Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2018

6. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. února 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 2. do 11. 2. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Jupiteru a Marsu. Večer je nad jihozápadem Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se zaměříme na dva velmi slabé objekty, mlhovinu Medúza v Blížencích a kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) u Plejád. Fanoušci kosmonautiky jistě vyhlašují nejvyšší pohotovost, protože na Floridě už je vše připraveno ke startu rakety Falcon Heavy. První pokus o start má nastat v úterý 6. 2. kolem 19:30. Před 190 lety se narodil Jules Verne.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 7. února v 16:54 SEČ. V ranních hodinách ve čtvrtek 8. a v pátek 9. února projde poblíž Jupiteru a Marsu. V neděli za svítání už bude poblíž Saturnu. 8. února nad ránem Měsíc zakryje hvězdu gamma Librae o jasnosti asi 3,9 mag. Vstup se odehraje kolem 4:15 a výstup zpoza neosvětlené strany asi v půl šesté ráno.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,1 mag). 5. února nad ránem přechází kotouček Jupiteru stín Ió (3:19 – 5:29 SEČ) a měsíc Ió samotný (4:34 – 6:43). 6. února totéž zopakuje Európa. Přechod stínu probíhá 2:59 – 5:15, přechod měsíce 5:28 – 7:39. 10. února proběhne přechod měsíce Ganymédu od 3:47 do 5:10. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. února v 6:35, 9. února v 4:05 a 11. února v 5:45.

Aktivita Slunce je velmi nízká, stále je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Mlhovina Abell 21, planetární mlhovina Medúza

Pořad Noční obloha se dotkl i této velmi slabé mlhoviny v souhvězdí Blíženců. Mlhovina objevená v roce 1955 byla zpočátku považována za zbytek po výbuchu supernovy, ale od sedmdesátých let je klasifikována definitivně jako mlhovina vzniklá odhozením obálky staré hvězdy podobné Slunci. Medúza má velmi malý plošný jas, což znesnadňuje její pozorování, ale dá se docela pěkně vyfotografovat.

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami

Právě v tomto týdnu se kometa nachází nejblíže hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. Vizuálně bude velmi těžké ji nalézt, ale nejlepší astrofotografové jistě zkusí zachytit její pěkný modrý ohon a zároveň modré mlhoviny v okolí hvězdokupy. Na kometu se podívejte v pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • SpaceX oznámila, že start rakety Falcon Heavy by měl nastat v úterý 6. února v 19:30 našeho času. Ačkoli jde na první pohled jen o tři spojené Falcony 9, reálně je situace složitější a nikdo neví, zda bude start úspěšný. Pokud ano, pak by se boční stupně měly vrátit na Floridu a přistát zde v odstupu několika sekund. Centrální stupeň pak má přistát na mořské plošině. Připomeňme, že na palubě je pouze testovací náklad, mírně upravený Tesla Roadster a cílovou dráhou je eliptická orbita mezi dráhami Země a Marsu.
  • Úspěšných a zajímavých startů raket jsme v minulém týdnu zažili hned několik. Nejprve letěl Falcon 9 s družicí SES-16 (první stupeň kupodivu přistál na moři tak, že se nepotopil). Poté z Vostočného startoval úspěšně Sojuz 2.1a s družicemi Kanopus-V 3 a 4. Následoval další čínský start. Raketa CZ-2D vynesla družici Zhangheng-1. Vše pak zakončila japonská miniraketa SS-520 s družicí TRICOM-1R (tato orbitální raketa je velká asi jako přistávací noha Falconu 9).
  • Na vesmírné stanici proběhl výstup dvou ruských kosmonautů, kteří se hlavně snažili domluvit anténě, aby fungovala, jak má a výsledkem byl nejdelší výstup (i zásluhou vyčkání pár minut v přechodové komoře).
  • V neděli 11. února se má k ISS vydat nákladní loď Progress MS-08 s pomocí rakety Sojuz 2.1a. Loď má letět po krátkém letovém profilu v trvání pouhých tří hodin.

Výročí

  • 5. února 1843 (175 let) byla objevena tzv. Velká (březnová) kometa 1843. Šlo o typického „sungrazera“, tedy kometu, která se dostala velmi blízko slunečnímu povrchu a doslova jej „olízla“. Takové komety obvykle u Slunce zaniknou, ale předtím mohou hodně rychle zjasnit. Velké kusy původně zřejmě obří komety pak u Slunce zjasní natolik, že jsou vidět i ve dne. Velká březnová kometa 1843 byla na konci února vidět ve dne u Slunce a na začátku března vyvinula dlouhý, na konci jakoby rozdvojený ohon délky nejméně 40° a byla nádherně viditelná z jižní polokoule.
  • 6. února 1853 (165 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.
  • 8. února 1828 (190 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden    

  • Ranní Jupiter
  • Výročí: Chuck Yeager
  • Výročí: Fritz Zwicky
  • Výročí: Syncom 1
  • Výročí: William Henry Pickering
  • Výročí: Čeljabinský bolid
  • Výročí: Miranda, měsíc Uranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 1843, Jules verne, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »