Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronauté na stanici ISS sledovali úchvatnou polární záři
Vít Straka Vytisknout článek

Astronauté na stanici ISS sledovali úchvatnou polární záři

Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid Wiseman
Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter
Autor: Twitter/Reid Wiseman
V závěru pracovního týdne něco na odlehčenou: Mračno částic a plynu bylo ohromnou silou vyvrženo ze Slunce a po čtyřech dnech letu vesmírem zasáhlo naši planetu. Výsledkem byla přímo oslňující polární záře (žel viditelná pouze ze severu Ameriky), která přirozeně upoutala pozornost astronauta Reida Wisemana, t. č. člena 40. základní posádky stanice ISS, a naštěstí i objektivu jeho foťáku.

Gigantický oblak sluneční hmoty a plynu opustil naši životodárnou hvězdu 15. srpna při velkém tzv. výronu koronální hmoty. Vydal se naším směrem a k jeho kolizi se zemským magnetickým polem došlo 19. srpna ráno našeho času. Stejně jako ve většině případů tato kolize spustila geomagnetickou bouři. Nejde přitom o klasickou bouři, její geomagnetická verze probíhá ve vesmíru a jde v podstatě o to, že zemské magnetické pole se smršťuje a opět roztahuje (docela podobně jako pružinka) a výsledkem je nestabilní prostředí, nabité částice zrychlí svůj pohyb a vytvářejí elektrický proud.

Neuvěřitelné! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid Wiseman
Neuvěřitelné! ... napsal R. Wiseman na Twitter
Autor: Twitter/Reid Wiseman
Tato geomagnetická bouře netrvala ani 24 hodin, během ní ovšem magnetické pole a částice ze Slunce uvolnily jiné částice, již předtím setrvávající poblíž Země. Tyto následně spustily v horních vrstvách naší atmosféry reakce, při nichž molekuly kyslíku a dusíku vytvářely světelné fotony.

Tímto procesem vznikla nad severem Ameriky (hlavně nad Kanadou) 19. srpna večer tamního času mohutná, zelená a modrá polární záře.

Na tomto odkazu je záběr výronu hmoty ze Slunce z 15. srpna, jak jej zachytila vesmírná observatoř SOHO. Pohybujícím se jasným objektem vlevo od Slunce je v tomto případě planeta Merkur.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »