9. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 28. 2. 2025 v 1:45 SEČ. Za mimořádně čisté oblohy by mohl být vidět asi 16 hodin starý tenoulinký srpek už v pátek večer po západu Slunce. K vyhledání by mohl pomoci nedaleko se nacházející Saturn. V sobotu bude Měsíc mezi Merkurem a Venuší a v neděli už bude vysoko vlevo nahoru od Venuše.

Planety
Pozorovat můžeme všech osm planet, počítaje i Zemi :-), viz článek Karla Halíře a Petra Sobotky.
Merkur (–1 mag) je každým dnem vidět lépe a lépe a za jasného večera bude nepřehlédnutelný i pouhým okem. Už jen obtížně je viditelná planeta Saturn (1,2 mag), měla by jít vyhledat s pomocí dalekohledu, podobně jako Neptun (8,0 mag). Pokud se to podaří, máme jistotu, že uvidíme najednou všechny planety.  Venuše (–4,8 mag) je nepřehlédnutelným objektem oblohy na západě. Vysoko nad jihem se večer nachází Uran (5,7 mag) a výrazný Jupiter (–2,3 mag) stejně jako v Blížencích Mars (–0,3 mag).

Aktivita Slunce je na střední úrovni s tím, jak narůstá aktivita a počet skvrn v nejméně dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Zánik druhého stupně rakety Falcon 9 zaujal zřejmě nejvíce. 19. 2. ve 4:45 bylo možné jeho hořící trosky pozorovat nízko nad severním obzorem, přičemž nejodolnější trosky (nádrže na tlakovací hélium) dopadly západně od polského města Poznaň. Šlo o výjimečnou událost. Obvykle totiž horní stupně rakety řízeně zanikají nad Tichým oceánem a také pravděpodobnost, že stupeň zanikne zrovna nad Evropou a ještě za tmy, je velmi nízká.

Sonda Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace by měla pomocí 16s pondělního zážehu přejít na přibližně kruhovou oběžnou dráhu kolem Měsíce s nejbližším bodem dráhy 100 km nad povrchem. Následovat by měl přistávací manévr 2. března v 9:45 SEČ v oblasti Mare Crisium.

Solar Orbiter Evropské vesmírné agentury se protáhl kolem Venuše, čímž se zvýšil sklon dráhy sondy na 12° vůči rovině, v níž obíhá Země. To je klíčový okamžik v průběhu mise a umožní sledovat lépe polární oblasti Slunce. Sonda při průletu také měřila plasma a magnetické pole.

Výročí

25. února 1670 (355 let) se narodila německá astronomka Maria Margaretha Kirch, manželka Gottfrieda Kircha, který je objevitelem slavné velké komety z roku 1680. Maria Margaretha je jednou z mála žen, které se mohly vzdělat pod vedením svého manžela a věnovat se astronomii. Díky tomu objevila i svou kometu, C/1702 H1 (Kirch).

26. února 1850 (175 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.

26. února 1880 (145 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.

28. února 1535 (490 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (např. Tychonem Brahe, Tadeášem Hájkem z Hájku).

29. února 1820 (205 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.

1. března 1980 (45 let) objevili na Pic du Midi Pierre Laques a Jean Lecacheux měsíc Saturnu Helene. Měsíc, v době objevu označený S/1980 S6, se nachází v Lagrangeově bodě L4 na dráze měsíce Dione, je to tedy tzv. trójanský měsíc. Proto byl dříve označován i jako Dione B. Měsíček je velký asi 40×25 km a jeho povrch místy tvoří zajímavé brázdy v regolitu.

Výhled na příští týden 

• Merkur na večerní obloze
• Výročí: Jean Mueller

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).