Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. ledna 2009 Měsíc přejde přes Plejády

7. ledna 2009 Měsíc přejde přes Plejády

Hyády a Plejády
Hyády a Plejády
Mezinárodní rok astronomie se rozjel v plné parádě a ani obloha samotná nezůstává pozadu. Ve středu 7. ledna 2009 nastane ve večerních hodinách poměrně nepříliš obvyklý úkaz - Měsíc na obloze zdánlivě přejde přes krásnou otevřenou hvězdokupu M45 Plejády.

Plejády, Kuřátka, 7 sester. To jsou jedny z mnoha pojmenování jedné z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze. Tuto hvězdokupu nalezneme okem (v hodně přesvětlených oblastech malým dalekohledem) v souhvězdí Býka jako skupinku zhruba stejně jasných hvězdiček rozložených na ploše o průměru přibližně dvou měsíčních úplňků. Malým dalekohledem počet hvězd roste v do řádu několika desítek. Ve skutečnosti je od nás skupina vzdálená 380 světelných let daleko a její stáří se odhaduje na 50 - 100 miliónů let. Z astronomického hlediska jsou proto hvězdy z Plejád skutečně velmi mladé. Oproti tomu Hyády, otevřená hvězdokupa ve tvaru "V" tvořící hlavu Býka na jihovýchod od Plejád, jsou mnohem starší (asi 500 milionů let). Obě hvězdokupy jsou skutečným skvostem zimního nebe (viz úvodní obrázek).

Protože leží Plejády v Býku, kudy prochází ekliptika (průmět roviny zemské dráhy), může se stát, že velmi blízko se k nim na obloze přiblíží Měsíc. Sklon měsíční dráhy je však od ekliptiky asi 5°, takže měsíční kotouč i tak poměrně rozsáhlou kupu na obloze mine. S jistou periodou se ale naskytne hned série přechodu Měsíce přes Plejády, a ta nastane mimo jiné právě tento rok. Přecházet Měsíc přes Plejády tak uvidíme v tomto roce hned 4x, a to ve středu 7. ledna večer, ve čtvrtek 18. července ráno, v pondělí 7. října kolem půlnoci a v úterý 29. prosince k ránu. Mimochodem - necelé dva dny po posledním přechodu se Měsíc též dotkne zemského stínu a na Silvestra 2009 tak budeme svědky částečného zatmění Měsíce.

Krásu úkazu ovlivňuje především fáze Měsíce. Nejvhodnější je okamžik, kdy je Měsíc ve fázi úzkého srpku, což ze zmíněných 4 přechodů bude pouze 18. července. V ostatních případech bude jas Měsíce příliš velký, aby bylo možné pouhýma očima sledovat i Plejádami tvořené hvězdné pozadí. Proto doporučujeme vybavit se malým dalekohledem, například divadelním kukátkem nebo loveckým triedrem. Nejkrásnější pohled na úkaz naskytne dalekohled s malým zvětšením a velkým zorným polem.

Přechod Plejád přes Jesličky 7. ledna 2009
Přechod Plejád přes Jesličky 7. ledna 2009
A kdy přesně nastává středeční úkaz? Měsíc (ve fázi 4 dny po první čtvrti) se po obloze sune tak, že za 1 hodinu se pohne zhruba o jeho úhlový průměr směrem k východu. Proto není úkaz okamžitý (pokud nebudeme brát zákryty jednotlivých hvězd kupy Měsícem), ale jeho maximum trvá přibližně dvě hodiny. Nejkrásnější pohled na úkaz bude přibližně mezi 17:30 až 19:30, kdy Měsíc najdeme vysoko nad jihovýchodním obzorem. Protože Plejády trochu připomínají malý vozík z pohledu zespod, mohlo by se s nadsázkou říci, že kolem 19:30 nám bude připadat, jakoby byl Měsíc doslova "naložený" na vozíku.

Zdroje:
[1] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol., HaP Praha v koedici s AVČR, pasáž o zákrytech
[2] Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek, Academia, Praha, 2002




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »