Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
- od 20. do 26. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Slunce vstoupilo 20. dubna v 0 h 44 min do znamení Býka.
Měsíc je 25. dubna v 5 h 22 min v novu. V tomto týdnu prochází na obloze souhvězdími Vodnáře, Ryb, Berana a Býka. 22. ráno jej spatříme poblíž planet Venuše a Marsu, koncem týdne večer v blízkosti Merkura a hvězdokupy Plejády.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost klesá z -0,3 do 0,2 mag) je viditelný večer za soumraku nízko nad západoseverozápadem, koncem týdne zapadá až kolem čtvrt na jedenáct večer. 26.4. je v největší východní elongaci, tedy v největší úhlové vzdálenosti od Slunce - nastávají ideální pozorovací podmínky. Nejjasnější planeta Venuše (-4,5 mag) září ráno nad východním obzorem, poblíž se promítá také načervenalý Mars (1,2 mag). Obě tělesa se pohybují v souhvězdí Ryb. Na ranní obloze můžeme nad jihovýchodem vyhledat také Jupitera (-2,2 mag), v jeho blízkosti se pohybuje planeta Neptun (7,9 mag). Nažloutlý Saturn (0,7 mag) svítí ve Lvu celou noc s výjimkou rána.
Zajímavé astronomické úkazy:
-V průběhu celého týdne můžeme pozorovat zvýšený výskyt meteorů roje Lyrid, maximum nastává 22.4.
-V souhvězdí Persea je v menších dalekohledech viditelná kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN).
-Nejjasnější ranní přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme v tomto týdnu 25.4. (5:11 - 5:17). Informace o dalších průletech získáte dotazem odeslaným na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz.

Astronomická a kosmonautická výročí:
25.4.1744 (265 let) - zemřel Anders Celsius, švédský fyzik a astronom. V roce 1741 založil v Uppsale první švédskou hvězdárnu, o rok později vytvořil Celsiovu teplotní stupnici, která se v upravené formě používá dodnes. Zabýval se mj. také výzkumem polárních září a prokázal jejich souvislost s geomagnetickým polem.
Očekávané události v kosmonautice:

20.4.2009 - z kosmodromu Kwajalein na ostrově Omelek má odstartovat raketa Falcon 1 s malajskými družicemi RazakSat (dálkový průzkum Země), InnoSat a CubeSat (technologické družice).
20.4.2009 - z mezinárodního námořního kosmodromu Sea Launch má být vypuštěna ruská raketa Zenit-3SL s italskou vojenskou geostacionární družicí Sicral-1B (Sistema de Italiana Communicazione Riservente Allarmi).

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »