Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 11. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 12. prosince v 6:12 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou nyní blízko sebe na soumrakové obloze nízko nad jihozápadem. K jejich největšímu přiblížení dojde ve středu 11. 12. na vzdálenost méně než dva stupně. Ráno končí viditelnost planety Merkur (−0,6 mag). O něco výše je Mars (1,7 mag), který bude ve čtvrtek 12. 12. v těsné konjunkci s hvězdou Zuben Elgenubi, alfou souhvězdí Váhy.

Aktivita Slunce je zůstává stále velmi nízká. Pokračuje období bez výskytu skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

První stupeň Falconu 9 přistává na plošině ASDS (Of Course I Still Love You) Autor: SpaceX
První stupeň Falconu 9 přistává na plošině ASDS (Of Course I Still Love You)
Autor: SpaceX
Na ISS v neděli zakotvila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise CRS-19, který startoval na Falconu 9 a první stupeň rakety úspěšně přistál na mořské plošině. Už v pondělí se navíc připojí zásobovací Progress MS-13, který úspěšně vynesla raketa Sojuz 2-1A z Bajkonuru.

Raketa Electron odstartovala s odkladem, ale její start byl velmi fotogenický, jak dokazují snímky z Nového Zélandu.

Čína předvedla 7. prosince dva starty rakety KZ-1A z jediného kosmodromu Tchaj-jüan.

V týdnu očekáváme dva starty. 10. 12. z Plesecku má odstartovat raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Glonass-M a 11. 12. ze Šríharikoty má odstartovat raketa PSLV-CA s družicemi RISAT-2BR1, iQPS SAR a 4× Spire-2.

Výročí

10. prosince 1974 (45 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce).

Rentgenová družice XMM-Newton. Autor: ESA.
Rentgenová družice XMM-Newton.
Autor: ESA.
10. prosince 1999 (20 let) startovala do vesmíru rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o největší vědeckou družici postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším přístrojem v oboru RTG záření.

13. 12. 1904 (115 let) se narodil anglický astronom a matematik Sir William Hunter McCrea. V roce 1928 publikoval na základě prací Albrechta Unsölda teorii, že tři čtvrtiny Slunce jsou tvořeny vodíkem, z jedné čtvrtiny, že jde o hélium a kolem 1 % z jiných prvků. Je třeba si uvědomit, že ve spektru Slunce převažovaly čáry ionizovaného železa, takže tato teorie šla zcela proti tehdejším představám.

14. prosince 2009 (10 let) odstartovala mise WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Tento infračervený vesmírný dalekohled přinesl velmi podrobnou přehlídku oblohy v rozsahu 3 až 22 mikrometrů. Od září 2013, kdy došlo chladící médium, vodík, pracuje družice v rámci mise NEOWISE, se zaměřením především na blízkozemní planetky. Díky možnostem přístroje ale objevuje i řadu nových komet a vzdálenějších těles.

Sonda Vega Autor: Don P. Mitchell
Sonda Vega
Autor: Don P. Mitchell
15. prosince 1984 (35 let) odstartovala sovětská sonda Vega 1. Vzhledem k tomu, že šlo o upravenou verzi sondy Veněra k Venuši, byl jeden z jejích cílů jasný. Přistávací modul se pokusil přistát a zkoumal atmosféru planety, balón uvolněný ze sondy plul nějaký čas v atmosféře ve výšce kolem 54 km. Druhou částí mise však byl unikátní výzkum Halleyovy komety. K navedení ke kometě tedy hlavní část sondy využila gravitaci Venuše. Sonda sledovala jádro komety a její snímky pomohly pozdějšímu přesnému navedení sondy Gioto, která proletěla jen 596 km od povrchu jádra. Vega 1 nakonec proletěla 8889 km od jádra. Ačkoli na ni dopadaly velkou rychlostí prachové částice z komety, žádný z přístrojů to neohrozilo. Vzhledem k tomu, že šlo o mezinárodní projekt, na palubě byla řada přístrojů různých států. Za zmínku stojí, že na otočné platformě pro kamery se podíleli vědci z Československa.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Gottfried Kirch
  • Výročí: John Winthrop
  • Výročí: Francis Thomas Bacon
  • Výročí: Vega 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEOWISE, Wise, William Hunter McCrea, Helios-A, XMM - Newton, Vega 1, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »