea (objev po cca 300 letech od Galilea, poslední objevený měsíc pouhým okem bez fotografie). V témže roce si při pozorování výbuchu novy všiml emisních čar a z nich usoudil, že jde o druh vesmírné exploze. Od nástupu na Yerkesovu observatoř se věnoval hlavně fotografování Mléčné dráhy. Vytvořil tak katalog temných mlhovin, mnohé z nich jsou dobře viditelné vizuálně triedrem, ale některé jen na výborné obloze velkým dalekohledem, například Koňská hlava v Orionu. V roce 1916 si všiml velkého vlastního pohybu blízké hvězdy, zvané dnes Barnardova hvězda. Závěrem ještě můžeme dodat, že Barnard je znám jako objevitel 14 komet a u dvou jako spoluobjevitel. Díky jeho fotografiím komety 17P/Holmes, která nečekaně zjasnila v roce 1892, víme, jak vypadala a jak se chovala a můžeme tak říci, že její zjasnění v roce 2007 bylo v podstatě stejným procesem. Otázka je, proč tato zjasnění nastala pouze dvě, ale tak už se komety někdy chovají.
   

Výhled na příští týden:

• další posádka k ISS
• zimní slunovrat (11:11 UT)
• konec světa nebude...
• Výročí: Cassini -> Rhea
• Výročí: A. Michelson
• Výročí: C. Witt-Morette

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.