Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Slunce 15. ledna z východní Moravy a Slezska

Částečné zatmění Slunce 15. ledna z východní Moravy a Slezska

Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy
Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy
V pátek 15. ledna 2010 bude z území východní Moravy a východního Slezska pozorovatelné velmi malé částečné zatmění Slunce. Půjde o úkaz určený spíše pro fajnšmekry, neboť k jeho pozorování bude zapotřebí naprosto odkrytý jihovýchodní obzor, dalekohled vybavený speciálním filtrem a samozřejmě jasné počasí v ranních hodinách během východu Slunce.

Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Zatmění je jako prstencové pozorovatelné v Africe, v jižní a jihovýchodní Asii. Nejdéle potrvá v Indickém oceánu nedaleko jižní Indie a Srí Lanky. Tam dosáhne délky 11 minut a 8 sekund. Půjde o nejdelší prstencové zatmění v tomto století. Úkaz též spatří obyvatelé v Číně, kde bylo možné pozorovat i úplné sluneční zatmění 22. července 2009, které bylo též nejdelší v tomto století (pod japonskými ostrovy). Během prstencového zatmění je Měsíc na obloze úhlově menší než Slunce (na své eliptické dráze je od Země nejdál) a nezakryje Slunce celé. V maximální fázi zatmění je pak možné přes filtr spatřit prstýnek slunečního kotouče okolo temného Měsíce v novu. Odtud také pochází název tohoto druhu slunečního zatmění.

Obyvatelé východní Moravy a Slezska budou mít možnost spatřit velmi malé částečné zatmění při východu Slunce, při kterém bude Měsíc "zakousnutý" do Slunce zespod. Maximální fáze částečného zatmění proběhne pod obzorem, při východu Slunce bude zatmění již končit. K pozorování je ovšem třeba zcela odkrytý jihovýchodní obzor a jasné počasí. K tak malému zatmění, jaké bude v části území ČR pozorovatelné (kolem 3 procent), je navíc zapotřebí alespoň malý dalekohled (například lovecký triedr) opatřený bezpečným filtrem pro pozorování Slunce. Níže uvádíme tabulku větších měst, ze kterých bude zatmění za výše uvedených podmínek pozorovatelné:


Město Východ Slunce Konec zatmění Výška Slun. nad obz.
při konci zatmění
Brno 7 hod 43 min 09 s 7 hod 49 min 53 s 0.01°
Olomouc 7 hod 42 min 06 s 7 hod 49 min 53 s 0.02°
Zlín 7 hod 39 min 05 s 7 hod 49 min 53 s 0.06°
Opava 7 hod 40 min 56 s 7 hod 49 min 53 s 0.04°
Ostrava 7 hod 38 min 59 s 7 hod 49 min 53 s 0.06°
Havířov 7 hod 38 min 10 s 7 hod 49 min 53 s 0.07°
Frýdek-Místek 7 hod 38 min 09 s 7 hod 49 min 54 s 0.07°

Lepší podmínky ke spatření úkazu pak mají naši slovenští sousedé. Částečné zatmění je pozorovatelné ve většině států jihovýchodní Evropy.

Pakliže byste chtěli zatmění pozorovat z pohodlí domova, níže uvádíme odkazy na webcasty, které budou živě přenášet prstencové zatmění po internetu. Další zatmění Slunce bude z České republiky pozorovatelné již za necelý rok. V úterý 4. ledna 2011 dopoledne nastane částečné zatmění, které v ČR dosáhne velikosti kolem 79 procent. Více informací ZDE a níže.

Webcasty prstencového zatmění
[1] Webcast z Indie
[2] Webcast ze severu Srí Lanky
[3] Univerzita v severní Dakotě
[4] Spaceweather.com - další odkazy
[5] Webcast částečného zatmění z Kuala Lumpur
[6] Webcast z Maledivů - HD za poplatek
[7] Webcast částečného zatmění z Číny

Další informace
[1] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice
[2] Veškeré informace o zatmění pod správou Freda Espenaka, NASA
[3] Průběh a animace zatmění
[4] Animace (nejen tohoto) zatmění




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »