Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2010

52. vesmírný týden 2010

Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti 28. prosince. Zajímavé úkazy nastávají ke konci kalendářního roku a na Nový rok. Více o nich najdete v samostatném článku.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,4 mag). Je v souhvězdí Ryb a Uran (5,9 mag) už je necelý stupeň od něj.
V pondělí 27. prosince máme jednak závěr přechodu stínu měsíce Ganymeda přes disk Jupiteru (končí v 16:22 SEČ těsně po západu Slunce) a začíná nám přechod Ió a jeho stínu (měsíc 16:52-19:08, stín 18:14-20:27). Stín Europy bude přecházet večer 30. 12. (konec 18:05). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 27. 12. (20:45 SEČ), dále 28. 12. (16:37), 30. 12. (18:16) a 1. 1. 2011 (19:55).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výrazná Venuše (-4,5 mag). Merkur bude brzy viditelný ráno velmi nízko nad jihovýchodem za svítání. Jeho jasnost je na počátku týdne malá (0,8 mag) a bude nejspíš nepozorovatelný, ale ke konci týdne, na Nový rok ráno již bude lépe umístěný. Bude výše nad obzorem a vpravo mírně nahoru od něj bude i srpek Měsíce. Jasnost ke konci týdne už bude 0,2 mag a to je tedy zhruba období začátku solidní viditelnosti. 2. ledna bude Měsíc viditelný jen 6° jihozápadně od Merkuru (za velmi pokročilého svítání).

Kometa 103P/Hartley již klesá svojí jasností k 8 mag a je poměrně nevýrazná. Vyžaduje dobrou oblohu nad jihem nebo jihovýchodem, kde se vlevo od Síria promítá do souhvězdí Lodní zádě. Z nových komet vyvolala poměrně dost diskuzí kometa C/2010 X1 (Elenin). Tato kometa byla objevena ruským astronomem Leonidem Eleninem pomocí dálkově ovládaného dalekohledu v Novém Mexiku (USA). Její jasnost je asi 19 mag a její dráha se teprve upřesňuje. Podle posledních výpočtů je jisté, že kometa obíhá téměř v rovině ekliptiky (sklon roviny dráhy necelé 2°) a přísluní bude zřejmě ležet někde kolem poloviny vzdálenosti Země - Slunce (0,45 AU). Velmi nejistý je odhad, zda letí kometa po parabolické, nebo protáhlé eliptické dráze. Podle toho se předpokládá blízký, nebo méně blízký průlet kolem Země (myšleno astronomickými měřítky, nikoliv reálně nedaleko Země). Pokud bude kometa dostatečně aktivní a potvrdí se průlet alespoň 0,2 AU od Země, potom by se mělo jednat o kometu viditelnou triedrem a po určitou dobu i pouhým okem. Reálně se jeví současný odhad jasu asi 4 - 6 mag v říjnu 2011, kdy by měla být kometa dosti vysoko na severní obloze.

Kosmonautika:

  • 21. 12. prolétla sonda Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus ve výšce pouze 48 km nad severním pólem. Z prvních snímků je patrné, že jde opět o zajímavou oblast (gejzíry vysoko do okolního vesmíru a záběry Encelada a Mimase (viz. foto) nebo úchvatné detaily povrchu).
  • 25. prosince strartovala neúspěšně z kosmodromu Sriharikota na jihu Indie raketa GSLV (z Geosynchronous Satellite Launch Vehicle - raketa vynášející satelity na geosynchronní dráhu asi 35 700 km vysoko). Raketa se vychýlila z kurzu (přestala reagovat na povely ze Země) a začala se rozpadat. Proto byl vydán povel k jejímu zničení. Raketa měla vynést největší indický satelit GSAT 5P.
  • 28. prosince by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně odstartovat raketa Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi Hispasat 1E a Koreasat 6.

Výročí:

  • 30. prosince 1985 (25 let) byl objeven měsíc Puck na snímcích Voyageru 2 (u planety Uran). Na snímcích si jej všiml Stephen Synnott a jméno dostal podle postavy z Shakespearovy hry Sen noci svatojánské. Puck je největším měsíčkem uvnitř dráhy Mirandy (poměrně malé, ale známé ještě před návštěvou Voyageru), je přibližně kulovitého tvaru s průměrem asi 160 km. Je zřejmě směsí ledu a hornin, má šedý povrch pokrytý krátery.
  • 31. prosince 1905 (105 let) objevil významný česko(slezsko)-rakouský astronom, rodák z Opavy, Johann Palisa planetku (583) Klotilde. Palisa objevil celkem 122 planetek, čímž mohl dobře lokalizovat existenci pásu těles mezi Marsem a Jupiterem. Dvě z jeho planetek (243) Ida a (253) Mathilde navštívila kosmická sonda Galileo a zblízka je vyfotografovala. Astronomovo jméno nese také Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Puck, Palisa


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »