Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 10. týdne

Astronomické zajímavosti 10. týdne

Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
- od 2. do 8. března 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. března 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 4. března v 8 h 45 min v první čtvrti. 7. března prochází přízemím, tedy v nejmenší vzdálenosti od Země (367 tisíc km). V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 2. a 3. března večer jej spatříme poblíž hvězdokupy Plejády v Býku, v noci ze 7. na 8. března projde nedaleko hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka.
Planety sluneční soustavy: Nejlépe je viditelný Saturn (jasnost 0,5 mag). Pohybuje se v jihovýchodní části souhvězdí Lva, nad obzorem je v průběhu celé noci. 8. března je Saturn v opozici se Sluncem, týž den v 18 hodin se nejtěsněji přiblíží k Zemi, na vzdálenost 8,394 astronomické jednotky. Nejjasnější planetou je Venuše (-4,5 mag), která září již za soumraku vysoko nad západním obzorem. Zapadá kolem deváté hodiny večer. Jupiter (-2,0 mag) se objevuje na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha.
Zajímavé úkazy: I v tomto týdnu bude dobře viditelná kometa C/2007 N3 (Lulin). Počátkem týdne se přesune ze souhvězdí Lva do Raka, 6.3. projde těsně kolem hvězdokupy Jesličky. Pozorování komety však bude rušit dorůstající Měsíc.
Až do 9. března jsou pozorovatelné ranní přelety ISS. Bližší informace získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Očekávané události v kosmonautice:
7. března má z amerického kosmodromu Cape Canaveral odstartovat raketa Delta 2 s astronomickou družicí Kepler. Družice je určena k hledání a výzkumu exoplanet.
Astronomická a kosmonautická výročí:
3.3.1969 - v USA byla úspěšně vypuštěna kosmická loď Apollo 9. Posádka: James McDivitt, Russell Schweickart, David Scott.
4.3.1904 - narodil se George Gamow, americký fyzik, astronom, popularizátor moderní fyziky. Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta.
5.3.1979 - americká meziplanetární kosmická sonda Voyager 1 se nejvíce přiblížila k Jupiteru. Kromě snímkování této planety zkoumala také jeho největší měsíce.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »