Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. února ve 23:26 SEČ. V noci ze středy na čtvrtek 13./14. února prochází Hyádami v Býku, žel většinu jasných hvězd míjí, kromě hvězdičky 5,6 mag, kterou zakryje neosvětlenou částí v čase cca 0:15 SEČ.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) budou 13. února v konjunkci. Vzájemná úhlová vzdálenost bude kolem 1 stupně. Obě planety jsou večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), Venuše (−4,2 mag) a Saturn (0,6 mag). Od víkendu můžeme začít večer vyhlížet velmi jasný Merkur (−1 mag), který se postupně úhlově vzdaluje od Slunce.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Není to moc zajímavé, ale malá sluneční aktivita přináší tmavší oblohu v oblastech bez světelného smogu, přináší více kosmického záření, nebo třeba větší díry v koróně a s nimi zajímavé růžové polární záře. Částice slunečního větru pronikají hlouběji do atmosféry a zářící dusík ve výškách 100 i méně km přidává tuto růžovou záři ke klasické zelené. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje souhvězdím Lva a během týdne se dostane přes Raka až do Blíženců. Je poměrně veliká a jasná, na nejlepších fotografiích má také iontový ohon. Vypadá to, že se trochu podobá kometě Wirtanen, když se blížila k Zemi. 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice, ale už ji bude svým svitem rušit Měsíc. Na tmavé obloze bude tedy vidět až v druhé polovině noci a kolem 11./12. února míjí hvězdu theta UMa.

Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019
Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019

Kosmonautika

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter se podívala do místa přistání čínské sondy Chang’e 4 a vyfotografovala přistávací modul i vozítko Yutu 2.

Zajímavé záběry poskytla sonda New Horizons. Na animaci snímků z odletu od Ultima Tule je vidět, že toto dvojtěleso je zřejmě plošší, než jsme očekávali.

Rosalind, to je jméno marsovského vozítka Evropské vesmírné agentury. Její ExoMars 2020 tedy dostal jméno po Rosalind Franklinové, která se podílela na určení struktury molekuly DNA.

InSight dokončila instalaci seismometru SEIS tím, že jej přiklopila poklopem chránícím před změnami teploty a větrem. Napínavý příběh příprav seismometru přinesl Kosmonautix.cz.

Evropská vesmírná agentura má za sebou další úspěšný start rakety Ariane 5. Tato raketa opět dokázala doručit dvě telekomunikační družice na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Fanouška SpaceX jistě potěšily první zkušební zážehy motoru Raptor. Nejprve proběhl krátký dvousekundový zážeh na zhruba 60 % tahu a poté i zážeh na nominální tah potřebný pro chystanou loď Starship. Dá se očekávat, že maximální tah motoru bude ale ještě vyšší a už teď jde samozřejmě o nejvýkonnější motor SpaceX.

Výročí

12. února 1974 (45 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů.

15. února 1564 (455 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.

17. února 1959 (60 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše a Saturnu
  • večerní Merkur
  • Hayabusa 2 by mohla odebrat vzorky asteroidu Ryugu
  • Výročí: Jaroslav Císař
  • Výročí: raketa Bumper WAC

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Vanguard 2, Galileo Galilei, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »