Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Slunce 15. ledna z východní Moravy a Slezska

Částečné zatmění Slunce 15. ledna z východní Moravy a Slezska

Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy
Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy
V pátek 15. ledna 2010 bude z území východní Moravy a východního Slezska pozorovatelné velmi malé částečné zatmění Slunce. Půjde o úkaz určený spíše pro fajnšmekry, neboť k jeho pozorování bude zapotřebí naprosto odkrytý jihovýchodní obzor, dalekohled vybavený speciálním filtrem a samozřejmě jasné počasí v ranních hodinách během východu Slunce.

Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Zatmění je jako prstencové pozorovatelné v Africe, v jižní a jihovýchodní Asii. Nejdéle potrvá v Indickém oceánu nedaleko jižní Indie a Srí Lanky. Tam dosáhne délky 11 minut a 8 sekund. Půjde o nejdelší prstencové zatmění v tomto století. Úkaz též spatří obyvatelé v Číně, kde bylo možné pozorovat i úplné sluneční zatmění 22. července 2009, které bylo též nejdelší v tomto století (pod japonskými ostrovy). Během prstencového zatmění je Měsíc na obloze úhlově menší než Slunce (na své eliptické dráze je od Země nejdál) a nezakryje Slunce celé. V maximální fázi zatmění je pak možné přes filtr spatřit prstýnek slunečního kotouče okolo temného Měsíce v novu. Odtud také pochází název tohoto druhu slunečního zatmění.

Obyvatelé východní Moravy a Slezska budou mít možnost spatřit velmi malé částečné zatmění při východu Slunce, při kterém bude Měsíc "zakousnutý" do Slunce zespod. Maximální fáze částečného zatmění proběhne pod obzorem, při východu Slunce bude zatmění již končit. K pozorování je ovšem třeba zcela odkrytý jihovýchodní obzor a jasné počasí. K tak malému zatmění, jaké bude v části území ČR pozorovatelné (kolem 3 procent), je navíc zapotřebí alespoň malý dalekohled (například lovecký triedr) opatřený bezpečným filtrem pro pozorování Slunce. Níže uvádíme tabulku větších měst, ze kterých bude zatmění za výše uvedených podmínek pozorovatelné:


Město Východ Slunce Konec zatmění Výška Slun. nad obz.
při konci zatmění
Brno 7 hod 43 min 09 s 7 hod 49 min 53 s 0.01°
Olomouc 7 hod 42 min 06 s 7 hod 49 min 53 s 0.02°
Zlín 7 hod 39 min 05 s 7 hod 49 min 53 s 0.06°
Opava 7 hod 40 min 56 s 7 hod 49 min 53 s 0.04°
Ostrava 7 hod 38 min 59 s 7 hod 49 min 53 s 0.06°
Havířov 7 hod 38 min 10 s 7 hod 49 min 53 s 0.07°
Frýdek-Místek 7 hod 38 min 09 s 7 hod 49 min 54 s 0.07°

Lepší podmínky ke spatření úkazu pak mají naši slovenští sousedé. Částečné zatmění je pozorovatelné ve většině států jihovýchodní Evropy.

Pakliže byste chtěli zatmění pozorovat z pohodlí domova, níže uvádíme odkazy na webcasty, které budou živě přenášet prstencové zatmění po internetu. Další zatmění Slunce bude z České republiky pozorovatelné již za necelý rok. V úterý 4. ledna 2011 dopoledne nastane částečné zatmění, které v ČR dosáhne velikosti kolem 79 procent. Více informací ZDE a níže.

Webcasty prstencového zatmění
[1] Webcast z Indie
[2] Webcast ze severu Srí Lanky
[3] Univerzita v severní Dakotě
[4] Spaceweather.com - další odkazy
[5] Webcast částečného zatmění z Kuala Lumpur
[6] Webcast z Maledivů - HD za poplatek
[7] Webcast částečného zatmění z Číny

Další informace
[1] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice
[2] Veškeré informace o zatmění pod správou Freda Espenaka, NASA
[3] Průběh a animace zatmění
[4] Animace (nejen tohoto) zatmění




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »