Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2021

51. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 22. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 12. do 26. 12. 2021. Měsíc je krátce po úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) překvapila krátkým zjasněním a zrovna tak Slunce, které se ozdobilo mnoha skvrnami. Večerní přehlídka Venuše, Jupiteru a Saturnu vytváří pěkné seskupení. Start dalekohledu Jamese Webba by měl proběhnout 24. prosince. Mise Sojuzu MS-20 s japonskými turisty se chýlí k závěru. K ISS poletí nákladní Dragon. Rakety Falcon 9 startovaly rekordních necelých 16 hodin po sobě a jedna z raket letěla rekordně už po jedenácté. Před 260 lety se narodil významný objevitel komet Jean-Louis Pons.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 19. prosince v 5:35 SEČ a poslední čtvrť nastane 27. 12. ve 3:24.

Planety:
Venuše (−4,7 mag), Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,7 mag) tvoří pěkné seskupení na večerní obloze. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars, který se nachází ve Štíru poblíž hvězdy Antares.

Večerní planety 19. 12. 2021, simulace iQPLANETÁRIUM Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Večerní planety 19. 12. 2021, simulace iQPLANETÁRIUM
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Aktivita Slunce se zvýšila. Jižní polokouli ozdobila šňůrka mnoha skvrnek. K pěkné erupci C6,3 došlo 18. prosince úplně u levého okraje slunečního disku, takže následná CME mířila mimo Zemi. Doufejme tedy, že se v následujícím týdnu máme na co těšit. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny na detailním snímku Solar Dynamics Observatory Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny na detailním snímku Solar Dynamics Observatory
Autor: NASA/SDO/HMI

Kometa C/2021 A1 (Leonard) rychle zjasnila 14. prosince, když během jednoho dne stoupla její jasnost asi o dvě magnitudy a byla tedy viditelná i na večerní obloze. V dalších dnech však opět zeslábla a na pomezí 4. a 5. velikosti je už z našich šířek opět nepozorovatelná.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) pod Venuší 17. 12. 2021 nad jezerem Lugu v Číně Autor: Jeff Dai
Kometa C/2021 A1 (Leonard) pod Venuší 17. 12. 2021 nad jezerem Lugu v Číně
Autor: Jeff Dai

Kosmonautika

Pohled na ISS z okénka Sojuzu MS-20 při příletu japonských turistů Autor: Yusaku Maezawa
Pohled na ISS z okénka Sojuzu MS-20 při příletu japonských turistů
Autor: Yusaku Maezawa
Mise Sojuzu MS-20 s dvěma japonské turisty a ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem se chýlí k závěru. Loď se má odpojit v noci na pondělí a přistát v pondělí 20. 12. ve 4:13 SEČ. Yusaku Maezawa uvádí zajímavá videa na svém Yutube kanálu, například jak si udělá chvilku na čaj a sušenku.

K ISS se vydá také nákladní loď Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9. Start je v plánu z Floridy 21. 12.

SpaceX si připisuje další úspěšné starty, tentokrát navíc v rekordně krátkém rozestupu 15 hodin a 36 minut (ze dvou různých kosmodromů). Nejprve v sobotu 18. prosince startoval Falcon 9 s prvním stupněm B1051 a vynesl úspěšně 52 družic Starlink (ačkoli startoval ze západního pobřeží USA, poprvé vynášel družice na oběžnou dráhu se sklonem 53°). První stupeň číslo 51 ustanovil nový rekord, když startoval a úspěšně přistál už po jedenácté. V neděli 19. 12. vynesl Falcon 9 z Floridy geostacionární družici Türksat 5B. První stupeň číslo 67 letěl a přistál potřetí.

Čínské rakety zaznamenaly jeden úspěšný a jeden neúspěšný start. Nejprve 13. prosince vynesla raketa CZ-3B družici Tianlan-2 a 15. 12. pak startovala raketa KZ-1A s družicemi GeeSat, ale havarovala. Detaily neúspěchu nejsou známy.

Japonci chystají na 21. 12. start rakety H-2A s geostacionární družicí Inmarsat-6 F1. O den později, 22. 12. je plánován opožděný pokus o start Launcher One (z podvěsu B747) s družicemi STP-27VPB, STORK-3 a SteamSat-2 a týž den je v Číně v plánu start rakety CZ-7A s družicí HOTS (High Orbit Test Satellite). 23. 12. je plánován start ruské rakety Angara-A5 z Plesecku s horním stupněm DM-03 a maketou družice IPM-3.

Nejočekávanějším startem týdne se má 24. 12. stát start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Na palubě bude totiž vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Věřme, že dostaneme ten nejlepší vánoční dárek. Podrobnosti o dalekohledu a přípravách ke startu přináší Kosmonautix.cz.

Výročí

20. prosince 1876 (145 let) se narodil americký astronom Walter Sydney Adams. Na Mount Wilsonu se věnoval pozorováním spekter hvězd a dokázal, že určité spektrální čáry korespondují s absolutní magnitudou hvězdy. Tím lze hvězdy rozlišit, zda jde o obry či trpaslíky. U průvodce Siria pozorováním doložil, že jde o malou a hustou hvězdu. Spolu s Theodorem Dunhamem doložil vysokou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře Venuše.

20. prosince 1996 (25 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů The Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.

21. prosince 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Slavila úspěch. Přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.

22. prosince 1891 (130 let) objevil Max Wolf planetku (323) Brucia. Plametka byla jako první objevena fotograficky a Wolf ji pojmenoval na počest jedné z patronek vědy Catherine Wolfe Bruce, která věnovala na jeho dalekohled 10 000 $.

24. prosince 1761 (260 let) se narodil francouzský astronom Jean-Louis Pons. Je to známý objevitel komet. První objevil spolu s Messierem v r. 1801. Používal speciální vlastnoručně vyrobený dalekohled s krátkým ohniskem a velkým zorným polem (tedy tzv. hledač komet). Objevil zřejmě hodně komet, ale jeho poznámky k pozorováním byly často velmi vágní. Jeho jméno nesou periodické komety 7P/Pons–Winnecke, 12P/Pons–Brooks a 273P/Pons–Gambart. Je také třetím objevitelem komety 2P/Encke kterou objevil v roce 1818 (první ji pozoroval Charles Messier, druhá ji objevila Carolin Herschel, dráhu komety spočítal r. 1819 Johann Encke). Uvádí se, že Pons objevil na začátku 19. století 37 komet, což je opravdu úctyhodný výkon.

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Merkur na večerní obloze
  • výročí: Johannes Kepler
  • výročí: Jarmila Dolejší

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Walter Sydney Adams, Brucia, Luna 13, Carl Sagan, Jean-Louis Pons, Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »