Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2017

52. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 27. prosince 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 12. do 31. 12. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Na Silvestra zakryje Aldebaran. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter, přidává se pomalu i Merkur. Planety Saturn a Venuše se setkaly u Slunce. SpaceX byla v roce 2017 rekordní a úplně úspěšná. Vše zakončla krásným startem z Kalifornie. Ten samý den pouze o minutu dříve startovala i raketa z Japonska a později v sobotu i z Číny. Na stanici ISS je opět šestičlenná posádka.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 26. 12. ve 10:20 SEČ. 28. 12. zakryje dorůstající Měsíc hvězdu ksí 2 Ceti (4,3 mag). Dojde k tomu zhruba mezi 20:45 a 21:45 SEČ. K nejlepším zákrytům hvězd dojde v noci z 30. na 31. prosince. Večer Měsíc zakryje hvězdu gamma Tauri (3,6 mag) z Hyád. Neosvětlená část téměř úplňkového Měsíce se k ní přiblíží po 18. hodině SEČ. Výstup zpoza osvětlené strany proběhne v závislosti na pozici pozorovatele někdy kolem 19:05. K zákrytu Aldebaranu dojde až po čtvrt na tři ráno na Silvestra. Výstup nastává po třetí hodině. Více níže v posledním dílu rubriky 100 pozorování ke 100 letům ČAS.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb. K Neptunu se přiblížil Měsíc večer na Štedrý den, k Uranu se dostane na vzdálenost 4 stupně 27. 12.
Před svítáním se k sobě nad jihovýchodem přibližují planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě uvidíme v souhvězdí Vah. Nízko nad jihovýchodem je za svítání Merkur a ke konci roku bude mírně zjasňovat do záporných hodnot (až –0,3 mag).
Další dvě planety – Venuše a Saturn – se nyní nachází poblíž Slunce, takže je můžeme vidět na snímcích korónografu SOHO. K jejich konjunkci dojde 25. 12. Saturn se jeví jako slabší bod, jasná Venuše je nepřehlédnutelný objekt s čárami. Její jas je tak velký, že signál přetéká do sousedních pixelů a vytváří typické vodorovné čárky, které se v korónografu SOHO objevují u všech velmi jasných objektů.

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká, ovšem v týdnu jsme s překvapením mohli pozorovat velmi rychlý vývoj skvrn v jedné aktivní oblasti. Skupinka skvrn je kolem středu slunečního disku. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 99: Merkur ráno, Venuše se Saturnem u Slunce (25. 12. 2017)

Tentokrát nepůjde o nejvýhodnější elongaci Merkuru, nebude ani nejjasnější, ale přeci jenom, díky poloze nad ekliptikou by mohl být za ranního svítání viditelný, zvláště když nastane křišťálově jasné zimní ráno. 25. prosince je v sedm hodin SEČ Slunce ještě více než 8° pod obzorem, zatímco Merkur už téměř 6° nad ním (azimut 130°). Podobná konstelace bude i v dalších dnech končícího roku 2017.
Shodou okolností právě na první svátek vánoční, na Boží hod, 25. prosince, se na obloze relativně blízko sebe dostanou dvě planety sluneční soustavy. Řeč je o Venuši a Saturnu. Bohužel této zajímavé konstelace jasných těles si neužijeme. Bez nadsázky ji lze označit jako neviditelnou konjunkci.
Obě planety, o jasnostech +0,5 mag (Saturn) a –3,9 mag (Venuše), se dostanou při pohledu ze Země do zdánlivé vzájemné vzdálenosti pouhého jednoho stupně. Takováto konfigurace by na jasné noční obloze byla určitě velice atraktivním cílem mnoha pozorovatelů. Byla by k vidění i neozbrojenýma očima bez dalekohledu a stala by se velice nápadným fenoménem. V tom, aby tomu tak bylo i tentokrát brání naše hvězda. Ke konjunkci totiž dochází v její těsné blízkosti. Slunce bude totiž od dvojice planet vzdálené přibližně pouhé tři stupně východním směrem. Z této skutečnosti pak vyplývá, že planety budou prakticky pozorovatelné pouze na denní obloze, což by při jejich jasnosti nebyl pro větší dalekohledy žádný větší problém. Nepřekonatelnou překážkou je ale blízkost Slunce. Nejen, že nám bude vadit jeho vysoký jas, ale pozorování se stane i poměrně nebezpečným, stačí relativně drobný posun dalekohledu a hrozí vážné poškození zraku.
Jakou reálnou šanci tedy máme na to spatřit planety v blízkosti Slunce? Pomoci musí technika. Mohu jen doporučit využití stránek družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), součástí jejíž výbavy je mimo jiné i širokoúhlý spektrometrický koronograf s označením LASCO C3 (Large Angle and Spectrometric Coronograph). Na obloze zabírá plochu o poloměru přibližně 8° se záclonem slunečního disku o průměru 1,85°. Aktuální jednotlivé obrázky i čerstvé animace naleznete např. na stránce https://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime-images.html, případně je možné se s odstupem času podívat i do archivu sondy.

Pozorování č. 100: Zákryt Aldebarana Měsícem (31. 12. 2017)

Poslední celá noc roku 2017, ze 30. na 31. 12., bude patřit zákrytům hvězd Měsícem a jejím vyvrcholením se stane zákryt jasného Aldebarana (alfa Tauri). Krátce po západu Slunce sérii zahájí zákryt hvězdy o jasnosti 6,3 mag a pak v průběhu celé noci bude následovat dalších šest vstupů a tři obtížněji pozorovatelné výstupy za osvětlenou stranou Měsíce. Zákrytů méně jasných hvězd bude samozřejmě ještě o mnoho více, protože Měsíc projde otevřenou hvězdokupou Hyády, která je velice bohatá na hvězdy. S ohledem na velkou fázi, krátce před úplňkem, ale tato sledování budou obtížnější a budou vyžadovat použití většího dalekohledu s přiměřeným zvětšením a zorným polem.

V připojené tabulce zájemci naleznou veškeré údaje potřebné pro sledování série zajímavých zákrytů, které nás čekají v noci ze 30. na 31. 12. 2017 a jsou snadno dostupné i pomocí menšího dalekohledu.

Zákryty v noci z 30. na 31. 12. 2017 Autor: Karel Halíř
Zákryty v noci z 30. na 31. 12. 2017
Autor: Karel Halíř

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS jsme přebírali ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V úterý se k Mezinárodní vesmírné stanici připojila kosmická loď Sojuz MS-07, na jejíž palubě byli Rus Anton Škaplerov, Američan Scott Tingle a Japonec Norišige Kanai. Posádka stanice je tedy opět šestičlenná.
  • V noci na sobotu úspěšně odstartovaly v rekordním odstupu pouze 61 sekund dvě rakety. Nejprve z Japonska, kde raketa H-IIA vynášela klimatickou družici GCOM-C, a poté Falcon 9 z Kalifornie, který vynášel 10 družic Iridium-NEXT. Start Falconu vyšel do večerních hodin, kdy stopa spalin byla ještě osvětlena Sluncem a leckdo tento nádherný úkaz viděl poprvé. Nadto se to celé zpestřilo tím, že jak první stupeň, tak jeden z aerodynamických krytů uvolňoval výtrysky stlačeného dusíku, které kreslily další nádherné obrazce. Úspěšný den završil start čínské rakety CZ-2D s průzkumnou družicí LKW-2.
  • Elon Musk opět rozčeřil vody toho, co je a už není vhodným nákladem pro zkušební start nějaké rakety, když definitivně ukončil spekulace a ukázal na Flickru finální podobu, v jaké bude upevněna Tesla Roadster, kterou má vynést Falcon Hevy při své první zkušební misi v lednu příštího roku. Pokud se start podaří, auto by mělo obíhat na dráze mezi Zemí a Marsem, nikoli u Marsu, jak se dalo někde také dočíst.

Výročí

  • 25. prosince 1942 (75 let) se narodil František Vaclík, čestný člen České astronomické společnosti. Byl dlouholetým předsedou jihočeské pobočky a mnohonásobným účastníkem Ebicyklu. Jako astronom se věnoval zejména vizuálnímu pozorování proměnných hvězd. Jeho kolegové tvrdí, že některá jeho pozorování předčila svou přesností fotoelektrická fotometrická data. Až do své smrti byl aktivním pozorovatelem francouzské společnosti pozorovatelů proměnných hvězd AFOEV. Dále se věnoval pozorování sluneční aktivity a průzkumu jihočeských nalezišť vltavínů. Od roku 1993 redigoval zpravodaj JihoČAS, jehož je duchovním otcem.
  • 28. prosince 1882 (135 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.
  • 29. prosince 2002 (15 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4. Šlo o nepilotovaný let (lodi bez lidské posádky), ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, v které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko.

Výhled na příští týden

  • Těsná konjunkce Jupiteru a Marsu
  • Výročí: Sputnik 1, zánik
  • Výročí: Isaac Newton
  • Výročí: Surveyor 7
  • Výročí: Lunar Prospector

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, František Vaclík, Arthur Eddington, Shenzhou 4


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »