51. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 12. do 26. 12. 2021. Měsíc je krátce po úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) překvapila krátkým zjasněním a zrovna tak Slunce, které se ozdobilo mnoha skvrnami. Večerní přehlídka Venuše, Jupiteru a Saturnu vytváří pěkné seskupení. Start dalekohledu Jamese Webba by měl proběhnout 24. prosince. Mise Sojuzu MS-20 s japonskými turisty se chýlí k závěru. K ISS poletí nákladní Dragon. Rakety Falcon 9 startovaly rekordních necelých 16 hodin po sobě a jedna z raket letěla rekordně už po jedenácté. Před 260 lety se narodil významný objevitel komet Jean-Louis Pons.
Obloha
Měsíc byl v úplňku v neděli 19. prosince v 5:35 SEČ a poslední čtvrť nastane 27. 12. ve 3:24.
Planety:
Venuše (−4,7 mag), Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,7 mag) tvoří pěkné seskupení na večerní obloze. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars, který se nachází ve Štíru poblíž hvězdy Antares.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Aktivita Slunce se zvýšila. Jižní polokouli ozdobila šňůrka mnoha skvrnek. K pěkné erupci C6,3 došlo 18. prosince úplně u levého okraje slunečního disku, takže následná CME mířila mimo Zemi. Doufejme tedy, že se v následujícím týdnu máme na co těšit. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.
Autor: NASA/SDO/HMI
Kometa C/2021 A1 (Leonard) rychle zjasnila 14. prosince, když během jednoho dne stoupla její jasnost asi o dvě magnitudy a byla tedy viditelná i na večerní obloze. V dalších dnech však opět zeslábla a na pomezí 4. a 5. velikosti je už z našich šířek opět nepozorovatelná.
Autor: Jeff Dai
Kosmonautika
Autor: Yusaku Maezawa
K ISS se vydá také nákladní loď Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9. Start je v plánu z Floridy 21. 12.
SpaceX si připisuje další úspěšné starty, tentokrát navíc v rekordně krátkém rozestupu 15 hodin a 36 minut (ze dvou různých kosmodromů). Nejprve v sobotu 18. prosince startoval Falcon 9 s prvním stupněm B1051 a vynesl úspěšně 52 družic Starlink (ačkoli startoval ze západního pobřeží USA, poprvé vynášel družice na oběžnou dráhu se sklonem 53°). První stupeň číslo 51 ustanovil nový rekord, když startoval a úspěšně přistál už po jedenácté. V neděli 19. 12. vynesl Falcon 9 z Floridy geostacionární družici Türksat 5B. První stupeň číslo 67 letěl a přistál potřetí.
Čínské rakety zaznamenaly jeden úspěšný a jeden neúspěšný start. Nejprve 13. prosince vynesla raketa CZ-3B družici Tianlan-2 a 15. 12. pak startovala raketa KZ-1A s družicemi GeeSat, ale havarovala. Detaily neúspěchu nejsou známy.
Japonci chystají na 21. 12. start rakety H-2A s geostacionární družicí Inmarsat-6 F1. O den později, 22. 12. je plánován opožděný pokus o start Launcher One (z podvěsu B747) s družicemi STP-27VPB, STORK-3 a SteamSat-2 a týž den je v Číně v plánu start rakety CZ-7A s družicí HOTS (High Orbit Test Satellite). 23. 12. je plánován start ruské rakety Angara-A5 z Plesecku s horním stupněm DM-03 a maketou družice IPM-3.
Nejočekávanějším startem týdne se má 24. 12. stát start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Na palubě bude totiž vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Věřme, že dostaneme ten nejlepší vánoční dárek. Podrobnosti o dalekohledu a přípravách ke startu přináší Kosmonautix.cz.
Výročí
20. prosince 1876 (145 let) se narodil americký astronom Walter Sydney Adams. Na Mount Wilsonu se věnoval pozorováním spekter hvězd a dokázal, že určité spektrální čáry korespondují s absolutní magnitudou hvězdy. Tím lze hvězdy rozlišit, zda jde o obry či trpaslíky. U průvodce Siria pozorováním doložil, že jde o malou a hustou hvězdu. Spolu s Theodorem Dunhamem doložil vysokou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře Venuše.
20. prosince 1996 (25 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů The Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.
21. prosince 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Slavila úspěch. Přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.
22. prosince 1891 (130 let) objevil Max Wolf planetku (323) Brucia. Plametka byla jako první objevena fotograficky a Wolf ji pojmenoval na počest jedné z patronek vědy Catherine Wolfe Bruce, která věnovala na jeho dalekohled 10 000 $.
24. prosince 1761 (260 let) se narodil francouzský astronom Jean-Louis Pons. Je to známý objevitel komet. První objevil spolu s Messierem v r. 1801. Používal speciální vlastnoručně vyrobený dalekohled s krátkým ohniskem a velkým zorným polem (tedy tzv. hledač komet). Objevil zřejmě hodně komet, ale jeho poznámky k pozorováním byly často velmi vágní. Jeho jméno nesou periodické komety 7P/Pons–Winnecke, 12P/Pons–Brooks a 273P/Pons–Gambart. Je také třetím objevitelem komety 2P/Encke kterou objevil v roce 1818 (první ji pozoroval Charles Messier, druhá ji objevila Carolin Herschel, dráhu komety spočítal r. 1819 Johann Encke). Uvádí se, že Pons objevil na začátku 19. století 37 komet, což je opravdu úctyhodný výkon.
Výhled na příští týden
- Venuše a Merkur na večerní obloze
- výročí: Johannes Kepler
- výročí: Jarmila Dolejší
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
