Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 10. týdne

Astronomické zajímavosti 10. týdne

Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
- od 2. do 8. března 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. března 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 4. března v 8 h 45 min v první čtvrti. 7. března prochází přízemím, tedy v nejmenší vzdálenosti od Země (367 tisíc km). V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 2. a 3. března večer jej spatříme poblíž hvězdokupy Plejády v Býku, v noci ze 7. na 8. března projde nedaleko hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka.
Planety sluneční soustavy: Nejlépe je viditelný Saturn (jasnost 0,5 mag). Pohybuje se v jihovýchodní části souhvězdí Lva, nad obzorem je v průběhu celé noci. 8. března je Saturn v opozici se Sluncem, týž den v 18 hodin se nejtěsněji přiblíží k Zemi, na vzdálenost 8,394 astronomické jednotky. Nejjasnější planetou je Venuše (-4,5 mag), která září již za soumraku vysoko nad západním obzorem. Zapadá kolem deváté hodiny večer. Jupiter (-2,0 mag) se objevuje na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha.
Zajímavé úkazy: I v tomto týdnu bude dobře viditelná kometa C/2007 N3 (Lulin). Počátkem týdne se přesune ze souhvězdí Lva do Raka, 6.3. projde těsně kolem hvězdokupy Jesličky. Pozorování komety však bude rušit dorůstající Měsíc.
Až do 9. března jsou pozorovatelné ranní přelety ISS. Bližší informace získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Očekávané události v kosmonautice:
7. března má z amerického kosmodromu Cape Canaveral odstartovat raketa Delta 2 s astronomickou družicí Kepler. Družice je určena k hledání a výzkumu exoplanet.
Astronomická a kosmonautická výročí:
3.3.1969 - v USA byla úspěšně vypuštěna kosmická loď Apollo 9. Posádka: James McDivitt, Russell Schweickart, David Scott.
4.3.1904 - narodil se George Gamow, americký fyzik, astronom, popularizátor moderní fyziky. Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta.
5.3.1979 - americká meziplanetární kosmická sonda Voyager 1 se nejvíce přiblížila k Jupiteru. Kromě snímkování této planety zkoumala také jeho největší měsíce.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »