Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2016

52. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 28. prosince 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 12. do 1. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet, neopomeňte především večerní 45P. V článku najdete také odkaz na pěkný snímek měsíčku Pandora nacházejícího se u Saturnu. Ohlížíme se i za starty raket z minulého týdne. Do konce roku už možná proběhne pouze jeden čínský start.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 29. prosince 2016 ve 7:53 SEČ. To znamená, že ubývající srpek je vidět ráno a poté se vynoří nízko na jihozápadě.

Planety:
Venuše (–4,3 mag) je vidět večer, jako velmi jasná hvězda, na jihozápadě. Ještě kousek více k jihu je Mars (0,9 mag).
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica v souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků vybíráme: 28. 12. ve 4:20 SEČ končí přechod měsíce Europa. 31. 12. v 6:38 nastává zatmění Io. 1. ledna nás čeká dvojúkaz. Ve 3:58 začne přecházet stín Io, potom ve 4:46 končí zatmění Ganymedu, v 5:11 vstupuje Io před kotouč Jupiteru. V 6:10 končí přechod stínu Io, v 7:10 začíná zákryt Ganymedu a v 7:22 končí přechod Io. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe ve středu 28. 12. v 5:25 SEČ, dále v pátek 30. 12. v 7:05 a v neděli 1. 1. až v 8:40, takže se svítáním bude alespoň u okraje kotoučku.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. Omezme se tedy na konstatování, že skvrny na něm nejsou a hledat je případně můžeme na snímcích družice SDO.

Připomínáme viditelnost několika komet. Večer je velmi nízko na jihozápadě rychle zjasňující kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Její jasnost je mezi 8 až 9 mag a začíná se u ní vyvíjet velmi pěkný iontový ohon.
Další zajímavou kometou je C/2016 U1 (NEOWISE). Kometa je vzhledem k poloze v Hadonoši nejlépe viditelná ráno.
Zkusit můžeme i kometu C/2015 V2 Johnson. Nachází se v horních partiích Pastýře. Obě zmíněné komety jsou dostupné spíše větším dalekohledem (při jasnosti 10 až 11 mag).

Kosmonautika

  • Ve čtvrtek 22. prosince vypustila Čína pomocí rakety CZ-2D družici TanSat. Ta má mít za úkol sledovat množství CO2 v atmosféře. Čína si prý chce sama ověřit stav tohoto plynu v atmosféře.
  • Ariane 5 stihla ještě ve středu 21. 12. vypustit dvojici družic Star One D1 a JCSat 15. Je příjemné i s koncem roku psát, že start byl úspěšný, jak je u této rakety již obvyklé, nikoli však samozřejmé.
  • Sonda Cassini nyní vykonává oblety Saturnu tak, že se zvnějšku přibližuje prstencům. Díky tomu může sledovat i malé měsíce planety. V RAW galerii nyní najdete mimo jiné pěkný snímek měsíce Pandora.

Výročí

  • 27. prosince 1571 (445 let) se narodil Johannes Kepler. Tento velikán raně novověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze je pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum.
    Keplerovi je věnována rozsáhlá stránka NASA, neboť po něm pojmenovala dalekohled na objevování exoplanet.
  • 30. prosince 1911 (105 let) se narodila Jarmila Dolejší, čestná členka České astronomické společnosti. Ve výzkumné práci se zabývala především jemnou mechanikou a optikou. Pozorovatelsky se věnovala především slunečním protuberancím a meteorům.

Výhled na příští týden

  • Kvadrantidy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Johannes Kepler, Jarmila Dolejší, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »