Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 26. týdne -

Astronomické zajímavosti 26. týdne -

Středa 24. června v 21:30 SEČ
Středa 24. června v 21:30 SEČ
od 22. do 28. června 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. června 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap

Měsíc je 22.6. v novu, 23.6. prochází přízemím, ve vzdálenosti 358 tisíc km od Země. Na obloze se v tomto týdnu pohybuje souhvězdími Býka, Blíženců, Raka a Lva. V neděli večer projde kolem stálice Regulus, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lva. Poblíž se nachází také Saturn.
Planety viditelné okem: Na večerní obloze září
Saturn (jasnost 1,0 mag), na ranní obloze nedaleko od sebe Mars (1,1 mag) a Venuše (-4,2 mag). Jupiter (-2,7 mag) vychází před půlnocí, promítá se poblíž hranice souhvězdí Kozoroha a Vodnáře.
V tomto týdnu jsou dobře pozorovatelné ranní přelety Mezinárodní komické stanice ISS. Stanice svým vzhledem připomíná velmi jasnou, pomalu letící nažloutlou hvězdu. Nejjasnější přelety ISS uvidíme v Praze 26.6. (od 3 h 40 min do 3 h 44 min), 27.6. (4 h 4 min - 4 h 9 min) a 28.6. (4 h 28 min - 4 h 34 min). V době průletů jsou nízko nad východem viditelné také planety Venuše a Mars, nad jihem svítí Jupiter. Bližší informace a časové údaje o dalších přeletech získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Očekávané události v kosmonautice:
23.6. - měsíční sonda LRO přejde na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
23.6. - sonda LCROSS proletí kolem Měsíce a přejde na barycentrickou dráhu s dobou oběhu zhruba 37 dnů.
26.6. - z amerického kosmodromu Cape Canaveral má odstartovat raketa Delta s meteorologickou družicí GOES-O.
Výročí:
24.6.1974 (35 let) - z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Proton s orbitální stanicí Saljut 3. Na její palubě se vystřídali sovětští kosmonauté Popovič, Arťuchin, Sarafanov a Ďomin. Stanice zanikla v lednu 1975 po plánovaném navedení do hustých vrstev atmosféry nad neobydlenými oblastmi Pacifiku.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »