52. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc obohatí večerní oblohu před Silvestrem. Mladý srpek hledejme poblíž Venuše již od pondělí. Postupně se bude zvětšovat a nepochybně si všimneme i Zemí osvětlené části měsíčního povrchu - popelavého svitu. První čtvrť nastává ráno 1. ledna 2012.

Planety:
Na obloze je možné tento týden pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, ale v průběhu týdne začne být jejich viditelnost obtížnější, jak se nedaleko nich projde dorůstající Měsíc. Za ranního svítání nám na jihovýchodě končí viditelnost vcelku jasného Merkuru.

Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem kolem 19:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 13".
Mars (0,2 mag) v souhvězdí Lva vychází už v první polovině noci, ale vrcholí téměř 50° vysoko až ráno před pátou. Kotouček má úhlovou velikost lehce pod 9", přesto umožňuje nad ránem vykoukat nějaké detaily.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 6° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce 30°. Prstence jsou pěkně rozevřené a dobře je patrný stín planety na prstencích.
Merkur (-0,4 mag) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Fáze poroste k úplňkové. Velikost Merkuru tento týden kolísá kolem 6".

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) na jižní obloze dosáhla neobyčejného lesku. Podle zpráv byla nejkrásnější v období kolem Štedrého dne, ale i v tomto týdnu budou z jižní polokoule proudit snímky a zprávy o "Velké jižní kometě 2011". Jak naznačily snímky ze 17. až 20. prosince pořízené českými astronomy na robotickém dalekohledu FRAM, kometa se nejspíš z velké části nebo úplně rozpadla. Nejspíš i díky tomu je ale ohon neobyčejně dlouhý a výrazný.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nyní nejlépe viditelná ráno, kdy před svítáním je už 30° nad severovýchodem. Stále ji najdeme v souhvězdí Herkula. I o této a dalších kometách si můžete více přečíst na webu kommet.cz.

Slunce pokračovalo až do víkendu v nízké aktivitě. Aktuálně se však poblíž středu kotouče vyskytuje větší, ale klidější aktivní oblast. Jinde na Slunci však došlo ke slabší, ale dlouhotrvající erupci třídy C a následně rychlé erupce třídy M. Zda uvidíme i další erupce je těžké předpovídat, vyplatí se situaci monitorovat například na našem webu.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Pěkné večerní přelety ISS probíhají i celý tento týden. Krom toho bude možné vidět i neúspěšnou sondu Fobos-Grunt, která se měla vydat k Marsu v listopadu. Jako jasnou rychle letící hvězdu ji zkoušejme pozorovat ráno. Přikládám tedy tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• 21. prosince úspěšně odstartovala další posádka k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Sojuz TMA-03M se úspěšně připojil ke stanici v pátek 23. 12. Stanice ISS má tedy na palubě kompletní šestičlennou posádku 30. expedice. Astronaut Dan Burbank navíc neopoměl udělat radost pozemšťanům a v době před příletem Sojuzu dvakrát nafotil kometu Lovejoy z oběžné dráhy.
   
• 24. prosinec přinesl do západní Evropy nevšední zážitek v podobě zániku části rakety Sojuz před zraky mnoha pozorovatelů v Německu, Belgii, Nizozemsku či Lucembursku. Další stránka s několika videoukázkami.
   
• Start rakety Sojuz 2-1a/Fregat s komunikačními družicemi Globalstar-2 byl původně plánován na 25. prosince, ale byl přeložen na 28. 12. Mezitím ale došlo k selhání třetího stupně jiné rakety Sojuz s vojenskou družicí a tak je další osud startů této rakety nejistý.
   
• 26. prosince je naplánován start rakety Proton-M/Briz-M s družicí SES-4. Jejím úkolem bude zajistit kvalitní přímou komunikaci pro všechny od Ameriky přes Evropu až po Afriku a Blízký východ.
   
• Mise GRAIL dosáhne 31. 12. a 1. 1. dalšího milníku. U Měsíce postupně zakotví GRAIL-A a o den později i GRAIL-B. Přesun k Měsíci trval skoro 4 měsíce a samotný výzkum proběhne během 90 dnů, ale za rok budeme vědět o gravitačním poli a vnitřku Měsíce mnohem více, než dnes.
   

Výročí

• 27. prosince 1571 (440 let) se narodil Johannes Kepler. Tento velikán středověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze je pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum.
  Keplerovi je věnována rozsáhlá stránka NASA, neboť po něm pojmenovala dalekohled na objevování exoplanet.
   

Výhled na příští týden:

• Meteorický roj Kvadrantid
• Země bude nejblíže Slunci
• Výročí: Fabricius, Hawking, Sakigake

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/tr