Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. února ve 23:26 SEČ. V noci ze středy na čtvrtek 13./14. února prochází Hyádami v Býku, žel většinu jasných hvězd míjí, kromě hvězdičky 5,6 mag, kterou zakryje neosvětlenou částí v čase cca 0:15 SEČ.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) budou 13. února v konjunkci. Vzájemná úhlová vzdálenost bude kolem 1 stupně. Obě planety jsou večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), Venuše (−4,2 mag) a Saturn (0,6 mag). Od víkendu můžeme začít večer vyhlížet velmi jasný Merkur (−1 mag), který se postupně úhlově vzdaluje od Slunce.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Není to moc zajímavé, ale malá sluneční aktivita přináší tmavší oblohu v oblastech bez světelného smogu, přináší více kosmického záření, nebo třeba větší díry v koróně a s nimi zajímavé růžové polární záře. Částice slunečního větru pronikají hlouběji do atmosféry a zářící dusík ve výškách 100 i méně km přidává tuto růžovou záři ke klasické zelené. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje souhvězdím Lva a během týdne se dostane přes Raka až do Blíženců. Je poměrně veliká a jasná, na nejlepších fotografiích má také iontový ohon. Vypadá to, že se trochu podobá kometě Wirtanen, když se blížila k Zemi. 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice, ale už ji bude svým svitem rušit Měsíc. Na tmavé obloze bude tedy vidět až v druhé polovině noci a kolem 11./12. února míjí hvězdu theta UMa.

Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019
Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019

Kosmonautika

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter se podívala do místa přistání čínské sondy Chang’e 4 a vyfotografovala přistávací modul i vozítko Yutu 2.

Zajímavé záběry poskytla sonda New Horizons. Na animaci snímků z odletu od Ultima Tule je vidět, že toto dvojtěleso je zřejmě plošší, než jsme očekávali.

Rosalind, to je jméno marsovského vozítka Evropské vesmírné agentury. Její ExoMars 2020 tedy dostal jméno po Rosalind Franklinové, která se podílela na určení struktury molekuly DNA.

InSight dokončila instalaci seismometru SEIS tím, že jej přiklopila poklopem chránícím před změnami teploty a větrem. Napínavý příběh příprav seismometru přinesl Kosmonautix.cz.

Evropská vesmírná agentura má za sebou další úspěšný start rakety Ariane 5. Tato raketa opět dokázala doručit dvě telekomunikační družice na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Fanouška SpaceX jistě potěšily první zkušební zážehy motoru Raptor. Nejprve proběhl krátký dvousekundový zážeh na zhruba 60 % tahu a poté i zážeh na nominální tah potřebný pro chystanou loď Starship. Dá se očekávat, že maximální tah motoru bude ale ještě vyšší a už teď jde samozřejmě o nejvýkonnější motor SpaceX.

Výročí

12. února 1974 (45 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů.

15. února 1564 (455 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.

17. února 1959 (60 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše a Saturnu
  • večerní Merkur
  • Hayabusa 2 by mohla odebrat vzorky asteroidu Ryugu
  • Výročí: Jaroslav Císař
  • Výročí: raketa Bumper WAC

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Vanguard 2, Galileo Galilei, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »