Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2020

52. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 23. 12. 2020 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 12. do 27. 12. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává velmi blízká konjunkce planet Jupiter a Saturn. Mars je večer vysoko nad jihem. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla více než 1,7 kg vzorků z Měsíce a Hayabusa 2 přivezla přes 5 g vzorků z planetky – obě sondy byly tedy velmi úspěšné. V uplynulém týdnu vyvrcholila kadence startů raket a s příchodem svátků klesne na nulu. Před 280 lety se narodil Anders Lexell – kometa po něm pojmenovaná prolétla kolem Země blízko jako žádná jiná. Před pěti lety přepsala SpaceX dějiny kosmonautiky, když první stupeň rakety Falcon 9 poprvé úspěšně přistál na Floridě. Nastává zimní slunovrat.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 22. prosince v 0:41 SEČ. 21. prosince se za Měsíc schová hvězda 4,4 mag ze souhvězdí Ryb. Zákryt začne po 21 hodině a nejspíš jeho pozorování zmaří zatažená obloha. Slabší hvězda 6,7 mag z Ryb bude zakryta i 23. prosince po 19. hodině. Nu a o Štědrém večeru můžeme případně pozorovat zákryty také. Nejprve krátce po 19:30 se schová hvězda 5,6 mag z Velryby a když před 21. hodinou vyleze, schová se pro změnu hvězda chí1 Ceti o jasnosti 4,4 mag. V neděli už bude Měsíc poblíž Hyád v Býku. Ve středu 23. prosince dojde také ke konjunkci Měsíce s Marsem.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou sice večer nízko nad jihozápadem, ale už se vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu s menším zvětšením. Na počátku týdne je dělí ¾ stupně, v neděli večer už budou od sebe jen 10 úhlových minut a velké finále nastane v pondělí 21. 12. v podobě jejich vzácně blízké konjunkce. Mars (−0,5 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Zde je také více k jihozápadu Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a více na jihovýchod v Beranovi je jasnější Uran (5,7 mag). Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Měsíc v konjunkci s Jupiterem a Saturnem 17. 12. 2020 Autor: Antonín Hušek
Měsíc v konjunkci s Jupiterem a Saturnem 17. 12. 2020
Autor: Antonín Hušek

Aktivita Slunce je nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

V koronografu SOHO je k vidění kometa C/2020 S3 (Erasmus):

Kometa C/2020 S3 (Erasmus) 20. 12. 2020 v koronografu SOHO
Kometa C/2020 S3 (Erasmus) 20. 12. 2020 v koronografu SOHO

21. 12. v 11:02 SEČ začíná astronomická zima, tedy tzv. zimní slunovrat. 

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 5 přivezla 1,731 kg vzorků z Měsíce. To je velký úspěch. Očekávalo se, že doveze až dva kilogramy, ale je možné, že horniny mají nižší hustotu, a tak se jich vešlo méně. Připomeňme, že poslední vzorky dovezla Luna 24 v roce 1976.

Bylo také převáženo a otevřeno pouzdro se vzorky z planetky Ryugu, které dovezla Hayabusa 2. V tomto případě šlo také o nominální odběr, konkrétně v množství 5,4 gramu. Je to skvělý úspěch.

Zajímavé informace o přínosech mise InSight přinesl Kosmonautix.cz. Dočteme se zde, že InSight překvapivě nezaznamenává marsotřesení, která by měla zdroj blízko povrchu a že samotné otřesy jsou jen slabé a chybí některé větší.

V pondělí 14. prosince v 6:50 SEČ úspěšně odstartovala těžká ruská raketa Angara-A5. Byl to teprve její druhý start po několikaleté odmlce. Spolu s vrchním stupněm Briz-M vynesla testovací hmotností maketu.

15. prosince startovala raketa Electron k misi s příznačným názvem Owl’s Night Begins (Začíná noc sov), protože vynesla japonskou družici Strix-a, která je první z řady 30 radarových družic a Strix aluco je latinské jméno pro sovu (puštíka obecného).

15. prosince si úspěch připsala (konečně) i firma Astra, když její raketa Rocket 3.2 startující z ostrova Kodiak konečně dosáhla kosmického prostoru. Ještě to nestačilo na dosažení oběžné dráhy, ale posun tu je.

17. prosince úspěšně odstartovala indická raketa PSLV-XL s družicí CMS-1 (též dříve GSAT-12R).

19. prosince byl úspěšným startem další várky družic OneWeb oživen projekt této satelitní konstelace přenosových družic pro celoplanetární internet. Za jeho financováním nyní stojí i Britská vláda.

V sobotu 19. prosince se po odkladech dočkala startu i raketa Falcon 9 s tajným nákladem NROL-108. Zajímavostí je, že opět nešlo o nový, ale již čtyřikrát(!) použitý první stupeň, a to přesto, že šlo o prestižní start pro vojenského zákazníka. Falcon 9 je evidentně již ověřená raketa.

Vzhledem k úspěšnému letu nákladního Dragonu se dalo očekávat, že ISS se brzy rozroste o další modul, kterým je speciální přechodová komora Bishop.

Od startů si nyní trochu odpočineme, ale ještě nás čeká čínský nosič CZ-8 s družicí ET-SMART-RSS.

Doporučit můžeme závěrem ještě informace z Kosmotýdeníku, kde se dočteme o tom, že byla přesně identifikována chybu u čtvrtého stupně rakety Vega a také se dočteme o tom, že důležitým testem rozložení sluneční clony prošel kosmický teleskop JWST.

Výročí

22. prosince 2015 (5 let) nad ránem středoevropského času přepsala společnost SpaceX dějiny kosmonautiky, když jako první dokázala přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9. To se jí povedlo jako první, pokud jde o kategorii raket vynášejících náklad na oběžnou dráhu.dráhu. Před ní se úspěšné dosednutí rakety z výšky nad 100 km podařilo ještě firmě Blue Origin s jejich suborbitální raketou New Shepard. Dosednutí jsme mohli sledovat spolu s živým českým komentářem Dušana Majera z Kosmonautix.cz.

24. prosince 1740 (280 let) se narodil švédský astronom Anders Johan Lexell, známý také pod ruským jménem Andrej Ivanovič Lexell, protože působil a zemřel v ruském Petrohradu. Vzhledem k tehdejším poměrům v Evropě se narodil ve švédském Äbo, což je ale dnešní finské město Turku. Později pracoval v Uppsale a pak odešel do Petrohradu. Zde spolupracoval se známým matematikem a fyzikem Leonhardem Eulerem. Během cesty po Evropě stihl navštívit významné matematiky té doby. V astronomii se proslavil tím, že se po něm jmenuje kometa z roku 1770 objevená Messiérem. Lexell byl jedním z těch, kdo spočítali její eliptickou dráhu a poukázal na to, že na ni mohla být vržena blízkým setkáním s Jupiterem v roce 1767. Kometa D/1770 L1 (Lexell) je zajímavá tím, že se na začátku července 1770 prosmýkla tak blízko Zemi, jako žádná jiná kometa v záznamech lidstva. Při nejbližším průletu to bylo 0,0151 au, což je asi šestinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Kometa tehdy měla na obloze rozměr minimálně dvou stupňů (uváděny jsou i údaje tři až čtyři stupně) a oblast kolem jádra prý připomínala Jupiter. Kometa je označena písmenem D, jako ztracená, protože jí svojí gravitací odmrštil Jupiter pryč od Slunce. Lexell je známý také tím, že spočítal dráhu tehdy nově objevené planety Uran a poukázal na to, že to nemůže být kometa. Všiml si také odchylek v jeho poloze, ovšem přesné výpočty a nalezení Neptunu na základě těchto odchylek už připadlo až Le Verriérovi a Adamsovi, respektive objevitelům (Galle, d'Arrest) na hvězdárně v Berlíně (na základě dopisu Le Verriéra).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Ceres objev
  • výročí: Grigory Neujmin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Lexellova kometa, Lexell, Falcon 9


4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »