Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2016

50. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 14. prosince 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 14. prosince 2016 v 1:06 SEČ. Protože 13. 12. v 0:30 bude v přízemí, jedná se v podstatě o další superúplněk. Protože fáze úplňku bude přesně v noci a nikoli odpoledne, jako v listopadu, bude Měsíc dokonce jasnější, než listopadový superúplněk.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je nyní krásnou Večernicí. Večer už září poměrně vysoko nad jihozápadem i za pokročilého soumraku. Mars (0,7 mag) je ještě výše přibližně nad jihem.
Poblíž Slunce, v korónografu SOHO ještě dlí Saturn. Vypadá tam jako jasnější hvězda vpravo od Slunce. Vlevo se na snímcích postupně vynoří známé objekty ze Střelce, jako třeba mlhovina Laguna.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica ze souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků upozorněme na 14. prosinec, kdy ráno přechází stín Ganymedu (začátek 4:05, konec 6:47 SEČ). Dále 16. 12. přechází Io a jeho stín (stín od 5:43, měsíc od 6:50). 17. 12. v 6:11 končí zákryt Io a kolem východu Slunce začíná přechod stínu měsíce Europa (od 7:39). Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 13. 12. v 7:55, v pátek 16. 12. v 6:30 a v neděli 18. 12. v 7:05 SEČ.

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni. Pochopitelně tím myslíme i fakt, že na viditelném povrchu není jediná skvrna. Na Slunce se můžeme dívat i online na internetu na snímcích družice SDO.

Meteorický roj Geminid má 14. 12. tradiční maximum. Většinu meteorů z oblohy spolehlivě vymaže Měsíc kolem úplňku a zbývající možná zakryje oblačnost, přesto jej připomínáme, neboť jde o roj nejspolehlivější pokud jde o vysoké frekvence, až 120 meteorů za hodinu za bezměsíčné noci. Informace k roji najdete na www.imo.net.

Kosmonautika

  • 8. prosince se svět rozloučil s legendou americké pilotované kosmonautiky. John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze kolem Země, když v únoru 1962 letěl na palubě lodi Mercury. K poznatkům lékařské vědy přispěl i jako nejstarší člověk ve vesmíru, když ve věku 77 let letěl na palubě raketoplánu Discovery v říjnu 1998, přičemž i v tomto věku byl plně platným členem posádky. Portál Kosmonautix.cz bude věnovat Glennovi celý týden vzpomínkovými články.
  • Zásoby na ISS nejsou už tak ohroženy, protože japonská nákladní loď HTV už je na cestě po úspěšném startu rakety H-IIB v pátek 9. prosince.
  • Z uskutečněných startů připomeňme evropskou raketu Vega s družicí Gokturk-1A, indickou PSLV XL s Resourcesat 2A, americkou Delta IV M+ s družicí WGS-8 a čínskou CZ-3B s geostacionární meteodružicí Fengyun-4A.
  • Tento týden jsou v plánu ještě dva starty raket, a to Pegasus-XL startující z podvěsu na letounu a rakety Atlas V s velkou výkonnou geostacionární telekomunikační družicí EchoStar 19/Jupiter 2.
  • Společnost SpaceX nám radost nakonec neudělá. Kvůli úpravám na druhém stupni se očekávaný návrat Falconu do služby přesouvá na lednový termín.

Výročí

  • 12. prosince 1961 (55 let) odstartoval satelit OSCAR-1. V historii kosmonautiky zaujímá významnou pozici, ačkoli jeho mise trvala pouze 22 dnů. Jednalo se totiž o první „přívažek“, jinak řečeno druhý satelit, vypuštěný zároveň s jinou družicí, který se posléze dostal na samostatnou dráhu. Jak zkratka projektu napovídá (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio), mohli jej kontaktovat radioamatéři z celého světa.
  • 14. prosince 1546 (470 let) se narodil významný dánský astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 420 let.
  • 15. prosince 1966 (50 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.
  • 16. prosince 1826 (190 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.

Výhled na příští týden

  • zjasňující komety
  • Výročí: Carl Sagan, úmrtí
  • Výročí: Luna 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, Giovanni Donati, Vesmírný týden, Donati, Janus, Audouin Dollfus, John Glenn, OSCAR-1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »