Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2014

50. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 12. do 14. 12. 2014

Měsíc je po úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Večer se klube nad obzor Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Blíží se maximum meteorického roje Geminid. Ohlížíme se za nabitým týdnem kosmonautiky.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 14. prosince.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši – Večernici. Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 12. 23:40   9. 12. Europa přechod stínu 2:31–5:25
Europa přechod měsíc 4:51–7:46
Io přechod stínu 5:18–7:35
Io přechod měsíc 6:26–8:43
11. 12. 5:25   10. 12. Io zákryt konec 5:56
12. 12. 1:20   13. 12. Kallisto zatmění zač. 5:47
13. 12. 7:05   14. 12. Ganymed přechod stínu zač. 6:24
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále nízká, ačkoli během minulého týden se dočasně poněkud zvýšila s tím, jak přecházela aktivnější oblast, kde docházelo i k erupcím kategorie M. V tomto týdnu očekáváme návrat aktivních oblastí, z nichž jedna je stárnoucí říjnovou obří skvrnou. Buď se nějaké skvrny objeví, anebo už také ne. Sledujte levý okraj Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Počasí je v prosinci tradičně zatažené s občasnými jasnými večery nebo rány. Proto pozorování meteorů moc nepřeje. Ovšem zkusme udělat vše pro případné pozorování meteorického roje Geminid. Tento roj je totiž v posledních letech nejspolehlivějším a počet spatřených meteorů vždy v nocích kolem maxima dosahoval i více než 50 za hodinu. Geminidy jsou středně rychlé (cca 40 km/s) a tak se i lépe fotí. Radiant je nad hvězdami Castor a Pollux v Blížencích a maximum připadá na noc 13. / 14. prosince, ale poměrně dost meteorů padá i o noc dříve a o něco výrazně méně pak o noc později.

Kosmonautika:

  • 3. prosince odstartovala k asteroidu 1999 JU3 japonská sonda Hayabusa-2. Na detaily o této sondě se můžete podívat v článku Dušana Majera.
     
  • 4. prosince měla startovat ke zkušebnímu letu americká loď Orion, ale kvůli problémům s raketou Delta IV Heavy startovala až v pátek 5. 12. Let ovšem proběhl dokonale. Byl to pěkný zážitek.
     
  • V sobotu 6. prosince se začala z hibernace probouzet sonda New Horizons, která navštíví v půli července 2015 Pluto. Zpráva o jejím úspěšném probuzení nás však zastihla až v neděli 7. 12. Za tento paradox mohl i čas, který potřeboval signál ze sondy, aby dorazil k Zemi. V současnosti je sonda za dráhou Neptunu a signál k nám letí 4,5 hodiny.
     
  • Jako tuctová se ve světle událostí uplynulého týdne jeví zpráva, že Ariane 5 ECA opět úspěšně vynesla další dva satelity na geostacionární dráhu. Kosmonautika se bohužel někdy dostává do novin, jen až když start selže. Rutinní to ale není, Rosetta by mohla vyprávět, když její start byl odložen, právě kvůli havárii Ariane 5 ECA.
     

Výročí:

  • 10. prosince 1974 (40 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce).
     
  • 10. prosince 1999 (15 let) startovala vesmírná rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o největší vědeckou družici postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším okem v oboru RTG záření.
     

Výhled na příští týden:

  • Nov a tmavé noci (zimní slunovrat)
  • Falcon 9 s Dragonem k ISS a pokusem o přistání 1. stupně
  • Výročí: Vega 1
  • Výročí: Gottfried Kirch
  • Výročí: Francis Thomas Bacon

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Helios-A, Helios-1, Vesmírný týden


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »