Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2015

7. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 11. února 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 9. 2. do 15. 2. 2015 Měsíc se blíží k poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a jen kousek výše je také planeta Mars. Jupiter je vidět celou noc. Ráno můžeme dobře pozorovat Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. února v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 12. února. Nejlépe viditelný je v druhé polovině noci a postupně i ráno a dopoledne. V pátek, 13. února ráno, jej najdeme jen 2,5 stupně od Saturnu.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Postupně dohání o něco výše ležící a výrazně slabší Mars (1,2 mag). V neděli už bude jen 2,5 stupně od něj. Současnou pozici si můžete porovnat na snímku, který pořídil Jiří Šíp.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc, neboť je krátce po opozici. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 2. 0:20, 20:10   9. 2. Ganymed přechod stínu končí 17:40
Kallisto přechod měsíc 21:27–(2:12)
Kallisto přechod stínu 22:10–(3:00)
12. 2. 21:50   10. 2. Io přechod měsíc 22:13–(0:30)
Io přechod stínu 22:19–(0:36)
14. 2. 23:25   11. 2. Io zákryt zač. 19:29
Io zákryt končí 21:54
15. 2. 19:20   12. 2. Io přechod měsíc končí 18:56
Io přechod stínu končí 19:05
Europa zákryt zač. 20:03
Europa zatmění končí 23:13
      14. 2. Europa přechod měsíc končí 17:47
Europa přechod stínu končí 18:11
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatelé vlastnící dalekohled s H-alfa filtrem si však užívali mimořádně dlouhý tmavý filament sahající od středu Slunce až k okraji disku. Pozorovatelé skvrn vyčkávají nějakou větší, řada menších však oko také potěší. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Pozorovatelé komety C/2014 Q2 (Lovejoy) mají další žně. Kometa zeslábla k 5 mag, ale to je pořád dost na viditelnost pouhým okem z tmavých lokalit. Fotograficky je nádherná, podívejte se do naší fotogalerie. Mapka k vyhledání komety je vpravo.

Kosmonautika:

  • V noci na pondělí byl v plánu start vesmírné observatoře DSCOVR. Pokud jej raketa Falcon 9 v1.1 vynese na správnou dráhu, přesune se do libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem a bude zde pomáhat monitorovat vesmírné počasí, podobně jako to dnes dělá například sonda ACE nebo SOHO, které se nechází ve stejném místě.
     
  • Další detaily na povrchu Ceres přinesla v týdnu sonda DAWN.
     
  • ESA připravuje na špičku rakety Vega nové experimentální vesmírné plavidlo, tzv. Intermediate eXperimental Vehicle. Plavidlo nemá křídla, ale v principu má fungovat podobně jako raketoplán. Hlavním úkolem je tedy testovat nové technologie. Sledujte start 11. února na webu ESA.
     

Výročí:

  • 11. února 1970 (45 let) odstartovala první japonská družice Ōsumi. Japonci se stali čtvrtým národem po SSSR, USA a Francii, který vyslal družici do vesmíru.
     
  • 14. února 1980 (35 let) odstartovala americká sonda Solar Maximum Mission. Název napovídá její hlavní účel, tedy studium sluneční aktivity během tehdejšího maxima. Zajímavé je, že v roce 1984 k ní letěl raketoplán Challenger a díky opravě pak fungovala i během minima sluneční aktivity a zanikla v atmosféře až v roce 1989.
     

Výhled na příští týden:

  • konjunkce Venuše a Marsu
  • Výročí: objev Pluta
  • Výročí: Tom Gehrels

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SMM. Solar Maximum Mission, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »