Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 12. prosince 2018 v 18:00 SEČ (simulace Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 15. prosince v 12:49 SEČ. Večer můžeme sledovat postupně se zvětšující srpek a v pátek 14. 12. se přiblíží k Marsu, u kterého bude i v sobotu.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, stále ještě je relativně nedaleko od něj i planeta Neptun (7,9 mag). Uran (5,7 mag) je v Rybách, ale vzhledem k hranicím souhvězdí už skoro na pomezí s Beranem. Venuše (−4,8 mag) v maximálním jasu se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem na pomezí Panny a Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pěkná velká koronální díra se natočila k Zemi a spolu se slabým výronem plazmatu to způsobilo pěkné polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách. Se skvrnami na povrchu je to, jako obvykle, slabé. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Tento týden by měl mít nejpříznivější podmínky k pozorování. Kometa je už hodně blízko k Zemi (vzdálenost klesne z nynějších 13,5 na rekordních 11,6 mil. km od Země). Zároveň i její výška nad obzorem už je dostatečná, aby byla vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Praxe ukázala, že většina míst je tak zasažená světlem z měst, že je kometa vidět jen v triedrech, ale stačí už malý přístroj k jejímu spatření. Na nejlepších fotografiích je vidět i aktivní iontový ohon a koma velká nejméně jeden stupeň, což jsou dva měsíční úplňky. Kometu snímají i naši čtenáři, jak je vidět v postupně rostoucí galerii snímků.

Poloha komety 46P/Wirtanen ve 20 hod SEČ do poloviny prosince 2018 Autor: SkytechX
Poloha komety 46P/Wirtanen ve 20 hod SEČ do poloviny prosince 2018
Autor: SkytechX

Jako obvykle nezapomeňme při pozorování otočit dalekohled i do souhvězdí Trojúhelníku, kde je další pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels viditelná už v triedru 15×70 apod.

Polohy komety 64P/Swift-Gehrels ve 22 hod do poloviny prosince 2018 Autor: SkytechX
Polohy komety 64P/Swift-Gehrels ve 22 hod do poloviny prosince 2018
Autor: SkytechX

Meteorický roj Geminid
Pro mnoho amatérských astronomů je polovina prosince ideální doba k pozorování nejlepšího meteorického roje roku. Geminidy už dlouhá léta patří mezi spolehlivý roj s počty více než 100 meteorů za hodinu. Meteory jsou pomalejší a někdy i pěkně jasné. Maximum připadá letos na pátek 14. prosince, ale určitě bude hodně velká aktivita i v nocích okolo, především před maximem. Ideální výšku má radiant až nad ránem, ale pozorovat se dá skoro celou noc. Meteory vyletují zdánlivě z Blíženců, poblíž jasných hvězd Castor a Pollux, ale vidět je můžeme pochopitelně po celé obloze.

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice je už doslova ověšena loděmi. Kromě Sojuzu MS-09 přibyl v pondělí i Sojuz MS-11 se třemi členy posádky. V sobotu se pak připojil i nákladní Dragon v rámci mise CRS-16. Tím doplnil už dříve připojenou loď Cygnus a navíc jsou u stanice i dva nákladní Progressy.

Mimochodem start Dragona znamenal zpestření v podobě částečně nepovedeného přistání prvního stupně rakety Falcon 9. Tomu se zasekla roštová kormidla a tak musel přistát nedaleko pobřeží Floridy do moře. Odtud byl dotažen do přístavu a nyní je už vytažen z vody. Už jsme skoro zapomněli, jak takové přistání rakety není úplná samozřejmost. Mimochodem přistání stupně u pobřeží Kalifornie na palubu přistávací plošiny Just Read the Instructions se naopak povedlo bez problémů. Tento stupeň jako první v historii absolvoval už třetí let do vesmíru, což je dosud nevídaný počin.

Pokud sledujete dění na Marsu, určitě vám neunikly nové snímky okolí, které nasnímala kamera na robotické paži sondy InSight. Z multimediálních zážitků ještě můžeme vyzdvihnout zvukový záznam větru na Marsu, a to i pomocí seismometru!

Trochu na okraji zájmu zůstal přílet sondy OSIRIS-REx k planetce Bennu. Zajímavým počinem čtenáře fóra Kosmonautixu Lukáše Hanáka je 3D model planetky z fotografií sondy.

Stranou zájmu, za což čtenáři náleží omluva, zůstalo i upozornění na chystaný start čínské sondy Chang’e 4, která míří na povrch Měsíce. Čína se bohužel tentokrát neodhodlala udělat přímý přenos ze startu, ačkoli snímků poté bylo uvolněno mnoho.

Start Delty IV heavy z Kalifornie je už dvakrát odložen, kvůli počasí a v neděli doslova v posledních sekundách (konkrétně podle ULA 7,5 sekundy před startem), kdy už skoro došlo k zážehu motorů. Datum a čas startu nebyl ještě v neděli večer znám.

Výročí

11. prosince 1988 (30 let) byla vypuštěna družice Astra 1A. Od roku 1989 do roku 2004, kdy skončila její plánovaná životnost šlo o jednu z mnoha známých družic společnosti SES, která je provozuje. Po jejím vypuštění tehdy došlo ke změně i pro nadšence příjmu satelitního TV signálu, protože k zachycení signálu poprvé stačily i menší parabolické antény.

11. prosince 1993 (25 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.

11. prosince 1998 (20 let) odstartovala sonda Mars Climate Orbiter. Šlo o jednu z dvojice sond nešťastného programu Mars Surveyor 1998, kdy plánovaný orbiter zhynul při příletu v atmosféře planety pro známou chybu v software sondy, kde některé výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních a tytéž výpočty jinde v SI. Navíc druhá mise tohoto programu, Mars Polar Lander, se po přistávacím manévru už neozvala.

Výhled na příští týden 

  • kometa 46P a Plejády
  • Výročí: Apollo 8
  • Výročí: Veněra 12, přistání na Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Astra 1A, Mars Climate Orbiter, Oprava HST, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »