Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 10. týdne

Astronomické zajímavosti 10. týdne

Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
Středa 4. března ve 21:30 SEČ.
- od 2. do 8. března 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. března 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 4. března v 8 h 45 min v první čtvrti. 7. března prochází přízemím, tedy v nejmenší vzdálenosti od Země (367 tisíc km). V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 2. a 3. března večer jej spatříme poblíž hvězdokupy Plejády v Býku, v noci ze 7. na 8. března projde nedaleko hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka.
Planety sluneční soustavy: Nejlépe je viditelný Saturn (jasnost 0,5 mag). Pohybuje se v jihovýchodní části souhvězdí Lva, nad obzorem je v průběhu celé noci. 8. března je Saturn v opozici se Sluncem, týž den v 18 hodin se nejtěsněji přiblíží k Zemi, na vzdálenost 8,394 astronomické jednotky. Nejjasnější planetou je Venuše (-4,5 mag), která září již za soumraku vysoko nad západním obzorem. Zapadá kolem deváté hodiny večer. Jupiter (-2,0 mag) se objevuje na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha.
Zajímavé úkazy: I v tomto týdnu bude dobře viditelná kometa C/2007 N3 (Lulin). Počátkem týdne se přesune ze souhvězdí Lva do Raka, 6.3. projde těsně kolem hvězdokupy Jesličky. Pozorování komety však bude rušit dorůstající Měsíc.
Až do 9. března jsou pozorovatelné ranní přelety ISS. Bližší informace získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Očekávané události v kosmonautice:
7. března má z amerického kosmodromu Cape Canaveral odstartovat raketa Delta 2 s astronomickou družicí Kepler. Družice je určena k hledání a výzkumu exoplanet.
Astronomická a kosmonautická výročí:
3.3.1969 - v USA byla úspěšně vypuštěna kosmická loď Apollo 9. Posádka: James McDivitt, Russell Schweickart, David Scott.
4.3.1904 - narodil se George Gamow, americký fyzik, astronom, popularizátor moderní fyziky. Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta.
5.3.1979 - americká meziplanetární kosmická sonda Voyager 1 se nejvíce přiblížila k Jupiteru. Kromě snímkování této planety zkoumala také jeho největší měsíce.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »