Astronauté na stanici ISS sledovali úchvatnou polární záři
Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid WisemanV závěru pracovního týdne něco na odlehčenou: Mračno částic a plynu bylo ohromnou silou vyvrženo ze Slunce a po čtyřech dnech letu vesmírem zasáhlo naši planetu. Výsledkem byla přímo oslňující polární záře (žel viditelná pouze ze severu Ameriky), která přirozeně upoutala pozornost astronauta Reida Wisemana, t. č. člena 40. základní posádky stanice ISS, a naštěstí i objektivu jeho foťáku.
Gigantický oblak sluneční hmoty a plynu opustil naši životodárnou hvězdu 15. srpna při velkém tzv. výronu koronální hmoty. Vydal se naším směrem a k jeho kolizi se zemským magnetickým polem došlo 19. srpna ráno našeho času. Stejně jako ve většině případů tato kolize spustila geomagnetickou bouři. Nejde přitom o klasickou bouři, její geomagnetická verze probíhá ve vesmíru a jde v podstatě o to, že zemské magnetické pole se smršťuje a opět roztahuje (docela podobně jako pružinka) a výsledkem je nestabilní prostředí, nabité částice zrychlí svůj pohyb a vytvářejí elektrický proud.
Neuvěřitelné! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid WisemanTato geomagnetická bouře netrvala ani 24 hodin, během ní ovšem magnetické pole a částice ze Slunce uvolnily jiné částice, již předtím setrvávající poblíž Země. Tyto následně spustily v horních vrstvách naší atmosféry reakce, při nichž molekuly kyslíku a dusíku vytvářely světelné fotony.
Tímto procesem vznikla nad severem Ameriky (hlavně nad Kanadou) 19. srpna večer tamního času mohutná, zelená a modrá polární záře.
Na tomto odkazu je záběr výronu hmoty ze Slunce z 15. srpna, jak jej zachytila vesmírná observatoř SOHO. Pohybujícím se jasným objektem vlevo od Slunce je v tomto případě planeta Merkur.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628