Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2016

6. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 10. února 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 8. 2. v 15:39 SEČ. Na večerní obloze se objeví jako tenký srpek od úterka. V pátek 12. 2. bude Měsíc jen 2,5° východně od Uranu. Jak vidíme, Uran a další dvě podobně jasné hvězdy budou vpravo od Měsíce tvořit pomyslný trojúhelník.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) máme stále ve Lvu poblíž hranice se souhvězdím Panny. Přibližně od 22. hodiny už je solidně vysoko nad jihovýchodem. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ještě o kousek níže je poměrně jasný Merkur (cca 0 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 2. 2:20; 22:10   7. 2. Io zákryt konec 23:31
11. 2. 4:00; 23:50   10. 2. Ganymed přechod stínu 0:58 – 4:20
Ganymed přechod měsíce 3:37 – 6:44
13. 2. 5:35   12. 2. Europa přechod stínu 3:01 – 5:50
Europa přechod měsíce 4:15 – 6:59
14. 2. 1:25   13. 2. Io zatmění zač. 4:01
      14. 2. Io přechod stínu 1:18 – 3:34
Europa zákryt konec 1:44
Io přechod měsíce 1:51 – 4:05
Časy jsou v SEČ.

Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu došlo k mírné změně, když náhle uprostřed slunečního disku narostly dvě skvrnky. Erupční aktivita se však nezvýšila. Slunce je nyní pokryto mnoha oblastmi s drobnými skvrnami, takře aktivita v nadcházejícím týdnu může jít nahoru. Na skvrny se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je vysoko nad severem. Přešla do souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.

Kosmonautika

  • Minulý týden nás opustil další člověk, který stanul na Měsíci. Ve věku 85 let zemřel Edgar Mitchell, astronaut z Apolla 14, který jako šestý chodil po Měsíci.
  • V minulém týdnu se podařilo vypustit všechny raketové nosiče. Na palubě byly především navigační družice, například čínská Beidou nebo americký GPS.
  • Na přelomu roku jsme mohli pomocí webkamer sledovat, kterak technici osazovali jednotlivá zrcadla budoucího vesmírného dalekohledu Jamese Webba. S radostí můžeme konstatovat, že všechny segmenty JWST byly osazeny.
  • Drobný problém postihl robotickou paži Curiosity na Marsu. Technici závadu zkoumají a pohyby s paží byly pozastaveny.
  • Sonda Juno, která je už jen necelých pět měsíců letu od Jupiteru, provedla jeden ze dvou plánovaných korekčích manévrů. Dráha sondy je však velmi přesná a jedná se jen o nepatrné korekce, které pomohou sondu navést na přesně plánovanou dráhu kolem obří planety 4. července 2016

Výročí

  • 12. února 2001 (15 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Jak víme, planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Emmanuel Liais
  • Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
  • Výročí: NEAR start
  • Výročí: start prvního modulu Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »