Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2015

50. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 9. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 12. do 13. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v novu. Ráno máme vysoko na jihu Jupiter, na jihovýchodě je Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Začíná se zvyšovat aktivita roje Geminid, maximum bude příští pondělí. Aktivita Slunce je nízká. ISS očekává nákladní loď Cygnus. LISA Pathfinder byla vypuštěna úspěšně.

Obloha

Měsíc bude v pátek 11. prosince v novu. Čekají nás tedy ranní setkání slábnoucího srpku s Venuší a kometkou Catalina. Bude to hned v pondělí a v úterý 7. a 8. 12. Tenký srpek bude vidět ještě 9. 12. a možná i 10. prosince ráno. Viditelnost večerního srpku by mohla připadnout na sobotní a nedělní večer, pokud bude velmi dobrá obloha nad jihozápadním obzorem.

Planety:
Ranní obloha nám nabízí Jupiter (–2 mag) nad jihem a dále jasnou Venuši (–4,2 mag) nad jihovýchodem. Mezi nimi je taky slabší Mars (1,5 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů měsíčků a přechodů Velké červené skvrny (GRS).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 12. 5:15   10. 12. Europa přechod měsíce začíná 6:14
Europa přechod stínu končí 6:34
10. 12. 6:50   11. 12. Ganymed zatmění končí 6:48
13. 12. 4:20   13. 12. Io zatmění začíná 5:28
6. 12. 3:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je už delší čas na velmi nízké úrovni. Ani minulý týden zatím neznamenal změnu, ačkoli se k nám natočily nějaké skvrny. Magnetické pole v nich je jednoduché a tedy i aktivita nízká. Jedna ze skvrn, č. 2462, aktuálně vykazuje alespoň nějakou aktivitu. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat taky na na aktuálním snímku SDO.

Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Pozorovatele komet jistě potěší, že Měsíc tento týden nebude rušit pozorování komety Catalina, spíše ji v prvních dnech týdne doplní spolu s Venuší do zajímavého seskupení. Ačkoli je kometa slabší, kolem 6. hvězdné velikosti, jedná se o příjemné zpestření i pro nejmenší triedry. Kometa má také dva ohony, ale k jejich zaznamenání je třeba průzračná obloha a nebo fotografie. Kometě C/2013 US10 (Catalina) se věnoval i článek Marka Bielyho. Vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny, východně od jasné Spiky. Martin Mašek navíc doporučuje pomoci si pomocí planety Venuše.

Meteorický roj Geminid je za dveřmi. Maximum nastane v pondělí 14. prosince. Z toho plyne, že k pozorování budou vhodné všechny noci kolem maxima. Ideální je tedy dívat se i v neděli ráno, nebo v noci na pondělí, případně i v pondělí později večer. Čím později v noci, tím poroste frekvence, protože radiant roje v souhvězdí Blíženců vrcholí kolem 2. hodiny ranní. Geminidy nabízí fascinující podívanou, neboť jejich maximální frekvence jsou kolem 140 meteorů za hodinu, což je skoro dvojnásobek oproti letním Perseidám. Zdrojem meteorů se zdá být vyhaslá kometa, známá jako planetka Phaeton. Meteoroidy vstupují do atmosféry střední rychlostí 35 km/s. Perseidy nebo Leonidy jsou dvakrát rychlejší.

Kosmonautika

  • 25. listopadu došlo k explozi na satelitu NOAA 16. Na vině by měl být nabíjecí systém baterií a to je problém, protože trosky zaneřádily žádanou polární dráhu ve výšce kolem 850 km.
  • Sonda New Horizons poslala nejdetailnější záběry Pluta, které má na palubě.
  • Minulý týden úspěšně odstartovala sonda LISA Pathfinder a pěkný start zaznamenala také raketa Sojuz 2-1v, která vynesla tajný vojenský satelit Kanopus.
  • 2. prosince uplynulo 20 let od startu sluneční observatoře SOHO. Kromě článku s ohlédnutím doporučujeme také hlasování o nejlepší snímek.

Výročí

  • 7. prosince 1905 (110 let) se narodil holandsko-americký astronom Gerard Kuiper, jehož jméno si spojujeme s pásem malých těles za dráhou Neptunu, jehož existenci předpověděl. Je taky objevitelem měsíců Mirandy u Uranu a Nereidy u Neptunu. Dále objevil oxid uhličitý v atmosféře Marsu a metan v atmosféře Titanu u Saturnu. Byl také u počátků letecké infračervené astronomie.
  • 7. prosince 1995 (20 let) započala sonda Galileo výzkum Jupiteru z oběžné dráhy planety. Před příletem sondy Juno jsou to právě výsledky Galilea, jež přinesly mnoho podrobností, které zatím o Jupiteru máme.
  • 10. prosince 1950 (65 let) byl zaznamenán pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu.

Výhled na příští týden

  • Geminidy
  • Výročí: Gemini 6
  • Výročí: Veněra 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gerard Kuiper, Sonda Galileo


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »