Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte na obloze všechny planety

Sledujte na obloze všechny planety

Poloha planet 24. února 2025
Autor: Astro.cz/Stellarium/Petr Sobotka

Naskýtá se ne zcela obvyklá příležitost. Pokud budete chtít spatřit všechny planety naší Sluneční soustavy v průběhu pouhé jedné až dvou hodin, bude právě pondělí 24. února 2025 večer tím správným dnem. Navíc tuto možnost dostanete ve velice zajímavém pozorovacím čase, krátce po západu Slunce. S lepší orientací může pomoci připojený obrázek, v němž naleznete večerní pozice všech sedmi oběžnic.

Merkur a Saturn – vzácná setkání u obzoru

Spatřit planetu Merkur je velmi obtížné. Není to tím, že by svítila tak málo, ale nachází se obvykle příliš blízko zářivého slunečního kotouče, což je dáno tím, že Slunce obíhá nejblíže ze všech planet. Nejlepší podmínky pro sledování Merkuru nastanou 8. března, kdy bude asi 11 stupňů nad obzorem. 24. února bude vidět přibližně 5° nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Co ale činí tento úkaz výjimečným, je jeho těsné setkání se Saturnem.

Saturn, Titan, Tethys Autor: Jan Klečka
Saturn, Titan, Tethys
Autor: Jan Klečka
Saturn, který se pomalu noří do slunečního záření a jeho pozorovací podmínky se každým dnem zhoršují, bude 24. února od Merkuru vzdálen necelé 2°. To znamená, že obě planety mohou být spatřeny společně v zorném poli menšího dalekohledu nebo širokoúhlého triedru. Tato konjunkce nabídne vzácnou možnost spatřit Merkur i Saturn pohromadě.

V dalekohledu máte obvykle příležitost pozorovat krásné Saturnovy prstence, ale protože se planeta vůči Zemi nakládní, postupně nám mizí až v březnu bude planeta zdánlivě bez prstenců.

Venuše – zářící královna večerní oblohy

Jedním z nejvýraznějších objektů, který rozhodně nepřehlédnete, je Venuše. Tato planeta, často nazývaná Večernicí, se během února stále více přibližuje k Zemi a její jasnost postupně roste. Právě je na vrcholu, kdy její záře dosahuje hodnoty -4,8 mag, což znamená, že jde o zdaleka nejjasnější bod na celé obloze po západu Slunce. V tomto období se bude její úhlový průměr zvětšovat a srpek se bude stále více zužovat, což činí její pozorování ve větších dalekohledech obzvláště zajímavým.

Pokud máte k dispozici malý dalekohled či kvalitní triedr, doporučujeme se na Venuši podívat a sledovat její fáze podobné těm u Měsíce. Při dobrých atmosférických podmínkách lze dokonce pozorovat mírný náznak atmosférického lomového jevu na okraji jejího disku.

Jupiter a Mars – dominanti večerní oblohy

Jupiter, Ganymed a jeho stín Autor: Stanislav Maléř
Jupiter, Ganymed a jeho stín
Autor: Stanislav Maléř
Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, se nachází v souhvězdí Býka a po západu Slunce jej nalezneme vysoko nad jihovýchodním obzorem. Díky své jasnosti -2,4 mag je nepřehlédnutelným objektem, a to i z městských oblastí. Velkým lákadlem pro pozorování jsou jeho Galileovské měsíce – Io, Europa, Ganymed a Callisto. Ty lze spatřit už malým dalekohledem a jejich konfigurace se neustále mění, takže každý večer nabídne jiný pohled na tento nebeský systém.

Hned nedaleko od Jupitera nalezneme Mars, který se stále nachází relativně blízko k Zemi po své lednové opozici. I když se jeho jasnost postupně snižuje a nyní dosahuje -0,5 mag, stále je výrazně načervenalým objektem a v menších teleskopech můžeme pozorovat detaily jeho povrchu. Mezi nejznámější útvary, které lze spatřit, patří tmavá oblast Syrtis Major nebo severní polární čepička, která je v tomto období dobře patrná.

Celá Sluneční soustava v jeden večer

Večer 24. února bude ideálním momentem k tomu, abychom sledovali celou přehlídku planet. Od Merkuru a Saturnu těsně nad západním obzorem, přes Venuši, Mars a Jupiter vysoko na obloze, až po Uran a Neptun, které budou přístupné pro pozorování až v pozdějších večerních hodinách.

Pokud budete mít možnost vyrazit do tmavší oblasti s dobrým výhledem na obzor, doporučujeme využít této příležitosti. Malý dalekohled nebo dobrý triedr vám pomůže s identifikací slabších objektů, jako je Uran či Neptun, zatímco jasnější planety budou snadno viditelné i pouhým okem.

Nejlepší okamžiky večera 24. února 2025
Zde je stručný přehled toho, co můžete vidět a kdy:

Dění na obloze 24. února 2025
17:30 západ Slunce
18:15 konec občanského soumraku, Merkur a Saturn 5° nad západním obzorem
18:50 konec nautického soumraku, obloha dostatečně tmavá pro Uran a Neptun
19:27 konec astronomického soumraku, nejlepší čas na sledování slabších objektů
21:00 západ Venuše
00:43 západ Uranu
02:20 západ Jupitera
05:21 západ Marsu

Po prohlídce planet nezapomeňte vrátit pohled zpět k Zemi – i ona je součástí této fascinující planetární přehlídky!

Jasnou oblohu přejí Petr Sobotka a Karel Halíř




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Planety


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »