Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 19. týdne -

Astronomické zajímavosti 19. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
od 4. do 10. května 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. května 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. května v 6 h 1 min v úplňku. Nad obzorem je v té době po celou noc, jeho silný svit však ruší pozorování slabších těles vzdáleného vesmíru (tzv. deep-sky objektů), např. mlhovin nebo galaxií. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. Počátkem týdne se promítá nedaleko planety Saturn, v noci ze 6. na 7.5. projde poblíž stálice Spika, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Panny.
Planety: Ráno za svítání září nad východem nejjasnější planeta Venuše (jasnost -4,5 mag), vychází kolem čtvrté hodiny ráno. V těsné blízkosti Venuše je pozorovatelný také méně výrazný Mars (1,1 mag), charakteristický svojí načervenalou barvou. Obě tělesa se pohybují v souhvězdí Ryb. Druhá nejjasnější planeta na obloze, Jupiter (-2,4 mag), vychází počátkem týdne krátce po třetí hodině ráno. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha. Nažloutlý Saturn (0,8 mag) je viditelný ve Lvu již zvečera, planeta zapadá koncem týdne po půl čtvrté ráno. Saturnovy prstence se postupně uzavírají a v menším dalekohledu nejsou téměř viditelné. Pozemskému pozorovateli zmizí z oblohy počátkem září, kdy jejich rovina projde Zemí.
Nejjasnější přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme 7.5. (4:04 - 4.10) a 9.5. (3:22 - 3.27). V době obou průletů je nízko nad jihovýchodem viditelný také výrazný Jupiter, svojí jasností srovnatelný s ISS.

Očekávané události v kosmonautice
5.5. - z amerického kosmodromu Vandenberg má odstartovat raketa Delta 2 s družicí STSS (Space Tracking and Surveillance System). 6.5. - z amerického kosmodromu Wallops má odstartovat raketa Minotaur s vojenskou technologickou družicí TacSat-3 a čtyřmi pikodružicemi.
7.5. - z kosmodromu Bajkonur má odstartovat raketa Sojuz-U s nákladní zásobovací lodí Progress M. Cílem bude Mezinárodní kosmická stanice ISS.
Astronomická výročí:
4.5.1989 (20 let) - start raketoplánu Atlantis, mise STS-30. Z raketoplánu byla úspěšně vypuštěna meziplanetární sonda Magellan, určená k výzkumu planety Venuše. K této planetě dorazila 10. srpna 1990, svoji činnost ukončila 13. října 1994, kdy byla navedena do vrchních vrstev atmosféry Venuše a zanikla.
4.5.1919 (90 let) - zemřel M.R.Štefánik (nar. 21.7.1880), československý politik a astronom. Je po něm pojmenována největší pražská hvězdárna. Jeho bronzová socha v nadživotní velikosti vyrobená v Blansku byla na jeho počest odhalena 4.5.2009 v Bratislavě poblíž nové budovy Slovenského národního divadla.
8.5.1989 (20 let) - zemřel Milan Neubauer (nar. 9.3.1923) , český astronom a meteorolog. Pozorováním a výzkumy Slunce se zabýval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »