Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2014

8. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 2. do 23. 2.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer pokračuje perfektní viditelnost planety Jupiter. Po půlnoci stoupají výše Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce obnášela velké množství skvrn a středně silné erupce. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 22. února. Ve středu a ve čtvrtek ráno bude vytvářet seskupení s Marsem a Spikou v Panně. V sobotu ráno bude poblíž Saturnu.

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17. 2. 23:05   18. 2. Europa zákryt začíná 19:28
18. 2. 18:55   19. 2. Ganymed zákryt 17:08–20:19 Ganymed zatmění 21:07–(0:23)
20. 2. 20:35   20. 2. Europa přechod stínu končí 19:18
22. 2. 22:10   21. 2. Io přechod měsíce 22:05–(0:20)
Io přechod stínu 23:06–(1:22)
23. 2. 18:05   22. 2. Kallisto přechod měsíce 18:31–21:58
Io zákryt 19:25, zatmění konec 22:43
23. 2. 18:05   23. 2. Io přechod měsíce končí 18:47
Io přechod stínu končí 19:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla středně vysoká. Stále to ovlivňovalo několik aktivních oblastí s řadou menších skvrn. Dění na Slunci nyní směřuje spíše k poklesu aktivity, uvidíme, zda se vynoří nové větší skvrny. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity překročila na Marsu malou pískovou dunu a vydala se dál oblastmi s hladším povrchem. Jedním z důvodů bylo méně namáhat kola a také otestovat průjezdnost dun. Zajímavý problém přineslo samotné přejíždění duny, kdy po ránu nebyla na obloze vidět Země. Curiosity totiž přijímá povely pro daný den přímo ze Země a data zase odesílá na Zemi přes retranslační družice na oběžné dráze. Jenže v minulých dnech byla Země v obvyklou komunikační dobu ještě skryta překážkami. Takže se vše muselo odsouvat na dobu před místním polednem.
     
  • Ken Kremer a Marco di Lorenzo sestavili zajímavá panoramata místa přistání Chang'e 3. Podívejte se na webu Sapceflightnow.com. Vozítko Yutu se přeci jen probudilo po mrazivé 14 dnů dlouhé měsíční noci, ale stále není v pořádku a jeho další osud je nejasný.
     

Výročí:

  • 17. února 1959 (55 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.
     
  • 19. února 1894 (120 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Venuše
  • Messiérovský maratón
  • Výročí: Mariner 6
  • Výročí: Bumper WAC
  • Výročí: Rosetta

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vanguard 2, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »