9. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 2. března v 1:51 SEČ.

Planety:
Merkur (−1,4 až −1,2 mag) a Venuše (−3,9 mag) se nyní objevují velice nízko po západu Slunce. Přestože planety jsou tento týden velmi nízko, především výrazná jasnost Merkuru vybízí k pozorování alespoň dalekohledem a v závěru týdne asi už i pouhým okem. Obě planety se k sobě o víkendu přiblíží na vzdálenost asi jednoho stupně.
Uran (5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4:30 SEČ. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 27. února ráno v 6:10 nastává zatmění Ió. 28. února probíhá nejprve zákryt Ganymédu (1:44 – 2:57), poté přechod stínu Ió (3:28 –5:38) a přechod Ió (4:41 – 6:49). 1. března ve 3:57 končí zákryt Ió a v 5:37 začíná zatmění Európy. 3. března nastává přechod stínu Európy, který končí ve 2:10 a měsíc Európa přechází od 2:18 do 4:27.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 26. února ve 3:10, 28. února ve 4:45, 2. března v 6:25 a 3. března ve 2:15.

Aktivita Slunce je opět nízká, skvrny zcela zmizely. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Hvězda Capella
Vzhledem k fázi Měsíce kolem úplňku si tentokrát prohlédneme blíže jednu z nejjasnějších hvězd oblohy, výraznou stálici ze souhvězdí Vozky. Z celé oblohy je s jasností 0,2 mag šestá nejjasnější. Je to díky kombinaci relativní blízkosti (38 sv. roků) a velikosti (dvě hvězdy 9× a 12× větší než Slunce). Capella je nyní moc hezky vidět, když po setmění je poblíž nadhlavníku.

Kosmonautika

• SpaceX úspěšně vypustila španělskou družici Paz („Mír“) pomocí rakety Falcon 9, která odstartovala z kalifornského Vandenbergu ve čtvrtek 22. února. Zajímavostí je, že na palubě byly ještě dvě družice Tintin A & B, které jsou testovacími exempláři družicového internetu. No a konečně SpaceX se pochlubila také tím, že do přístavu dovezla od pohledu nepoškozenou polovinu aerodynamického krytu. Tu se sice nepodařilo zachytit přímo do sítě na lodi, ale přistála nedaleko v oceánu. Podle snímků je vidět, že se podařilo naložit i druhou, poškozenou polovinu krytu. Zřejmě tedy probíhá test přistání jen u jedné poloviny. Každopádně po dalším vylepšení zřejmě bude možné se brzy dočkat i přesnějšího přistání přímo do sítě nad lodí.
• Na 28. únor je v plánu návrat části posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Poslouží jim k tomu loď Sojuz MS-06.
• 1. března je v plánu start rakety Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
• Japonská raketa H-IIA dostala minimálně dvoudenní odklad startu kvůli počasí. Další možnost bude asi z pondělka na úterý. Na palubě bude družice IGS Optical-6

Výročí

• 2. března 1968 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
• 2. března 1978 (40 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Díky své dobré pověsti byl Remek do roku 2017 velvyslancem ČR v Rusku. Ke 40. výročí se v Brně uskuteční vzpomínkové setkání.
• 4. března 1923 (95 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.

Výhled na příští týden    

• Merkur a Venuše po západu Slunce
• Galaxie M 81 a M 82
• Výročí: Alan Hale
• Výročí: James Bradley
• Výročí: Jaroslav Dykast

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.