Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2016

52. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 28. prosince 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 12. do 1. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet, neopomeňte především večerní 45P. V článku najdete také odkaz na pěkný snímek měsíčku Pandora nacházejícího se u Saturnu. Ohlížíme se i za starty raket z minulého týdne. Do konce roku už možná proběhne pouze jeden čínský start.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 29. prosince 2016 ve 7:53 SEČ. To znamená, že ubývající srpek je vidět ráno a poté se vynoří nízko na jihozápadě.

Planety:
Venuše (–4,3 mag) je vidět večer, jako velmi jasná hvězda, na jihozápadě. Ještě kousek více k jihu je Mars (0,9 mag).
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica v souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků vybíráme: 28. 12. ve 4:20 SEČ končí přechod měsíce Europa. 31. 12. v 6:38 nastává zatmění Io. 1. ledna nás čeká dvojúkaz. Ve 3:58 začne přecházet stín Io, potom ve 4:46 končí zatmění Ganymedu, v 5:11 vstupuje Io před kotouč Jupiteru. V 6:10 končí přechod stínu Io, v 7:10 začíná zákryt Ganymedu a v 7:22 končí přechod Io. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe ve středu 28. 12. v 5:25 SEČ, dále v pátek 30. 12. v 7:05 a v neděli 1. 1. až v 8:40, takže se svítáním bude alespoň u okraje kotoučku.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. Omezme se tedy na konstatování, že skvrny na něm nejsou a hledat je případně můžeme na snímcích družice SDO.

Připomínáme viditelnost několika komet. Večer je velmi nízko na jihozápadě rychle zjasňující kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Její jasnost je mezi 8 až 9 mag a začíná se u ní vyvíjet velmi pěkný iontový ohon.
Další zajímavou kometou je C/2016 U1 (NEOWISE). Kometa je vzhledem k poloze v Hadonoši nejlépe viditelná ráno.
Zkusit můžeme i kometu C/2015 V2 Johnson. Nachází se v horních partiích Pastýře. Obě zmíněné komety jsou dostupné spíše větším dalekohledem (při jasnosti 10 až 11 mag).

Kosmonautika

  • Ve čtvrtek 22. prosince vypustila Čína pomocí rakety CZ-2D družici TanSat. Ta má mít za úkol sledovat množství CO2 v atmosféře. Čína si prý chce sama ověřit stav tohoto plynu v atmosféře.
  • Ariane 5 stihla ještě ve středu 21. 12. vypustit dvojici družic Star One D1 a JCSat 15. Je příjemné i s koncem roku psát, že start byl úspěšný, jak je u této rakety již obvyklé, nikoli však samozřejmé.
  • Sonda Cassini nyní vykonává oblety Saturnu tak, že se zvnějšku přibližuje prstencům. Díky tomu může sledovat i malé měsíce planety. V RAW galerii nyní najdete mimo jiné pěkný snímek měsíce Pandora.

Výročí

  • 27. prosince 1571 (445 let) se narodil Johannes Kepler. Tento velikán raně novověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze je pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum.
    Keplerovi je věnována rozsáhlá stránka NASA, neboť po něm pojmenovala dalekohled na objevování exoplanet.
  • 30. prosince 1911 (105 let) se narodila Jarmila Dolejší, čestná členka České astronomické společnosti. Ve výzkumné práci se zabývala především jemnou mechanikou a optikou. Pozorovatelsky se věnovala především slunečním protuberancím a meteorům.

Výhled na příští týden

  • Kvadrantidy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Johannes Kepler, Jarmila Dolejší, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »