Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 10. týdne

Astronomické zajímavosti 10. týdne

Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
- od 2. do 8. března 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. března 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 4. března v 8 h 45 min v první čtvrti. 7. března prochází přízemím, tedy v nejmenší vzdálenosti od Země (367 tisíc km). V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 2. a 3. března večer jej spatříme poblíž hvězdokupy Plejády v Býku, v noci ze 7. na 8. března projde nedaleko hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka.
Planety sluneční soustavy: Nejlépe je viditelný Saturn (jasnost 0,5 mag). Pohybuje se v jihovýchodní části souhvězdí Lva, nad obzorem je v průběhu celé noci. 8. března je Saturn v opozici se Sluncem, týž den v 18 hodin se nejtěsněji přiblíží k Zemi, na vzdálenost 8,394 astronomické jednotky. Nejjasnější planetou je Venuše (-4,5 mag), která září již za soumraku vysoko nad západním obzorem. Zapadá kolem deváté hodiny večer. Jupiter (-2,0 mag) se objevuje na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha.
Zajímavé úkazy: I v tomto týdnu bude dobře viditelná kometa C/2007 N3 (Lulin). Počátkem týdne se přesune ze souhvězdí Lva do Raka, 6.3. projde těsně kolem hvězdokupy Jesličky. Pozorování komety však bude rušit dorůstající Měsíc.
Až do 9. března jsou pozorovatelné ranní přelety ISS. Bližší informace získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Očekávané události v kosmonautice:
7. března má z amerického kosmodromu Cape Canaveral odstartovat raketa Delta 2 s astronomickou družicí Kepler. Družice je určena k hledání a výzkumu exoplanet.
Astronomická a kosmonautická výročí:
3.3.1969 - v USA byla úspěšně vypuštěna kosmická loď Apollo 9. Posádka: James McDivitt, Russell Schweickart, David Scott.
4.3.1904 - narodil se George Gamow, americký fyzik, astronom, popularizátor moderní fyziky. Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta.
5.3.1979 - americká meziplanetární kosmická sonda Voyager 1 se nejvíce přiblížila k Jupiteru. Kromě snímkování této planety zkoumala také jeho největší měsíce.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »