Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2016

52. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 28. prosince 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 12. do 1. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet, neopomeňte především večerní 45P. V článku najdete také odkaz na pěkný snímek měsíčku Pandora nacházejícího se u Saturnu. Ohlížíme se i za starty raket z minulého týdne. Do konce roku už možná proběhne pouze jeden čínský start.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 29. prosince 2016 ve 7:53 SEČ. To znamená, že ubývající srpek je vidět ráno a poté se vynoří nízko na jihozápadě.

Planety:
Venuše (–4,3 mag) je vidět večer, jako velmi jasná hvězda, na jihozápadě. Ještě kousek více k jihu je Mars (0,9 mag).
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica v souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků vybíráme: 28. 12. ve 4:20 SEČ končí přechod měsíce Europa. 31. 12. v 6:38 nastává zatmění Io. 1. ledna nás čeká dvojúkaz. Ve 3:58 začne přecházet stín Io, potom ve 4:46 končí zatmění Ganymedu, v 5:11 vstupuje Io před kotouč Jupiteru. V 6:10 končí přechod stínu Io, v 7:10 začíná zákryt Ganymedu a v 7:22 končí přechod Io. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe ve středu 28. 12. v 5:25 SEČ, dále v pátek 30. 12. v 7:05 a v neděli 1. 1. až v 8:40, takže se svítáním bude alespoň u okraje kotoučku.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. Omezme se tedy na konstatování, že skvrny na něm nejsou a hledat je případně můžeme na snímcích družice SDO.

Připomínáme viditelnost několika komet. Večer je velmi nízko na jihozápadě rychle zjasňující kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Její jasnost je mezi 8 až 9 mag a začíná se u ní vyvíjet velmi pěkný iontový ohon.
Další zajímavou kometou je C/2016 U1 (NEOWISE). Kometa je vzhledem k poloze v Hadonoši nejlépe viditelná ráno.
Zkusit můžeme i kometu C/2015 V2 Johnson. Nachází se v horních partiích Pastýře. Obě zmíněné komety jsou dostupné spíše větším dalekohledem (při jasnosti 10 až 11 mag).

Kosmonautika

  • Ve čtvrtek 22. prosince vypustila Čína pomocí rakety CZ-2D družici TanSat. Ta má mít za úkol sledovat množství CO2 v atmosféře. Čína si prý chce sama ověřit stav tohoto plynu v atmosféře.
  • Ariane 5 stihla ještě ve středu 21. 12. vypustit dvojici družic Star One D1 a JCSat 15. Je příjemné i s koncem roku psát, že start byl úspěšný, jak je u této rakety již obvyklé, nikoli však samozřejmé.
  • Sonda Cassini nyní vykonává oblety Saturnu tak, že se zvnějšku přibližuje prstencům. Díky tomu může sledovat i malé měsíce planety. V RAW galerii nyní najdete mimo jiné pěkný snímek měsíce Pandora.

Výročí

  • 27. prosince 1571 (445 let) se narodil Johannes Kepler. Tento velikán raně novověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze je pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum.
    Keplerovi je věnována rozsáhlá stránka NASA, neboť po něm pojmenovala dalekohled na objevování exoplanet.
  • 30. prosince 1911 (105 let) se narodila Jarmila Dolejší, čestná členka České astronomické společnosti. Ve výzkumné práci se zabývala především jemnou mechanikou a optikou. Pozorovatelsky se věnovala především slunečním protuberancím a meteorům.

Výhled na příští týden

  • Kvadrantidy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Johannes Kepler, Jarmila Dolejší, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »