Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte na obloze všechny planety

Sledujte na obloze všechny planety

Poloha planet 24. února 2025
Autor: Astro.cz/Stellarium/Petr Sobotka

Naskýtá se ne zcela obvyklá příležitost. Pokud budete chtít spatřit všechny planety naší Sluneční soustavy v průběhu pouhé jedné až dvou hodin, bude právě pondělí 24. února 2025 večer tím správným dnem. Navíc tuto možnost dostanete ve velice zajímavém pozorovacím čase, krátce po západu Slunce. S lepší orientací může pomoci připojený obrázek, v němž naleznete večerní pozice všech sedmi oběžnic.

Merkur a Saturn – vzácná setkání u obzoru

Spatřit planetu Merkur je velmi obtížné. Není to tím, že by svítila tak málo, ale nachází se obvykle příliš blízko zářivého slunečního kotouče, což je dáno tím, že Slunce obíhá nejblíže ze všech planet. Nejlepší podmínky pro sledování Merkuru nastanou 8. března, kdy bude asi 11 stupňů nad obzorem. 24. února bude vidět přibližně 5° nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Co ale činí tento úkaz výjimečným, je jeho těsné setkání se Saturnem.

Saturn, Titan, Tethys Autor: Jan Klečka
Saturn, Titan, Tethys
Autor: Jan Klečka
Saturn, který se pomalu noří do slunečního záření a jeho pozorovací podmínky se každým dnem zhoršují, bude 24. února od Merkuru vzdálen necelé 2°. To znamená, že obě planety mohou být spatřeny společně v zorném poli menšího dalekohledu nebo širokoúhlého triedru. Tato konjunkce nabídne vzácnou možnost spatřit Merkur i Saturn pohromadě.

V dalekohledu máte obvykle příležitost pozorovat krásné Saturnovy prstence, ale protože se planeta vůči Zemi nakládní, postupně nám mizí až v březnu bude planeta zdánlivě bez prstenců.

Venuše – zářící královna večerní oblohy

Jedním z nejvýraznějších objektů, který rozhodně nepřehlédnete, je Venuše. Tato planeta, často nazývaná Večernicí, se během února stále více přibližuje k Zemi a její jasnost postupně roste. Právě je na vrcholu, kdy její záře dosahuje hodnoty -4,8 mag, což znamená, že jde o zdaleka nejjasnější bod na celé obloze po západu Slunce. V tomto období se bude její úhlový průměr zvětšovat a srpek se bude stále více zužovat, což činí její pozorování ve větších dalekohledech obzvláště zajímavým.

Pokud máte k dispozici malý dalekohled či kvalitní triedr, doporučujeme se na Venuši podívat a sledovat její fáze podobné těm u Měsíce. Při dobrých atmosférických podmínkách lze dokonce pozorovat mírný náznak atmosférického lomového jevu na okraji jejího disku.

Jupiter a Mars – dominanti večerní oblohy

Jupiter, Ganymed a jeho stín Autor: Stanislav Maléř
Jupiter, Ganymed a jeho stín
Autor: Stanislav Maléř
Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, se nachází v souhvězdí Býka a po západu Slunce jej nalezneme vysoko nad jihovýchodním obzorem. Díky své jasnosti -2,4 mag je nepřehlédnutelným objektem, a to i z městských oblastí. Velkým lákadlem pro pozorování jsou jeho Galileovské měsíce – Io, Europa, Ganymed a Callisto. Ty lze spatřit už malým dalekohledem a jejich konfigurace se neustále mění, takže každý večer nabídne jiný pohled na tento nebeský systém.

Hned nedaleko od Jupitera nalezneme Mars, který se stále nachází relativně blízko k Zemi po své lednové opozici. I když se jeho jasnost postupně snižuje a nyní dosahuje -0,5 mag, stále je výrazně načervenalým objektem a v menších teleskopech můžeme pozorovat detaily jeho povrchu. Mezi nejznámější útvary, které lze spatřit, patří tmavá oblast Syrtis Major nebo severní polární čepička, která je v tomto období dobře patrná.

Celá Sluneční soustava v jeden večer

Večer 24. února bude ideálním momentem k tomu, abychom sledovali celou přehlídku planet. Od Merkuru a Saturnu těsně nad západním obzorem, přes Venuši, Mars a Jupiter vysoko na obloze, až po Uran a Neptun, které budou přístupné pro pozorování až v pozdějších večerních hodinách.

Pokud budete mít možnost vyrazit do tmavší oblasti s dobrým výhledem na obzor, doporučujeme využít této příležitosti. Malý dalekohled nebo dobrý triedr vám pomůže s identifikací slabších objektů, jako je Uran či Neptun, zatímco jasnější planety budou snadno viditelné i pouhým okem.

Nejlepší okamžiky večera 24. února 2025
Zde je stručný přehled toho, co můžete vidět a kdy:

Dění na obloze 24. února 2025
17:30 západ Slunce
18:15 konec občanského soumraku, Merkur a Saturn 5° nad západním obzorem
18:50 konec nautického soumraku, obloha dostatečně tmavá pro Uran a Neptun
19:27 konec astronomického soumraku, nejlepší čas na sledování slabších objektů
21:00 západ Venuše
00:43 západ Uranu
02:20 západ Jupitera
05:21 západ Marsu

Po prohlídce planet nezapomeňte vrátit pohled zpět k Zemi – i ona je součástí této fascinující planetární přehlídky!

Jasnou oblohu přejí Petr Sobotka a Karel Halíř




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Planety


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »