Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte na obloze všechny planety

Sledujte na obloze všechny planety

Poloha planet 24. února 2025
Autor: Astro.cz/Stellarium/Petr Sobotka

Naskýtá se ne zcela obvyklá příležitost. Pokud budete chtít spatřit všechny planety naší Sluneční soustavy v průběhu pouhé jedné až dvou hodin, bude právě pondělí 24. února 2025 večer tím správným dnem. Navíc tuto možnost dostanete ve velice zajímavém pozorovacím čase, krátce po západu Slunce. S lepší orientací může pomoci připojený obrázek, v němž naleznete večerní pozice všech sedmi oběžnic.

Merkur a Saturn – vzácná setkání u obzoru

Spatřit planetu Merkur je velmi obtížné. Není to tím, že by svítila tak málo, ale nachází se obvykle příliš blízko zářivého slunečního kotouče, což je dáno tím, že Slunce obíhá nejblíže ze všech planet. Nejlepší podmínky pro sledování Merkuru nastanou 8. března, kdy bude asi 11 stupňů nad obzorem. 24. února bude vidět přibližně 5° nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Co ale činí tento úkaz výjimečným, je jeho těsné setkání se Saturnem.

Saturn, Titan, Tethys Autor: Jan Klečka
Saturn, Titan, Tethys
Autor: Jan Klečka
Saturn, který se pomalu noří do slunečního záření a jeho pozorovací podmínky se každým dnem zhoršují, bude 24. února od Merkuru vzdálen necelé 2°. To znamená, že obě planety mohou být spatřeny společně v zorném poli menšího dalekohledu nebo širokoúhlého triedru. Tato konjunkce nabídne vzácnou možnost spatřit Merkur i Saturn pohromadě.

V dalekohledu máte obvykle příležitost pozorovat krásné Saturnovy prstence, ale protože se planeta vůči Zemi nakládní, postupně nám mizí až v březnu bude planeta zdánlivě bez prstenců.

Venuše – zářící královna večerní oblohy

Jedním z nejvýraznějších objektů, který rozhodně nepřehlédnete, je Venuše. Tato planeta, často nazývaná Večernicí, se během února stále více přibližuje k Zemi a její jasnost postupně roste. Právě je na vrcholu, kdy její záře dosahuje hodnoty -4,8 mag, což znamená, že jde o zdaleka nejjasnější bod na celé obloze po západu Slunce. V tomto období se bude její úhlový průměr zvětšovat a srpek se bude stále více zužovat, což činí její pozorování ve větších dalekohledech obzvláště zajímavým.

Pokud máte k dispozici malý dalekohled či kvalitní triedr, doporučujeme se na Venuši podívat a sledovat její fáze podobné těm u Měsíce. Při dobrých atmosférických podmínkách lze dokonce pozorovat mírný náznak atmosférického lomového jevu na okraji jejího disku.

Jupiter a Mars – dominanti večerní oblohy

Jupiter, Ganymed a jeho stín Autor: Stanislav Maléř
Jupiter, Ganymed a jeho stín
Autor: Stanislav Maléř
Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, se nachází v souhvězdí Býka a po západu Slunce jej nalezneme vysoko nad jihovýchodním obzorem. Díky své jasnosti -2,4 mag je nepřehlédnutelným objektem, a to i z městských oblastí. Velkým lákadlem pro pozorování jsou jeho Galileovské měsíce – Io, Europa, Ganymed a Callisto. Ty lze spatřit už malým dalekohledem a jejich konfigurace se neustále mění, takže každý večer nabídne jiný pohled na tento nebeský systém.

Hned nedaleko od Jupitera nalezneme Mars, který se stále nachází relativně blízko k Zemi po své lednové opozici. I když se jeho jasnost postupně snižuje a nyní dosahuje -0,5 mag, stále je výrazně načervenalým objektem a v menších teleskopech můžeme pozorovat detaily jeho povrchu. Mezi nejznámější útvary, které lze spatřit, patří tmavá oblast Syrtis Major nebo severní polární čepička, která je v tomto období dobře patrná.

Celá Sluneční soustava v jeden večer

Večer 24. února bude ideálním momentem k tomu, abychom sledovali celou přehlídku planet. Od Merkuru a Saturnu těsně nad západním obzorem, přes Venuši, Mars a Jupiter vysoko na obloze, až po Uran a Neptun, které budou přístupné pro pozorování až v pozdějších večerních hodinách.

Pokud budete mít možnost vyrazit do tmavší oblasti s dobrým výhledem na obzor, doporučujeme využít této příležitosti. Malý dalekohled nebo dobrý triedr vám pomůže s identifikací slabších objektů, jako je Uran či Neptun, zatímco jasnější planety budou snadno viditelné i pouhým okem.

Nejlepší okamžiky večera 24. února 2025
Zde je stručný přehled toho, co můžete vidět a kdy:

Dění na obloze 24. února 2025
17:30 západ Slunce
18:15 konec občanského soumraku, Merkur a Saturn 5° nad západním obzorem
18:50 konec nautického soumraku, obloha dostatečně tmavá pro Uran a Neptun
19:27 konec astronomického soumraku, nejlepší čas na sledování slabších objektů
21:00 západ Venuše
00:43 západ Uranu
02:20 západ Jupitera
05:21 západ Marsu

Po prohlídce planet nezapomeňte vrátit pohled zpět k Zemi – i ona je součástí této fascinující planetární přehlídky!

Jasnou oblohu přejí Petr Sobotka a Karel Halíř




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Planety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »