Astronauté na stanici ISS sledovali úchvatnou polární záři
Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid WisemanV závěru pracovního týdne něco na odlehčenou: Mračno částic a plynu bylo ohromnou silou vyvrženo ze Slunce a po čtyřech dnech letu vesmírem zasáhlo naši planetu. Výsledkem byla přímo oslňující polární záře (žel viditelná pouze ze severu Ameriky), která přirozeně upoutala pozornost astronauta Reida Wisemana, t. č. člena 40. základní posádky stanice ISS, a naštěstí i objektivu jeho foťáku.
Gigantický oblak sluneční hmoty a plynu opustil naši životodárnou hvězdu 15. srpna při velkém tzv. výronu koronální hmoty. Vydal se naším směrem a k jeho kolizi se zemským magnetickým polem došlo 19. srpna ráno našeho času. Stejně jako ve většině případů tato kolize spustila geomagnetickou bouři. Nejde přitom o klasickou bouři, její geomagnetická verze probíhá ve vesmíru a jde v podstatě o to, že zemské magnetické pole se smršťuje a opět roztahuje (docela podobně jako pružinka) a výsledkem je nestabilní prostředí, nabité částice zrychlí svůj pohyb a vytvářejí elektrický proud.
Neuvěřitelné! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid WisemanTato geomagnetická bouře netrvala ani 24 hodin, během ní ovšem magnetické pole a částice ze Slunce uvolnily jiné částice, již předtím setrvávající poblíž Země. Tyto následně spustily v horních vrstvách naší atmosféry reakce, při nichž molekuly kyslíku a dusíku vytvářely světelné fotony.
Tímto procesem vznikla nad severem Ameriky (hlavně nad Kanadou) 19. srpna večer tamního času mohutná, zelená a modrá polární záře.
Na tomto odkazu je záběr výronu hmoty ze Slunce z 15. srpna, jak jej zachytila vesmírná observatoř SOHO. Pohybujícím se jasným objektem vlevo od Slunce je v tomto případě planeta Merkur.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové