50. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 12. prosince v 6:12 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou nyní blízko sebe na soumrakové obloze nízko nad jihozápadem. K jejich největšímu přiblížení dojde ve středu 11. 12. na vzdálenost méně než dva stupně. Ráno končí viditelnost planety Merkur (−0,6 mag). O něco výše je Mars (1,7 mag), který bude ve čtvrtek 12. 12. v těsné konjunkci s hvězdou Zuben Elgenubi, alfou souhvězdí Váhy.

Aktivita Slunce je zůstává stále velmi nízká. Pokračuje období bez výskytu skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Na ISS v neděli zakotvila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise CRS-19, který startoval na Falconu 9 a první stupeň rakety úspěšně přistál na mořské plošině. Už v pondělí se navíc připojí zásobovací Progress MS-13, který úspěšně vynesla raketa Sojuz 2-1A z Bajkonuru.

Raketa Electron odstartovala s odkladem, ale její start byl velmi fotogenický, jak dokazují snímky z Nového Zélandu.

Čína předvedla 7. prosince dva starty rakety KZ-1A z jediného kosmodromu Tchaj-jüan.

V týdnu očekáváme dva starty. 10. 12. z Plesecku má odstartovat raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Glonass-M a 11. 12. ze Šríharikoty má odstartovat raketa PSLV-CA s družicemi RISAT-2BR1, iQPS SAR a 4× Spire-2.

Výročí

10. prosince 1974 (45 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce).

10. prosince 1999 (20 let) startovala do vesmíru rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o největší vědeckou družici postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším přístrojem v oboru RTG záření.

13. 12. 1904 (115 let) se narodil anglický astronom a matematik Sir William Hunter McCrea. V roce 1928 publikoval na základě prací Albrechta Unsölda teorii, že tři čtvrtiny Slunce jsou tvořeny vodíkem, z jedné čtvrtiny, že jde o hélium a kolem 1 % z jiných prvků. Je třeba si uvědomit, že ve spektru Slunce převažovaly čáry ionizovaného železa, takže tato teorie šla zcela proti tehdejším představám.

14. prosince 2009 (10 let) odstartovala mise WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Tento infračervený vesmírný dalekohled přinesl velmi podrobnou přehlídku oblohy v rozsahu 3 až 22 mikrometrů. Od září 2013, kdy došlo chladící médium, vodík, pracuje družice v rámci mise NEOWISE, se zaměřením především na blízkozemní planetky. Díky možnostem přístroje ale objevuje i řadu nových komet a vzdálenějších těles.

15. prosince 1984 (35 let) odstartovala sovětská sonda Vega 1. Vzhledem k tomu, že šlo o upravenou verzi sondy Veněra k Venuši, byl jeden z jejích cílů jasný. Přistávací modul se pokusil přistát a zkoumal atmosféru planety, balón uvolněný ze sondy plul nějaký čas v atmosféře ve výšce kolem 54 km. Druhou částí mise však byl unikátní výzkum Halleyovy komety. K navedení ke kometě tedy hlavní část sondy využila gravitaci Venuše. Sonda sledovala jádro komety a její snímky pomohly pozdějšímu přesnému navedení sondy Gioto, která proletěla jen 596 km od povrchu jádra. Vega 1 nakonec proletěla 8889 km od jádra. Ačkoli na ni dopadaly velkou rychlostí prachové částice z komety, žádný z přístrojů to neohrozilo. Vzhledem k tomu, že šlo o mezinárodní projekt, na palubě byla řada přístrojů různých států. Za zmínku stojí, že na otočné platformě pro kamery se podíleli vědci z Československa.

Výhled na příští týden 

• Výročí: Gottfried Kirch
• Výročí: John Winthrop
• Výročí: Francis Thomas Bacon
• Výročí: Vega 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)