Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2012

50. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 12. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. prosince 2012 v 18 hodin SEČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12.

Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc, ráno máme seskupení Venuše, Merkur a Měsíce. Koncem týdne je vidět Měsíc večer. 13. prosince vrcholí roj Geminid. K Zemi se přiblíží planetka Toutatis. Přelety ISS začínají ve večerních hodinách od druhé poloviny týdne.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 13. prosince dopoledne v novu. To dává vynikající příležitost k hledání tenkého srpku na počátku týdne ráno a na konci týdne ve večerních hodinách. Takto, pokud počasí dovolí, bychom měli vidět postupná seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru v pondělí a úterý, popřípadě tenoučký srpek ve středu ráno a poté tenký srpek v pátek večer a o víkendu.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je viditelný celou noc. Vychází po 15. hodině odpoledne a zapadá ráno kolem sedmé. Díky velké výšce nad obzorem před půlnocí je možné pozorovat řadu detailů v atmosféře, především však oblačné pásy a případné přechody Velké červené skvrny (GRS). Předpovědi času přechodu skvrny a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10.12. 23:10   10.12. Io zákryt zač. 21:54, zatmění konec (0:17)
11.12. 19:00   11.12. Io přechod 19:01-21:10, stín 19:14-21:24
12.12. 5:00   12.12. Io zákryt zač. 16:20, zatmění konec 18:45
13.12. 0:50   13.12. Io přechod stín konec 15:53
13.12. 20:40   14.12. Europa přechod 1:30-3:51, stín 2:03-4:28
14.12. 16:30   15.12 Europa zákryt zač. 19:33, zatmění konec 22:36
15.12. 2:25   16.12. Ganymed zákryt zač. 20:11, zákryt konec 23:41
15.12. 22:20   17.12. Io přechod 2:18-4:28, stín 2:40-4:51
16.12. 18:10      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) je za svítání dobře viditelná nad jihovýchodem. O něco níže leží ještě planeta Merkur (-0,5 mag). O něco výše nad jihovýchodem je ještě Saturn (0,7 mag). Všechny tři planety se promítají do souhvězdí Vah. Do středy kolem nich prochází srpek Měsíce.

Slunce je nyní opravdu málo aktivní, skvrny na povrchu skoro chybí. Víkend znamenal zapadající poslední aktivnější oblasti se skvrnami a čekání na to, kde se vynoří jiné. Jak vypadá sluneční povrch právě dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Přestože Měsíc nyní na obloze nepřesvěcuje slabé komety, těžko vybírat nějakou zajímavější. Mezi těmi slabými vyniká nejspíše kometa C/2012 K5 (LINEAR), která je nyní v oblasti oje Velkého vozu. S jasností kolem 10 mag stojí za doporučení. Mapku k vyhledání odkazujeme, stejně jako povedený snímek Michaela Jägera z 9. prosince 2012.

Nejaktivnější meteorický roj roku Geminidy vyvrcholí 13. prosince. Nejvíce meteorů tedy spatříme v druhé polovině noci ze středy na čtvrtek. Zajímavé jsou také meteory spatřené večer, protože radiant je tou dobou ještě nízko a stopy jsou delší. Aktivita se očekává vysoká a díky absenci svitu Měsíce bychom měli zažít pěkné divadlo. Za hodinu bychom měli vidět mezi 50 a 100 meteory. Dívat se můžeme po celé obloze, stopy meteorů se pak zdánlivě sbíhají v souhvězdí Blíženců, radiant je asi 4° západně od hvězdy Castor. Nezapomeňte se řádně obléct a využít spacák.

Slunce je nyní opravdu málo aktivní, skvrny na povrchu skoro chybí. Víkend znamenal zapadající poslední aktivnější oblasti se skvrnami a čekání na to, kde se vynoří jiné. Jak vypadá sluneční povrch právě dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Tento týden se přiblíží k Zemi velký asteroid (4179) Toutatis. 12. prosince bude tento 4 x 2 km velký kamenný asteroid prolétat ve vzdálenosti 7 miliónů kilometrů, tedy asi 18ti násobku vzdálenosti Měsíce. Z hlediska blízkozemních planetek patří mezi typ Apollo, jeho dráha křižuje zemskou i marsovskou. Planetka byla objevena 10. 2. 1934, ale následně byl ztracen až do 4. ledna 1989, kdy byl znovuobjeven. Toutatis se dokáže přiblížit Zemi i na dvojnásobek vzdálenosti Měsíce, ale letos to bude o něco dál a jasnost nepřesáhne 10,7 mag. K vyhledání bude třeba větší triedr nebo dalekohled. Letos a v roce 2016 to bude naposledy, co se přiblíží Toutatis dostatečně blízko, příští takové přiblížení bude až od roku 2069. Každopádně v následujících stovkách let nehrozí srážka s tímto asteroidem.
Podle ne úplně jistých informací by se měla 6. ledna 2013 k asteroidu přiblížit čínská sonda Chang'e 2, která zkoumala Měsíc a poté byla umístěna v libračním bodu L2. Ta se na cestu k němu vydala 15. dubna 2012.

Přelety ISS ve večerních hodinách začínají ve středu. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Poté, co byly identifikovány příčiny anomálie vrchního stupně rakety Delta IV, může konečně 11. prosince odstartovat bezpilotní raketoplán X-37B pomocí rakety Atlas V. Ačkoli raketa Delta IV úspěšně vypustila všechny satelity včetně GPS IIF-3, zjistilo se, že za anomálním chováním posledního stupně rakety stál únik paliva.
     
  • V minulém týdnu NASA oznámila, že by ráda v roce 2020 vyslala k Marsu jakousi kopii laboratoře MSL (Curiosity), která úspěšně zkoumá Mars v současnosti. Zaměření mise by však mělo být odlišné.
    Také byl oznámen objev místa, kam dopadla dvě těžká wolframová závaží, která sloužila v počátku průchodu Curiosity atmosférou Marsu k posunu těžiště pro správné manévrování. Detailní fotografie poskytla sonda Mars Reconaissance Orbiter, která sledovala místo přistání z výšky několika set kilometrů. Nakonec byly zřetelné stopy po dopadu nalezeny 80 km západně od místa přistání robota. Dvě jasně zřetelná místa dopadu patří nejspíš oněm zátěžím, zatímco menší skvrny přináleží zbytkům přeletového prstence, od něhož se Curiosuty oddělila před vstupem do atmosféry.
     
  • Připomínáme také středeční Kosmoschůzku, která je avizována na webu kosmo.cz.
     

Výročí:

  • 13. prosince 1967 (45 let) odstartovala sonda Pioneer 8. Narozdíl od pozdějších průzkumníků planet byla tato sonda určena pouze k výzkumu meziplanetárního prostoru na dráze mezi Marsem a Zemí.
     
  • 13. prosince 1867 (145 let) se narodil norský vědec Kristian Olaf Birkeland. Na přelomu 19. a 20. století organizoval měření el. proudu ve vysokých zeměpisných šířkách. Všiml si souvislosti erupcí na Slunci a polárních září. Podle chování svazku elektronů v katodové trubici při přiblížení magnetu správně určil, že podobně se chová zemské magnetické pole vůči částicím přilétajícím od Slunce. Tím popsal jevy polárních září tak, jak je chápeme dnes.
     
  • 14. prosince 1962 (50 let) proletěla sonda Mariner 2 kolem Venuše. Zjistila, že na Venuši panují pod oblačnou pokrývkou velmi drsné nehostinné podmínky. Za vysokého tlaku a teploty zde nemůže existovat život. Tím byly vyvráceny poslední naděje na Venuši jako dokonalou sestru naší planety.
     
  • 16. prosince 1917 (95 let) se narodil významný spisovatel sci-fi, ale také třeba autor myšlenky geostacionárních satelitů Arthur C. Clarke. Z jeho díla je nepochybně nejznámější tetralogie Vesmírná odyssea. Na motivy tohoto díla se sonda k Marsu, která je dosud funkční a předává data z povrchu, jmenuje 2001: Mars Odyssey. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice, už v roce 1945.
     
  • 16. prosince 1857 (155 let) se narodil americký astronom a průkopník astrofotografie Edward Emerson Barnard. V roce 1892 objevil tehdy pátý jupiterův měsíc Amalthea (objev po cca 300 letech od Galilea, poslední objevený měsíc pouhým okem bez fotografie). V témže roce si při pozorování výbuchu novy všiml emisních čar a z nich usoudil, že jde o druh vesmírné exploze. Od nástupu na Yerkesovu observatoř se věnoval hlavně fotografování Mléčné dráhy. Vytvořil tak katalog temných mlhovin, mnohé z nich jsou dobře viditelné vizuálně triedrem, ale některé jen na výborné obloze velkým dalekohledem, například Koňská hlava v Orionu. V roce 1916 si všiml velkého vlastního pohybu blízké hvězdy, zvané dnes Barnardova hvězda. Závěrem ještě můžeme dodat, že Barnard je znám jako objevitel 14 komet a u dvou jako spoluobjevitel. Díky jeho fotografiím komety 17P/Holmes, která nečekaně zjasnila v roce 1892, víme, jak vypadala a jak se chovala a můžeme tak říci, že její zjasnění v roce 2007 bylo v podstatě stejným procesem. Otázka je, proč tato zjasnění nastala pouze dvě, ale tak už se komety někdy chovají.
     

Výhled na příští týden:

  • další posádka k ISS
  • zimní slunovrat (11:11 UT)
  • konec světa nebude...
  • Výročí: Cassini -> Rhea
  • Výročí: A. Michelson
  • Výročí: C. Witt-Morette

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clarke, Birkeland, Geminidy, Barnard, Toutatis, Vesmírný týden


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »