Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 19. týdne -

Astronomické zajímavosti 19. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
od 4. do 10. května 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. května 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. května v 6 h 1 min v úplňku. Nad obzorem je v té době po celou noc, jeho silný svit však ruší pozorování slabších těles vzdáleného vesmíru (tzv. deep-sky objektů), např. mlhovin nebo galaxií. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. Počátkem týdne se promítá nedaleko planety Saturn, v noci ze 6. na 7.5. projde poblíž stálice Spika, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Panny.
Planety: Ráno za svítání září nad východem nejjasnější planeta Venuše (jasnost -4,5 mag), vychází kolem čtvrté hodiny ráno. V těsné blízkosti Venuše je pozorovatelný také méně výrazný Mars (1,1 mag), charakteristický svojí načervenalou barvou. Obě tělesa se pohybují v souhvězdí Ryb. Druhá nejjasnější planeta na obloze, Jupiter (-2,4 mag), vychází počátkem týdne krátce po třetí hodině ráno. Pohybuje se v souhvězdí Kozoroha. Nažloutlý Saturn (0,8 mag) je viditelný ve Lvu již zvečera, planeta zapadá koncem týdne po půl čtvrté ráno. Saturnovy prstence se postupně uzavírají a v menším dalekohledu nejsou téměř viditelné. Pozemskému pozorovateli zmizí z oblohy počátkem září, kdy jejich rovina projde Zemí.
Nejjasnější přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme 7.5. (4:04 - 4.10) a 9.5. (3:22 - 3.27). V době obou průletů je nízko nad jihovýchodem viditelný také výrazný Jupiter, svojí jasností srovnatelný s ISS.

Očekávané události v kosmonautice
5.5. - z amerického kosmodromu Vandenberg má odstartovat raketa Delta 2 s družicí STSS (Space Tracking and Surveillance System). 6.5. - z amerického kosmodromu Wallops má odstartovat raketa Minotaur s vojenskou technologickou družicí TacSat-3 a čtyřmi pikodružicemi.
7.5. - z kosmodromu Bajkonur má odstartovat raketa Sojuz-U s nákladní zásobovací lodí Progress M. Cílem bude Mezinárodní kosmická stanice ISS.
Astronomická výročí:
4.5.1989 (20 let) - start raketoplánu Atlantis, mise STS-30. Z raketoplánu byla úspěšně vypuštěna meziplanetární sonda Magellan, určená k výzkumu planety Venuše. K této planetě dorazila 10. srpna 1990, svoji činnost ukončila 13. října 1994, kdy byla navedena do vrchních vrstev atmosféry Venuše a zanikla.
4.5.1919 (90 let) - zemřel M.R.Štefánik (nar. 21.7.1880), československý politik a astronom. Je po něm pojmenována největší pražská hvězdárna. Jeho bronzová socha v nadživotní velikosti vyrobená v Blansku byla na jeho počest odhalena 4.5.2009 v Bratislavě poblíž nové budovy Slovenského národního divadla.
8.5.1989 (20 let) - zemřel Milan Neubauer (nar. 9.3.1923) , český astronom a meteorolog. Pozorováním a výzkumy Slunce se zabýval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »