Částečné zatmění Měsíce 21. prosince ráno nízko na obzoru
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV úterý 21. prosince ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Jeho průběh je žel vůči střední Evropě posazen tak, že z České republiky spatříme jen fázi částečného zatmění krátce před západem Měsíce a východem Slunce. Jako úplné jej pak budou moci pozorovat například ve Spojených státech, v severozápadní polovině jižní Ameriky nebo v rozsáhlé oblasti z Tichomoří. Nízko na obzoru se Měsíc zabarví v zemském stínu také nad severskými státy Evropy, kde je polární noc.
Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr SobotkaZatmění Měsíce pozorujeme v době, kdy Měsíc prochází zemským stínem. Aby k tomu došlo, musí náš kosmický soused ležet velmi blízko roviny zemské dráhy (tzv. ekliptiky) a zároveň být ve fázi úplňku, tedy na opačné straně než Slunce. Měsíční dráha je oproti ekliptice skloněna o přibližně 5°, kdežto zemský stín má na obloze ve vzdálenosti Měsíce jen asi 1.5°. Takže měsíční úplněk zemský stín většinou mine a my zatmění nepozorujeme.
Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr SobotkaBěhem úplného zatmění Měsíce (Měsíc během něho na nějaký čas vstoupí celý do zemského stínu) bývají pozorovatelé svědky pozoruhodného přírodního divadla. Měsíc nejdříve vstoupí do zemského polostínu. Tato fáze je očima zpočátku nepozorovatelná. Kdyby v té době byl na přivrácené straně Měsíce kosmonaut, z jeho pohledu by se naše Slunce pomalu schovávalo za Zemí, která je na měsíční obloze přibližně 4x větší než Měsíc na té pozemské. Po první půlhodině by si však někteří zkušenější pozorovatelé mohli všimnout, že je Měsíc z jedné strany poněkud potmavlý. S přibývajícím časem už to začne být patrné pro každého, neboť Měsíc se blíží do plného zemského stínu, jehož okraj není úplně ostrý. Měsíc v té době vypadá, jakoby byl z jednoho okraje začouzený černým kouřem. Přibližně po hodině se tvář Měsíce rapidně začíná měnit. Další zhruba hodinu se náš soused nechává „užírat“ zemským stínem a v malém dalekohledu je patrná narudlá či naoranžovělá barva stínu. Jakmile se Měsíc ve stínu ocitá celý, chytá často zvláštní cihelné zabarvení viditelné očima. To je způsobeno zemskou atmosférou, která propouští na okrajových periferiích Země dlouhovlnnou část spektra slunečního světla a ta se láme do vnitřku zemského stínu.
Temný sloup v plném zemském stínu. Autor: Albert EngertPrávě zabarvení Měsíce během úplného zatmění je vždy velkou neznámou. Podstatnou roli zde totiž hraje znečištění zemské atmosféry způsobené především sopečnými erupcemi (případně silnými meteorickými roji). Je-li atmosféra dostatečně znečištěna sopečným prachem, nemusí propouštět ani podstatnou část červené barvy spektra slunečního světla a Měsíc tak velmi výrazně ztmavne. V případě tohoto zatmění by takový vliv skutečně mohl být pozorován, neboť od posledního úplného zatmění (které nastalo 21. února 2008) došlo ke čtyřem výrazným sopečným erupcím na severní polokouli, jejímž profilem bude Měsíc během průchodu zemským stínem procházet. Pro připomenutí šlo o sopky Kasatochi (Aljaška, srpen 2008), Mt. Redoubt (Aljaška, březen 2009), Saryčev (Kurilské ostrovy, červen 2009) a Eyjafjallajökull (Island, duben 2010). Sloup popela první zmíněné sopky dokonce vrhnul svůj stín na Měsíc během jeho částečného zatmění v srpnu 2008.
Úterní zatmění spatříme bohužel jen z té prvotní části celého scénáře. Měsíc se poprvé "dotkne" zemského polostínu v 6 hodin 27 minut středoevropského času. Tuto fázi očima nespatříme, ale přibližně o půl až tři čtvrtě hodiny později, kolem 7 hodin 10 minut se už bude zdát, že se úplněk z levého okraje poněkud „začazuje“. V 7 hodin 32 minut pak začne vstupovat do zemského stínu. V té době již bude značně světlá obloha kvůli pokročilému rozbřesku a samotný Měsíc najdeme jen asi 3° nad severozápadním obzorem. Pro pozorování tedy doporučujeme najít si místo, odkud je tato část obzoru odkryta a nerušena stromy či vzdálenými domy. Měsíc pak zapadá v 8 hodin 4 minuty (pro Prahu, na jiných místech ČR se čas liší v minutách). V době svého západu bude Měsíc ponořen asi 40 procenty svého průměru v zemském stínu.
I přes pro nás nevýhodně položené zatmění určitě nezapomeňte úkaz fotografovat, popřeje-li vám počasí. Fotografie nám můžete poslat do redakce na info@astro.cz nebo do ČAM (www.astro.cz/cam). Jaký byl průběh úplného zatmění, spatříte nepochybně ještě toho dne na proslulých stránkách www.spaceweather.com, kde se objeví fotogalerie úkazu. Zde také najdete odkaz na připravovaný webcast úkazu.
Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI.A že předvánoční měsíční zatmění nespatříme, netřeba zoufat. Hned následující rok nám vše bohatě vynahradí. Vše započne velkolepé částečné zatmění Slunce v úterý 4. ledna, při kterém v dopoledních hodinách nad územím ČR Měsíc „ukousne“ kolem 79 procent slunečního průměru. Půjde tak o největší sluneční zatmění viditelné z ČR od roku 2003 do roku 2026. O šest měsíců později 15. června večer se pak za jasného počasí staneme svědky mimořádného úplného zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu a fáze úplného zatmění potrvá téměř 101 minut. A do třetice – na konci roku 2011, konkrétně 10. prosince, uvidíme z našeho území ještě jedno měsíční zatmění.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4