Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Mise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení "zlatého dolu" - k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných "hot DOGs" (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.

Na snímcích pořízených družicí WISE byly odhaleny milióny kandidátů na prachem zahalené černé díry v různých koutech vesmíru, mezi nimi přibližně 1 000 objektů s vysokým obsahem prachu, které mohu patřit mezi nejjasnější doposud pozorované galaxie. Tyto galaxie jasně svítící v oboru infračerveného záření mají přezdívku hot DOGs. "Kosmická observatoř WISE odhalila téměř celé stádo jinak neviditelných objektů," říká Hashima Hasan, pracovník ředitelství NASA. "Objevili jsme planetku tančící před Zemí na její oběžné dráze, objevili jsme nejchladnější hvězdy ve vesmíru a nyní superhmotné černé díry a galaxie ukrývající se za prachovým závojem."

Družice WISE více než dvakrát prozkoumala celou oblohu v oboru infračerveného záření, čímž v roce 2011 dokončila plánovaný výzkum. Podobně jako brýle pro noční vidění proniknou tmou, dalekohled na palubě družice pořídil milióny snímků oblohy, na nichž je zachyceno infračervené záření kosmických objektů. Veškerá data byla již publikována, což astronomům umožňuje jejich výzkum a nové objevy.

Nejnovější objevy pomohly astronomům lépe pochopit procesy, jak galaxie a monstrózní černé díry v jejich jádru rostou a jak se společně vyvíjejí. Například obří černá díra v centru naší Galaxie, označovaná Sagittarius A, má hmotnost jako 4 milióny Sluncí. V minulosti prošla intenzivním periodickým "krmením", při kterém hmota v podobě plynů a prachu padala na její povrch, zahřívala se a ozařovala okolí. Největší centrální černé díry - až několik miliardkrát hmotnější než Slunce - dokonce mohou v galaxiích ukončit vznik nových hvězd.

Družice WISE objevila milióny vzdálených černých děr
Družice WISE objevila milióny vzdálených černých děr
V jedné studii astronomové identifikovali v datech z družice WISE zhruba 2,5 miliónu aktivních superhmotných černých děr, na něž dopadá okolní materiál. Tyto černé díry byly zaznamenány až do vzdáleností kolem 10 miliard světelných roků. Zhruba dvě třetiny těchto černých děr nebyly doposud nikdy pozorovány, protože oblaka prachu v jejich okolí nepropouštějí viditelné světlo. Družice WISE pozoruje tyto černé díry mnohem snadněji, protože registruje infračervené záření, které vzniká v zahřívajícím se akrečním disku obklopujícím černou díru.

Tyto extrémní objekty mohou "chrlit" až 100biliónkrát více světla než Slunce. Jsou však obklopeny tak velkým množstvím prachu, že se dají objevit pouze na delších vlnových délkách infračerveného záření registrovaného družicí WISE. Kosmická observatoř NASA s názvem Spitzer Space Telescope sledovala objevené objekty mnohem detailněji a pomohla zjistit další informace o superhmotných černých dírách horečně hltajících plyn a prach.

"Tyto kataklyzmicky se formující galaxie s vysokým obsahem prachu jsou tak vzácné, že družice WISE musela kompletně prozkoumat celou oblohu, aby je objevila," říká Peter Eisenhardt, vedoucí autor článku. "Objevili jsme rovněž důkazy, že se černé díry v galaxiích mohly vytvořit ještě před vznikem hvězd. Vejce tak mohlo být dříve než slepice."

Existence více než 100 těchto objektů, nacházejících se přibližně ve vzdálenosti 10 miliard světelných roků, byla potvrzena při pozorování pomocí velkých pozemních dalekohledů W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Hawaj; Gemini Observatory, Chile, Palomar's Hale Telescope na Mount Palomar, San Diego a Multiple Mirror Telescope Observatory, Tucson, Arizona.

Pozorování družice WISE zkombinovaná s údaji na ještě delších vlnových délkách, získaných pomocí Caltech's Submillimeter Observatory, Mauna Kea, Hawaj, pomohla odhalit, že tyto extrémní galaxie jsou více než 2krát teplejší v oboru infračerveného záření než ostatní jasné galaxie.

"Můžeme zde vidět nové vzácné fáze ve vývoji galaxií," říká Jingwen Wu, JPL, hlavní autor studie na základě submilimetrových pozorování. Všechny tři články budou publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, Černé díry , Wise, NASA


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »