Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2021

7. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 17. února 2021 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 2. do 21. 2. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je dobře vidět pouze Mars. Na něm se ve čtvrtek večer našeho času pokusí o přistání americké vozítko Perseverance. Arabská a čínská sonda jsou již na oběžné dráze. Chystají se dva odložené starty Falconu 9 se Starlinky a dva starty nákladních lodí k ISS. Před 35 lety byl vypuštěn první modul orbitální stanice Mir.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 19. února v 19:47 SEČ. 17. února bude v konjunkci s Uranem a o den později s Marsem.

Planety:
Na večerní obloze zůstává vysoko nad jihozápadem Mars (0,7 mag) a více k západu slabý Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká a povrch je beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

U Marsu vše proběhlo podle plánu. 9. února se na jeho oběžnou dráhu dostala sonda Spojených arabských emirátů Al Amal, která je určena ke studiu atmosféry a klimatu Marsu. O den později 10. února se totéž povedlo čínské sondě Tianwen-1. Ta má nyní chvíli zkoumat Mars a poté v květnu je očekáváno přistání části sondy s vozítkem. 18. února nás tedy ještě čeká přistání amerického vozítka Perseverance. Bude to jako obvykle napínavé, protože se přistává rovnou z příletové trajektorie a trefovat se bude dosud nemenší přistávací oblast v kráteru Jezero.

Ukázka, jak by mělo vypadat dosednutí vozítka Perseverance na Marsu
Ukázka, jak by mělo vypadat dosednutí vozítka Perseverance na Marsu

9. února se od Mezinárodní vesmírné stanice odpojila nákladní loď Progress MS-15 a pak shořela v atmosféře.

Progress MS-15 odlétá od ISS - pohled z okna Crew Dragonu
Progress MS-15 odlétá od ISS - pohled z okna Crew Dragonu

Své termíny startu nyní mají oba starty Falconů 9 se Starlinky. Mise L19 má startovat 15. 2. a mise L17 až 17. 2. Dají se ale očekávat odklady kvůli počasí nebo technickým možnostem.

15. února by měl z Bajkonuru startovat Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-16.

20. února má k ISS starovat také nákladní loď Cygnus na svou misi NG-15. Start se uskuteční pomocí rakety Antares-230+ z kosmodromu Wallops ve Virginii.

Výročí

15. února 1826 (195 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).

16. února 1816 (205 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.

17. února 1996 (25 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko NEAR-Shoemaker na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.

19. února 1986 (35 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.

Výhled na příští týden 

  • výročí: asteroid (588) Achilles
  • výročí: Kosmos 110, Veterok a Ugoljok
  • výročí: švédský satelit Viking
  • výročí: François Jean Dominique Arago
  • výročí: Apollo AS-201, Saturn IB
  • výročí: první pozorování slunečních skvrn dalekohledem
  • výročí: potvrzení periodicity 3D/Biela
  • výročí: RNDr. Jaroslav Pícha
  • výročí: neštěstí originální posádky Gemini 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, NEAR spacecraft, Kaspar Gottfried Schweizer, Emmanuel Liais, Mir, Vesmírný týden


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »