Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. února ve 23:26 SEČ. V noci ze středy na čtvrtek 13./14. února prochází Hyádami v Býku, žel většinu jasných hvězd míjí, kromě hvězdičky 5,6 mag, kterou zakryje neosvětlenou částí v čase cca 0:15 SEČ.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) budou 13. února v konjunkci. Vzájemná úhlová vzdálenost bude kolem 1 stupně. Obě planety jsou večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), Venuše (−4,2 mag) a Saturn (0,6 mag). Od víkendu můžeme začít večer vyhlížet velmi jasný Merkur (−1 mag), který se postupně úhlově vzdaluje od Slunce.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Není to moc zajímavé, ale malá sluneční aktivita přináší tmavší oblohu v oblastech bez světelného smogu, přináší více kosmického záření, nebo třeba větší díry v koróně a s nimi zajímavé růžové polární záře. Částice slunečního větru pronikají hlouběji do atmosféry a zářící dusík ve výškách 100 i méně km přidává tuto růžovou záři ke klasické zelené. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje souhvězdím Lva a během týdne se dostane přes Raka až do Blíženců. Je poměrně veliká a jasná, na nejlepších fotografiích má také iontový ohon. Vypadá to, že se trochu podobá kometě Wirtanen, když se blížila k Zemi. 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice, ale už ji bude svým svitem rušit Měsíc. Na tmavé obloze bude tedy vidět až v druhé polovině noci a kolem 11./12. února míjí hvězdu theta UMa.

Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019
Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019

Kosmonautika

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter se podívala do místa přistání čínské sondy Chang’e 4 a vyfotografovala přistávací modul i vozítko Yutu 2.

Zajímavé záběry poskytla sonda New Horizons. Na animaci snímků z odletu od Ultima Tule je vidět, že toto dvojtěleso je zřejmě plošší, než jsme očekávali.

Rosalind, to je jméno marsovského vozítka Evropské vesmírné agentury. Její ExoMars 2020 tedy dostal jméno po Rosalind Franklinové, která se podílela na určení struktury molekuly DNA.

InSight dokončila instalaci seismometru SEIS tím, že jej přiklopila poklopem chránícím před změnami teploty a větrem. Napínavý příběh příprav seismometru přinesl Kosmonautix.cz.

Evropská vesmírná agentura má za sebou další úspěšný start rakety Ariane 5. Tato raketa opět dokázala doručit dvě telekomunikační družice na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Fanouška SpaceX jistě potěšily první zkušební zážehy motoru Raptor. Nejprve proběhl krátký dvousekundový zážeh na zhruba 60 % tahu a poté i zážeh na nominální tah potřebný pro chystanou loď Starship. Dá se očekávat, že maximální tah motoru bude ale ještě vyšší a už teď jde samozřejmě o nejvýkonnější motor SpaceX.

Výročí

12. února 1974 (45 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů.

15. února 1564 (455 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.

17. února 1959 (60 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše a Saturnu
  • večerní Merkur
  • Hayabusa 2 by mohla odebrat vzorky asteroidu Ryugu
  • Výročí: Jaroslav Císař
  • Výročí: raketa Bumper WAC

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Vanguard 2, Galileo Galilei, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »