Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
- od 20. do 26. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Slunce vstoupilo 20. dubna v 0 h 44 min do znamení Býka.
Měsíc je 25. dubna v 5 h 22 min v novu. V tomto týdnu prochází na obloze souhvězdími Vodnáře, Ryb, Berana a Býka. 22. ráno jej spatříme poblíž planet Venuše a Marsu, koncem týdne večer v blízkosti Merkura a hvězdokupy Plejády.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost klesá z -0,3 do 0,2 mag) je viditelný večer za soumraku nízko nad západoseverozápadem, koncem týdne zapadá až kolem čtvrt na jedenáct večer. 26.4. je v největší východní elongaci, tedy v největší úhlové vzdálenosti od Slunce - nastávají ideální pozorovací podmínky. Nejjasnější planeta Venuše (-4,5 mag) září ráno nad východním obzorem, poblíž se promítá také načervenalý Mars (1,2 mag). Obě tělesa se pohybují v souhvězdí Ryb. Na ranní obloze můžeme nad jihovýchodem vyhledat také Jupitera (-2,2 mag), v jeho blízkosti se pohybuje planeta Neptun (7,9 mag). Nažloutlý Saturn (0,7 mag) svítí ve Lvu celou noc s výjimkou rána.
Zajímavé astronomické úkazy:
-V průběhu celého týdne můžeme pozorovat zvýšený výskyt meteorů roje Lyrid, maximum nastává 22.4.
-V souhvězdí Persea je v menších dalekohledech viditelná kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN).
-Nejjasnější ranní přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme v tomto týdnu 25.4. (5:11 - 5:17). Informace o dalších průletech získáte dotazem odeslaným na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz.

Astronomická a kosmonautická výročí:
25.4.1744 (265 let) - zemřel Anders Celsius, švédský fyzik a astronom. V roce 1741 založil v Uppsale první švédskou hvězdárnu, o rok později vytvořil Celsiovu teplotní stupnici, která se v upravené formě používá dodnes. Zabýval se mj. také výzkumem polárních září a prokázal jejich souvislost s geomagnetickým polem.
Očekávané události v kosmonautice:

20.4.2009 - z kosmodromu Kwajalein na ostrově Omelek má odstartovat raketa Falcon 1 s malajskými družicemi RazakSat (dálkový průzkum Země), InnoSat a CubeSat (technologické družice).
20.4.2009 - z mezinárodního námořního kosmodromu Sea Launch má být vypuštěna ruská raketa Zenit-3SL s italskou vojenskou geostacionární družicí Sicral-1B (Sistema de Italiana Communicazione Riservente Allarmi).

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »