Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2018

6. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. února 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 2. do 11. 2. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Jupiteru a Marsu. Večer je nad jihozápadem Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se zaměříme na dva velmi slabé objekty, mlhovinu Medúza v Blížencích a kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) u Plejád. Fanoušci kosmonautiky jistě vyhlašují nejvyšší pohotovost, protože na Floridě už je vše připraveno ke startu rakety Falcon Heavy. První pokus o start má nastat v úterý 6. 2. kolem 19:30. Před 190 lety se narodil Jules Verne.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 7. února v 16:54 SEČ. V ranních hodinách ve čtvrtek 8. a v pátek 9. února projde poblíž Jupiteru a Marsu. V neděli za svítání už bude poblíž Saturnu. 8. února nad ránem Měsíc zakryje hvězdu gamma Librae o jasnosti asi 3,9 mag. Vstup se odehraje kolem 4:15 a výstup zpoza neosvětlené strany asi v půl šesté ráno.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,1 mag). 5. února nad ránem přechází kotouček Jupiteru stín Ió (3:19 – 5:29 SEČ) a měsíc Ió samotný (4:34 – 6:43). 6. února totéž zopakuje Európa. Přechod stínu probíhá 2:59 – 5:15, přechod měsíce 5:28 – 7:39. 10. února proběhne přechod měsíce Ganymédu od 3:47 do 5:10. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. února v 6:35, 9. února v 4:05 a 11. února v 5:45.

Aktivita Slunce je velmi nízká, stále je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Mlhovina Abell 21, planetární mlhovina Medúza

Pořad Noční obloha se dotkl i této velmi slabé mlhoviny v souhvězdí Blíženců. Mlhovina objevená v roce 1955 byla zpočátku považována za zbytek po výbuchu supernovy, ale od sedmdesátých let je klasifikována definitivně jako mlhovina vzniklá odhozením obálky staré hvězdy podobné Slunci. Medúza má velmi malý plošný jas, což znesnadňuje její pozorování, ale dá se docela pěkně vyfotografovat.

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami

Právě v tomto týdnu se kometa nachází nejblíže hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. Vizuálně bude velmi těžké ji nalézt, ale nejlepší astrofotografové jistě zkusí zachytit její pěkný modrý ohon a zároveň modré mlhoviny v okolí hvězdokupy. Na kometu se podívejte v pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • SpaceX oznámila, že start rakety Falcon Heavy by měl nastat v úterý 6. února v 19:30 našeho času. Ačkoli jde na první pohled jen o tři spojené Falcony 9, reálně je situace složitější a nikdo neví, zda bude start úspěšný. Pokud ano, pak by se boční stupně měly vrátit na Floridu a přistát zde v odstupu několika sekund. Centrální stupeň pak má přistát na mořské plošině. Připomeňme, že na palubě je pouze testovací náklad, mírně upravený Tesla Roadster a cílovou dráhou je eliptická orbita mezi dráhami Země a Marsu.
  • Úspěšných a zajímavých startů raket jsme v minulém týdnu zažili hned několik. Nejprve letěl Falcon 9 s družicí SES-16 (první stupeň kupodivu přistál na moři tak, že se nepotopil). Poté z Vostočného startoval úspěšně Sojuz 2.1a s družicemi Kanopus-V 3 a 4. Následoval další čínský start. Raketa CZ-2D vynesla družici Zhangheng-1. Vše pak zakončila japonská miniraketa SS-520 s družicí TRICOM-1R (tato orbitální raketa je velká asi jako přistávací noha Falconu 9).
  • Na vesmírné stanici proběhl výstup dvou ruských kosmonautů, kteří se hlavně snažili domluvit anténě, aby fungovala, jak má a výsledkem byl nejdelší výstup (i zásluhou vyčkání pár minut v přechodové komoře).
  • V neděli 11. února se má k ISS vydat nákladní loď Progress MS-08 s pomocí rakety Sojuz 2.1a. Loď má letět po krátkém letovém profilu v trvání pouhých tří hodin.

Výročí

  • 5. února 1843 (175 let) byla objevena tzv. Velká (březnová) kometa 1843. Šlo o typického „sungrazera“, tedy kometu, která se dostala velmi blízko slunečnímu povrchu a doslova jej „olízla“. Takové komety obvykle u Slunce zaniknou, ale předtím mohou hodně rychle zjasnit. Velké kusy původně zřejmě obří komety pak u Slunce zjasní natolik, že jsou vidět i ve dne. Velká březnová kometa 1843 byla na konci února vidět ve dne u Slunce a na začátku března vyvinula dlouhý, na konci jakoby rozdvojený ohon délky nejméně 40° a byla nádherně viditelná z jižní polokoule.
  • 6. února 1853 (165 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.
  • 8. února 1828 (190 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden    

  • Ranní Jupiter
  • Výročí: Chuck Yeager
  • Výročí: Fritz Zwicky
  • Výročí: Syncom 1
  • Výročí: William Henry Pickering
  • Výročí: Čeljabinský bolid
  • Výročí: Miranda, měsíc Uranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 1843, Jules verne, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »