Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2014

50. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 12. do 14. 12. 2014

Měsíc je po úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Večer se klube nad obzor Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Blíží se maximum meteorického roje Geminid. Ohlížíme se za nabitým týdnem kosmonautiky.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 14. prosince.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši – Večernici. Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 12. 23:40   9. 12. Europa přechod stínu 2:31–5:25
Europa přechod měsíc 4:51–7:46
Io přechod stínu 5:18–7:35
Io přechod měsíc 6:26–8:43
11. 12. 5:25   10. 12. Io zákryt konec 5:56
12. 12. 1:20   13. 12. Kallisto zatmění zač. 5:47
13. 12. 7:05   14. 12. Ganymed přechod stínu zač. 6:24
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále nízká, ačkoli během minulého týden se dočasně poněkud zvýšila s tím, jak přecházela aktivnější oblast, kde docházelo i k erupcím kategorie M. V tomto týdnu očekáváme návrat aktivních oblastí, z nichž jedna je stárnoucí říjnovou obří skvrnou. Buď se nějaké skvrny objeví, anebo už také ne. Sledujte levý okraj Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Počasí je v prosinci tradičně zatažené s občasnými jasnými večery nebo rány. Proto pozorování meteorů moc nepřeje. Ovšem zkusme udělat vše pro případné pozorování meteorického roje Geminid. Tento roj je totiž v posledních letech nejspolehlivějším a počet spatřených meteorů vždy v nocích kolem maxima dosahoval i více než 50 za hodinu. Geminidy jsou středně rychlé (cca 40 km/s) a tak se i lépe fotí. Radiant je nad hvězdami Castor a Pollux v Blížencích a maximum připadá na noc 13. / 14. prosince, ale poměrně dost meteorů padá i o noc dříve a o něco výrazně méně pak o noc později.

Kosmonautika:

  • 3. prosince odstartovala k asteroidu 1999 JU3 japonská sonda Hayabusa-2. Na detaily o této sondě se můžete podívat v článku Dušana Majera.
     
  • 4. prosince měla startovat ke zkušebnímu letu americká loď Orion, ale kvůli problémům s raketou Delta IV Heavy startovala až v pátek 5. 12. Let ovšem proběhl dokonale. Byl to pěkný zážitek.
     
  • V sobotu 6. prosince se začala z hibernace probouzet sonda New Horizons, která navštíví v půli července 2015 Pluto. Zpráva o jejím úspěšném probuzení nás však zastihla až v neděli 7. 12. Za tento paradox mohl i čas, který potřeboval signál ze sondy, aby dorazil k Zemi. V současnosti je sonda za dráhou Neptunu a signál k nám letí 4,5 hodiny.
     
  • Jako tuctová se ve světle událostí uplynulého týdne jeví zpráva, že Ariane 5 ECA opět úspěšně vynesla další dva satelity na geostacionární dráhu. Kosmonautika se bohužel někdy dostává do novin, jen až když start selže. Rutinní to ale není, Rosetta by mohla vyprávět, když její start byl odložen, právě kvůli havárii Ariane 5 ECA.
     

Výročí:

  • 10. prosince 1974 (40 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce).
     
  • 10. prosince 1999 (15 let) startovala vesmírná rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o největší vědeckou družici postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším okem v oboru RTG záření.
     

Výhled na příští týden:

  • Nov a tmavé noci (zimní slunovrat)
  • Falcon 9 s Dragonem k ISS a pokusem o přistání 1. stupně
  • Výročí: Vega 1
  • Výročí: Gottfried Kirch
  • Výročí: Francis Thomas Bacon

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Helios-A, Helios-1, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »