Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
- od 20. do 26. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Slunce vstoupilo 20. dubna v 0 h 44 min do znamení Býka.
Měsíc je 25. dubna v 5 h 22 min v novu. V tomto týdnu prochází na obloze souhvězdími Vodnáře, Ryb, Berana a Býka. 22. ráno jej spatříme poblíž planet Venuše a Marsu, koncem týdne večer v blízkosti Merkura a hvězdokupy Plejády.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost klesá z -0,3 do 0,2 mag) je viditelný večer za soumraku nízko nad západoseverozápadem, koncem týdne zapadá až kolem čtvrt na jedenáct večer. 26.4. je v největší východní elongaci, tedy v největší úhlové vzdálenosti od Slunce - nastávají ideální pozorovací podmínky. Nejjasnější planeta Venuše (-4,5 mag) září ráno nad východním obzorem, poblíž se promítá také načervenalý Mars (1,2 mag). Obě tělesa se pohybují v souhvězdí Ryb. Na ranní obloze můžeme nad jihovýchodem vyhledat také Jupitera (-2,2 mag), v jeho blízkosti se pohybuje planeta Neptun (7,9 mag). Nažloutlý Saturn (0,7 mag) svítí ve Lvu celou noc s výjimkou rána.
Zajímavé astronomické úkazy:
-V průběhu celého týdne můžeme pozorovat zvýšený výskyt meteorů roje Lyrid, maximum nastává 22.4.
-V souhvězdí Persea je v menších dalekohledech viditelná kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN).
-Nejjasnější ranní přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS uvidíme v tomto týdnu 25.4. (5:11 - 5:17). Informace o dalších průletech získáte dotazem odeslaným na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz.

Astronomická a kosmonautická výročí:
25.4.1744 (265 let) - zemřel Anders Celsius, švédský fyzik a astronom. V roce 1741 založil v Uppsale první švédskou hvězdárnu, o rok později vytvořil Celsiovu teplotní stupnici, která se v upravené formě používá dodnes. Zabýval se mj. také výzkumem polárních září a prokázal jejich souvislost s geomagnetickým polem.
Očekávané události v kosmonautice:

20.4.2009 - z kosmodromu Kwajalein na ostrově Omelek má odstartovat raketa Falcon 1 s malajskými družicemi RazakSat (dálkový průzkum Země), InnoSat a CubeSat (technologické družice).
20.4.2009 - z mezinárodního námořního kosmodromu Sea Launch má být vypuštěna ruská raketa Zenit-3SL s italskou vojenskou geostacionární družicí Sicral-1B (Sistema de Italiana Communicazione Riservente Allarmi).

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »