Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Blízká nebeská setkání Jupiteru a Neptunu

Blízká nebeská setkání Jupiteru a Neptunu

Jupiter a jeho měsíce
Jupiter a jeho měsíce
V současné době na obloze probíhá velmi raritní podívaná, kterou si budeme moci vychutnávat nyní, v červenci a znovu na konci tohoto roku. Planeta Jupiter se na obloze ocitá v místech, kde leží i Neptun. Obě planety lze tak v určitých obdobích pozorovat velmi blízko sebe. A k pozorování postačí jen malý dalekohled, tedy například lovecký triedr.

Planetu Jupiter poznáme velmi snadno. Je to výrazný bod na současném ranním nebi, který spatříme již po půl druhé hodině ranní letního času. Leží v nevýrazném souhvězdí Kozoroha, je v druhé půli noci bezprostředně nejjasnější planetou a krom Měsíce i nejjasnějším objektem noční oblohy (vyjma jitra, kdy nad východním obzorem najdeme ještě jasnější Venuši). Pakliže k Jupiteru namíříte malý dalekohled, spatříte již zploštělý kotouček planety a až 4 Jupiterovy přirozené satelity (které objevil již Galileo a právem jsou souhrnně pojmenovány po něm - viz úvodní obrázek). V současnosti až do poloviny července lze v blízkosti planety spatřit přístrojem i slabší namodralou "hvězdičku" o 8. hvězdné velikosti, což je ve skutečnosti Neptun. Jak přesně vůči sobě planety leží, vám ukáže přiložená mapka, neboť poloha Jupiteru i Neptunu se vůči sobě i hvězdnému pozadí mění. Pomocí Jupiteru tak máte jedinečnou možnost Neptun na obloze najít.

Vnik retrográdního pohybu planety na obloze.
Vnik retrográdního pohybu planety na obloze.
K maximálnímu přiblížení planet již došlo. Jupiter míjel Neptun jižně v úhlové vzdálenosti 0.4° (čtyři pětiny průměru měsíčního úplňku) 27. května. Ovšem díky zajímavému jevu, se kterým si lámali hlavu již naši předkové (a na jeho správném vysvětlení doslova visel heliocentrický názor na svět), se přiblížení planet odehraje (byť v poněkud větší úhlové vzdálenosti) ještě dvakrát. Jak totiž Země obíhá kolem Slunce, v určitou dobu se k vnějším planetám přibližuje, pak zase vzdaluje. Rychlosti planet ve Sluneční soustavě jsou s rostoucí vzdáleností od Slunce menší. V našem případě Jupiter se pohybuje průměrnou rychlostí 13 km/s a Země 30 km/s. Díky těmto dvěma faktům se stane to, že vnější planeta se nejdřív pohybuje na hvězdném pozadí tak, jak bychom předpokládali (den co den se hýbe vůči hvězdám k východu). Jak ale Země na své dráze prochází oblastí nejbližší k vnější planetě, planeta se zdánlivě zpomalí (její úhlová rychlost se zmenší) a pak se "záhadně" začne na obloze vracet. Když se Země zase od planety vzdaluje (a nejdou tak "rovnoběžně"), planeta se začne opět pohybovat přímo. Kdybychom si polohu Jupiteru vůči hvězdám pečlivě zakreslovali, ukázala by se nám na papíře jakási smyčka (viz obrázek). U velmi vzdálených planet jsou smyčky úhlově malé (u Neptunu kolem 3°), u Marsu a Jupiteru mnohem větší (u Jupiteru kolem 9°). Odborně se tomuto jevu říká retrográdní pohyb planety na obloze.

Mapka pro vyhledání Neptunu u Jupiteru do 14. 7. 2009.
Mapka pro vyhledání Neptunu u Jupiteru do 14. 7. 2009.
Mapka zobrazující polohu Jupiteru a Neptunu na obloze až do 14. července 2009. Hvězdy jsou do 12.5 magnitudy.

Jupiter se své letošní "smyčky" teprve dočká a při své pouti ještě dvakrát mine Neptun. poprvé k tomu dojde 10. července, kdy mezi Jupiterem a Neptunem (0.55° od sebe, Jupiter bude jižně) najdeme ještě hvězdu μ Capricorni (5.1 magnitudy) a při pohledu malým přístrojem spatříme tedy jakousi přímku bodů (nejjasnější Jupiter, slabší hvězda a nejslabší Neptun). Na druhé setkání si pak budeme muset počkat až do 21. prosince. Tehdy již bude Jupiter ozdobou večerního nebe, a tak nebude nutné si kvůli pozorování přivstat. Obě tělesa bude dělit 0.5° (tedy jeden průměr měsíčního úplňku) a 3.5° severozápadně od planet najdeme i samotný Měsíc ve fázi dva dny před první čtvrtí.

Jak přiblížení pozorovat? Vytiskněte si mapku výše, vyjděte ven a malým přístrojem (loveckým triedrem, jednoduchým monokulárem s průměrem nad 5 cm) a namiřte na planetu Jupiter. Polohu Jupiteru pak ztotožněte vůči hvězdnému pozadí s ohledem na datum (poloha je vždy pro 3 hodiny ráno letního času). V zorném poli nad Jupiterem pak hledejte slabou "hvězdičku" a porovnávejte její polohu mezi hvězdami na mapce. "Hvězdička" navíc je Neptun.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »