50. vesmírný týden 2014

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 14. prosince.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši – Večernici. Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

Aktivita Slunce je stále nízká, ačkoli během minulého týden se dočasně poněkud zvýšila s tím, jak přecházela aktivnější oblast, kde docházelo i k erupcím kategorie M. V tomto týdnu očekáváme návrat aktivních oblastí, z nichž jedna je stárnoucí říjnovou obří skvrnou. Buď se nějaké skvrny objeví, anebo už také ne. Sledujte levý okraj Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Počasí je v prosinci tradičně zatažené s občasnými jasnými večery nebo rány. Proto pozorování meteorů moc nepřeje. Ovšem zkusme udělat vše pro případné pozorování meteorického roje Geminid. Tento roj je totiž v posledních letech nejspolehlivějším a počet spatřených meteorů vždy v nocích kolem maxima dosahoval i více než 50 za hodinu. Geminidy jsou středně rychlé (cca 40 km/s) a tak se i lépe fotí. Radiant je nad hvězdami Castor a Pollux v Blížencích a maximum připadá na noc 13. / 14. prosince, ale poměrně dost meteorů padá i o noc dříve a o něco výrazně méně pak o noc později.

Kosmonautika:

• 3. prosince odstartovala k asteroidu 1999 JU3 japonská sonda Hayabusa-2. Na detaily o této sondě se můžete podívat v článku Dušana Majera.
   
• 4. prosince měla startovat ke zkušebnímu letu americká loď Orion, ale kvůli problémům s raketou Delta IV Heavy startovala až v pátek 5. 12. Let ovšem proběhl dokonale. Byl to pěkný zážitek.
   
• V sobotu 6. prosince se začala z hibernace probouzet sonda New Horizons, která navštíví v půli července 2015 Pluto. Zpráva o jejím úspěšném probuzení nás však zastihla až v neděli 7. 12. Za tento paradox mohl i čas, který potřeboval signál ze sondy, aby dorazil k Zemi. V současnosti je sonda za dráhou Neptunu a signál k nám letí 4,5 hodiny.
   
• Jako tuctová se ve světle událostí uplynulého týdne jeví zpráva, že Ariane 5 ECA opět úspěšně vynesla další dva satelity na geostacionární dráhu. Kosmonautika se bohužel někdy dostává do novin, jen až když start selže. Rutinní to ale není, Rosetta by mohla vyprávět, když její start byl odložen, právě kvůli havárii Ariane 5 ECA.
   

Výročí:

• 10. prosince 1974 (40 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce).
   
• 10. prosince 1999 (15 let) startovala vesmírná rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o největší vědeckou družici postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším okem v oboru RTG záření.
   

Výhled na příští týden:

• Nov a tmavé noci (zimní slunovrat)
• Falcon 9 s Dragonem k ISS a pokusem o přistání 1. stupně
• Výročí: Vega 1
• Výročí: Gottfried Kirch
• Výročí: Francis Thomas Bacon

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.