8. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer pokračuje perfektní viditelnost planety Jupiter. Po půlnoci stoupají výše Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce obnášela velké množství skvrn a středně silné erupce. Pokračují večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. února v 19:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 22. února. Ve středu a ve čtvrtek ráno bude vytvářet seskupení s Marsem a Spikou v Panně. V sobotu ráno bude poblíž Saturnu.
Planety:
Jupiter (−2,5 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 17. 2. | 23:05 | 18. 2. | Europa zákryt začíná 19:28 | |
| 18. 2. | 18:55 | 19. 2. | Ganymed zákryt 17:08–20:19 Ganymed zatmění 21:07–(0:23) | |
| 20. 2. | 20:35 | 20. 2. | Europa přechod stínu končí 19:18 | |
| 22. 2. | 22:10 | 21. 2. | Io přechod měsíce 22:05–(0:20) Io přechod stínu 23:06–(1:22) |
|
| 23. 2. | 18:05 | 22. 2. | Kallisto přechod měsíce 18:31–21:58 Io zákryt 19:25, zatmění konec 22:43 |
|
| 23. 2. | 18:05 | 23. 2. | Io přechod měsíce končí 18:47 Io přechod stínu končí 19:51 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce byla středně vysoká. Stále to ovlivňovalo několik aktivních oblastí s řadou menších skvrn. Dění na Slunci nyní směřuje spíše k poklesu aktivity, uvidíme, zda se vynoří nové větší skvrny. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Ústí nad Labem |
| Praha | České Budějovice | Liberec |
| Jihlava | Pardubice | Hradec Králové |
| Svitavy | Brno | Olomouc |
| Zlín | Ostrava | Bratislava |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Curiosity překročila na Marsu malou pískovou dunu a vydala se dál oblastmi s hladším povrchem. Jedním z důvodů bylo méně namáhat kola a také otestovat průjezdnost dun. Zajímavý problém přineslo samotné přejíždění duny, kdy po ránu nebyla na obloze vidět Země. Curiosity totiž přijímá povely pro daný den přímo ze Země a data zase odesílá na Zemi přes retranslační družice na oběžné dráze. Jenže v minulých dnech byla Země v obvyklou komunikační dobu ještě skryta překážkami. Takže se vše muselo odsouvat na dobu před místním polednem.
- Ken Kremer a Marco di Lorenzo sestavili zajímavá panoramata místa přistání Chang'e 3. Podívejte se na webu Sapceflightnow.com. Vozítko Yutu se přeci jen probudilo po mrazivé 14 dnů dlouhé měsíční noci, ale stále není v pořádku a jeho další osud je nejasný.
Výročí:
- 17. února 1959 (55 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.
- 19. února 1894 (120 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.
Výhled na příští týden:
- Měsíc a Venuše
- Messiérovský maratón
- Výročí: Mariner 6
- Výročí: Bumper WAC
- Výročí: Rosetta
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
