Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 26. týdne -

Astronomické zajímavosti 26. týdne -

Středa 24. června v 21:30 SEČ
Středa 24. června v 21:30 SEČ
od 22. do 28. června 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. června 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap

Měsíc je 22.6. v novu, 23.6. prochází přízemím, ve vzdálenosti 358 tisíc km od Země. Na obloze se v tomto týdnu pohybuje souhvězdími Býka, Blíženců, Raka a Lva. V neděli večer projde kolem stálice Regulus, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lva. Poblíž se nachází také Saturn.
Planety viditelné okem: Na večerní obloze září
Saturn (jasnost 1,0 mag), na ranní obloze nedaleko od sebe Mars (1,1 mag) a Venuše (-4,2 mag). Jupiter (-2,7 mag) vychází před půlnocí, promítá se poblíž hranice souhvězdí Kozoroha a Vodnáře.
V tomto týdnu jsou dobře pozorovatelné ranní přelety Mezinárodní komické stanice ISS. Stanice svým vzhledem připomíná velmi jasnou, pomalu letící nažloutlou hvězdu. Nejjasnější přelety ISS uvidíme v Praze 26.6. (od 3 h 40 min do 3 h 44 min), 27.6. (4 h 4 min - 4 h 9 min) a 28.6. (4 h 28 min - 4 h 34 min). V době průletů jsou nízko nad východem viditelné také planety Venuše a Mars, nad jihem svítí Jupiter. Bližší informace a časové údaje o dalších přeletech získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Očekávané události v kosmonautice:
23.6. - měsíční sonda LRO přejde na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
23.6. - sonda LCROSS proletí kolem Měsíce a přejde na barycentrickou dráhu s dobou oběhu zhruba 37 dnů.
26.6. - z amerického kosmodromu Cape Canaveral má odstartovat raketa Delta s meteorologickou družicí GOES-O.
Výročí:
24.6.1974 (35 let) - z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Proton s orbitální stanicí Saljut 3. Na její palubě se vystřídali sovětští kosmonauté Popovič, Arťuchin, Sarafanov a Ďomin. Stanice zanikla v lednu 1975 po plánovaném navedení do hustých vrstev atmosféry nad neobydlenými oblastmi Pacifiku.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »