Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2015

9. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. února 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 2. do 1. 3. 2015 Měsíc je kolem první čtvrti. Večer minula jasná Venuše planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. února v 19:00 SEČ.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 25. února. Tento týden patří k nejlepším příležitostem pozorovat ve večerních hodinách detaily na povrchu Měsíce. Měsíc vystupuje vysoko nad obzor a rozhraní světla a stínu je pěkně kolem středu kotouče. Zajímavé bude také setkání Měsíce s Hyádami ve středu 25. 2., kdy večer po půl sedmé začne jedna z Hyád, hvězda 63 Tauri (5,6 mag), zdánlivě procházet za měsíčním kotoučem. Pozoruhodně blízko pak projde Měsíc kolem jasného Aldebaranu (po půlnoci na 26. února), ale k zákrytu viditelnému z našich šířek nedojde. Naštěstí jde o druhý ze série zákrytů, která bude pokračovat až do roku 2018, takže se ještě letos dočkáme i my (poprvé 9. 8. 2015 a potom další na podzim). Předchozí série zákrytů nastala mezi roky 1996 a 2000.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad jihozápadem až západem. Minulý týden minula slabší Mars (1,2 mag), který je tedy doprava dolů k obzoru od ní.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 2. 21:40   23. 2. Ganymed přechod měsíc 20:25 – (0:03)
Ganymed přechod stínu 22:05 – (1:45)
25. 2. 17:35   26. 2. Kallisto přechod stínu 16:10 – 21:00
Io přechod měsíc 20:07 – 22:24
Io přechod stínu 20:36 – 22:53
26. 2. 23:20   27. 2. Europa zákryt zač. 0:32
Io zákryt zač. 17:24
Io zákryt končí 20:12
27. 2. 19:10   28. 2. Europa přechod měsíc 19:25 – 22:20
Europa přechod stínu 20:30 – 23:25
1. 3. 20:50      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) prošla kolem planetární mlhoviny M 76, jak ukazuje také snímek snímek Miroslava Lošťáka v naší fotogalerii. Kometa však tento týden už nebude tak dobře viditelná, protože její jasnost klesla k 5,5 mag a na obloze ji přezařuje dorůstající Měsíc.

Kosmonautika

  • 17. února u Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila nákladní loď Progress M-26M. Zároveň začala série tří výstupů do kosmického prostoru, při kterých se připravují některé moduly pro budoucí lety amerických soukromých lodí k ISS.
  • Sonda DAWN se blíží k Ceres a pořídila další dosud nejdetailnější snímky povrchu posetého krátery.
     

Výročí

  • 23. února 1945 (70 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní nyní obíhá evropská sonda Rosetta.
  • 26. února 1880 (135 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.
  • 26. února 1850 (165 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.
  • 28. února 1535 (480 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (Brahe, Hájek z Hájku).
  • 29. února 1820 (195 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.
     

Výhled na příští týden

  • Venuše a Uran
  • Výročí: Jean Mueller

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Swift, Edgeworth, Gerasimenko, Gemma


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »