Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 19. února 2025 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 20. 2. 2025 v 18:33 SEČ. V pátek 21. 2. ráno jej najdeme poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Měsíc a Antares 21. 2. 2025 Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec
Měsíc a Antares 21. 2. 2025
Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec

Planety
Merkur (–1,2 mag) je zatím nepozorovatelný, ale koncem týdne už se vynoří velmi nízko na večerní obloze a bude velmi jasný. Už jen obtížně je viditelná planeta Saturn (1,2 mag). O něco výše je Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem jako velmi slabá hvězdička. Následuje nepřehlédnutelná jasná Venuše (–4,8 mag). Vysoko nad jihem je večer Jupiter (–2,4 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj, Uran (5,7 mag). A zbývá nám vysoko nad jihovýchodem ještě naoranžovělý Mars (–0,5 mag).

Venuše po západu slunce Autor: Vladimír Strouhal
Venuše po západu slunce
Autor: Vladimír Strouhal

Aktivita Slunce je nízká (s ohledem na to, že se nacházíme v období maxima). Skvrn je vidět hodně a středně silné erupce se také občas objeví. Vyčkáváme, kdy se objeví opravdu výrazné a hodně aktivní oblasti. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Mise k Měsíci Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace se přehoupla do závěrečné fázr, když sonda přešla z dráhy kolem Země na dráhu kolem Měsíce. Přistání v oblasti Mare Crisium je plánováno v první březnové dekádě.

Záběr Měsíce z kamery na sondě Blue Ghost Autor: Firefly Aerospace
Záběr Měsíce z kamery na sondě Blue Ghost
Autor: Firefly Aerospace

SpaceX testuje Starship včetně dlouhých zážehů motorů, zřejmě v návaznosti na poslední selhání při testovacím letu IFT-7. Mezitím při rutinní misi Starlink 12-8 provedl první stupeň Falconu 9 rekordní 26. start a přistání.

Výročí

17. února 1600 (425 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

17. února 1965 (60 let) byla vypuštěna americká sonda Ranger 8, která následně úspěšně zasáhla Měsíc. Šlo teprve o druhou takovou úspěšnou misi po Rangeru 7. Sonda pořídila 7137 fotografií předtím, než podle plánu dopadla na povrch.

11. února 1970 (55 let) odstartovala první japonská družice Ōsumi. Japonci se stali čtvrtým národem po SSSR, USA a Francii, který vyslal družici do vesmíru.

18. února 1920 (105 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

18. února 1930 (95 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (100 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (80 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenko. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Jasný Merkur na večerní obloze, konjunkce se Saturnem a Měsícem
  • Výročí: Maria Margaretha Kirch
  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift
  • Výročí: Saturnův měsíc Helene

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Giordano Bruno, Ranger 8, Tom Gehrels, Cornelis Johannes van Houten, Světlana Gerasimenko, Osumi, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »