Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 19. týdne -

Astronomické zajímavosti 19. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
od 4. do 10. května 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. května 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. května v 6 h 1 min v úplňku. Nad obzorem je v té době po celou noc, jeho silný svit však ruší pozorování slabších těles vzdáleného vesmíru (tzv. deep-sky objektů), např. mlhovin nebo galaxií. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. Počátkem týdne se promítá nedaleko planety Saturn, v noci ze 6. na 7.5. projde poblíž stálice Spika, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Panny.
Planety: Ráno za svítání září nad východem nejjasnější planeta Venuše (jasnost -4,5 mag), vychází kolem čtvrté hodiny ráno. V těsné blízkosti Venuše je pozorovatelný také méně výrazný Mars (1,1 mag), charakteristický svojí načervenalou barvou. Obě tělesa se pohybují v souhvězdí Ryb. Druhá nejjasnější planeta na obloze, Jupiter (-2,4 mag), vychází počátkem týdne krátce po třetí hodině ráno. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha. Nažloutlý Saturn (0,8 mag) je viditelný ve Lvu již zvečera, planeta zapadá koncem týdne po půl čtvrté ráno. Saturnovy prstence se postupně uzavírají a v menším dalekohledu nejsou téměř viditelné. Pozemskému pozorovateli zmizí z oblohy počátkem září, kdy jejich rovina projde Zemí.
Nejjasnější přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme 7.5. (4:04 - 4.10) a 9.5. (3:22 - 3.27). V době obou průletů je nízko nad jihovýchodem viditelný také výrazný Jupiter, svojí jasností srovnatelný s ISS.

Očekávané události v kosmonautice
5.5. - z amerického kosmodromu Vandenberg má odstartovat raketa Delta 2 s družicí STSS (Space Tracking and Surveillance System). 6.5. - z amerického kosmodromu Wallops má odstartovat raketa Minotaur s vojenskou technologickou družicí TacSat-3 a čtyřmi pikodružicemi.
7.5. - z kosmodromu Bajkonur má odstartovat raketa Sojuz-U s nákladní zásobovací lodí Progress M. Cílem bude Mezinárodní kosmická stanice ISS.
Astronomická výročí:
4.5.1989 (20 let) - start raketoplánu Atlantis, mise STS-30. Z raketoplánu byla úspěšně vypuštěna meziplanetární sonda Magellan, určená k výzkumu planety Venuše. K této planetě dorazila 10. srpna 1990, svoji činnost ukončila 13. října 1994, kdy byla navedena do vrchních vrstev atmosféry Venuše a zanikla.
4.5.1919 (90 let) - zemřel M.R.Štefánik (nar. 21.7.1880), československý politik a astronom. Je po něm pojmenována největší pražská hvězdárna. Jeho bronzová socha v nadživotní velikosti vyrobená v Blansku byla na jeho počest odhalena 4.5.2009 v Bratislavě poblíž nové budovy Slovenského národního divadla.
8.5.1989 (20 let) - zemřel Milan Neubauer (nar. 9.3.1923) , český astronom a meteorolog. Pozorováním a výzkumy Slunce se zabýval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »