Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti v 9. týdnu

Astronomické zajímavosti v 9. týdnu

Středa 25. února ve 21:30 SEČ
Středa 25. února ve 21:30 SEČ
- od 23. února do 1. března 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. února 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc se v tomto týdnu na obloze pohybuje souhvězdími Kozoroha, Vodnáře, Ryb a Berana. 27. a 28. večer spatříme jeho úzký srpek poblíž planety Venuše. 25. února ve 2 h 35 min je Měsíc v novu.
Planety sluneční soustavy: V tomto období svítí na obloze dvě planety, a to Venuše a Saturn. Jasnější Večernice - Venuše je viditelná již za soumraku, zapadá kolem čtvrt na deset večer. Pohybuje se v souhvězdí Ryb. Nažloutlý Saturn vychází počátkem týdne večer již o půl sedmé, promítá se do souhvězdí Lva.
Zajímavé úkazy: 24. února se k Zemi nejvíce přiblíží kometa C/2007 N3 (Lulin), a to na vzdálenost 61 milionů km. Počátkem týdne mine na obloze planetu Saturn, koncem týdne ji spatříme poblíž nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lva, stálice Regulus. K pozorování je výhodné použít malý triedr, nutné je zvolit si pozorovací stanoviště bez rušivého vlivu umělého osvětlení.
Jeden z nejjasnější ranních přeletů ISS spatříme v neděli 1.3. v době od 5 h 55 min do 6 h 01 min. Informace o dalších přeletech získáte odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi, příp. na stránkách www.heavens-above.com.

Očekávané události v kosmonautice:
24.2.2009 - z amerického kosmodromu Vandenberg má odstartovat raketa Taurus-XL s meteorologickou družicí OCO - Orbiting Carbon Observatory, určenou k měření koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře
26.2.2009 - z kosmodromu Bajkonur má odstartovat raketa Zenit-3SLB s americkým telekomunikačním satelitem Telstar-11N
28.2.2009 - z kosmodromu Bajkonur má odstartovat raketa Proton-K/DM-2 s vojenskou geostacionární družicí Raduga-1 F8
Astronomická a kosmonautická výročí:
23.2.1855 - zemřel Karl Friedrich Gauss, německý astronom a matematik
25.2.1969 - start americké meziplanetární sondy Mariner 6. 31. června 1969 prolétla kolem Marsu a pořídila záběry z nejmenší vzdálenosti 3431 km.
27.2.1897 - narodil se Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom a sluneční fyzik. V roce 1930 sestrojil první koronograf.
28.2.1959 - z amerického kosmodromu Western Test Range byl vypuštěna vojenská technologická družice Discoverer 1, první družice této série. Osm minut po startu s ní bylo přerušeno spojení.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »