Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 18. týdne -

Astronomické zajímavosti 18. týdne -

Středa 29. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 29. dubna ve 22:30 SELČ
od 27. dubna do 3. května 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc se v tomto týdnu pohybuje souhvězdími Býka, Blíženců, Raka a Lva. 30. dubna projde poblíž hvězd Kastor a Pollux, 1. května nedaleko hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka, 2. května v blízkosti hvězdy Regulus, nejjasnější stálice v souhvězdí Lva. Konjunkce Měsíce s planetou Saturn nastává 4. května, vzájemné přiblížení obou těles můžeme na obloze pozorovat již v neděli 3.5.
28.4. v 8 h je Měsíc v přízemí (prochází ve vzdálenosti 366 tisíc km od Země), 1.5. ve 22 h 44 min je v první čtvrti.
Planety: Na večerní obloze je nevysoko nad západoseverozápadem dobře viditelný Merkur. Pohybuje se v souhvězdí Býka nedaleko známé hvězdokupy M 45 - Plejády; konjunkce s touto hvězdokupou nastává 30.4. Merkur zapadá až kolem čtvrt na jedenáct, tedy dvě hodiny po Slunci. Jeho vyhledání usnadní malý triedr. Za svítání můžeme nízko nad východem pozorovat načervenalou planetu Mars (jasnost 1,1 mag) a také velmi jasnou Venuši (-4,5 mag), která 2.5. dosahuje nejvyšší jasnosti. Obě tělesa se promítají do souhvězdí Ryb. Výrazný Jupiter (-2,3 mag) vychází počátkem týdne o půl čtvrté ráno, najdeme ho snadno nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha. Planeta Saturn (0,8 mag) je nad obzorem po většinu noci s výjimkou rána, pohybuje se v souhvězdí Lva.
Astronomické zajímavosti: Nejjasnější přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme v tomto týdnu 28.4. (4:54 - 5:00), 30.4. (4:12 - 4:18) a 2.5. (3:31 - 3:35). Stanice létá ve směru od západu k východu a svým vzhledem připomíná velmi jasnou, pomalu letící nažloutlou hvězdu. Aktuální časové údaje včetně trajektorie průletů lze získat odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz, k dispozici jsou také na internetových stránkách www.heavens-above.com.

Astronomická výročí:
1.5.1949 (60 let) - americký astronom holandského původu Gerard Kuiper objevil další měsíc planety Neptun, pojmenovaný Nereida.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »