Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) na skvělé fotografii z jižní oblohy
Autor: Gerald Rhemann

Nestává se často, aby byly na obloze viditelné hned čtyři jasné komety, které lze za bezměsíčné noci pozorovat i běžným triedrem 10×50. Události posledních dnů však stojí za to si krátce připomenout. Naši pozornost si nyní zaslouží především dvě komety viditelné nejvýše až za ranního svítání. Zbývající dvě komety jsou samozřejmě 41P a 2015 V2, ale musíme teď přečkat období úplňku, který je dost „maže z oblohy“.

Ačkoli nyní nastává období, které pozorování komet moc nepřeje (Měsíc bude v úplňku v úterý 11. dubna), musíme upozornit na možnou viditelnost dvou zajímavých komet na renní obloze a později pak i zbývajících komet, které jsou tak vysoko, že je můžeme vidět po celou noc.

Nejprve zaměříme svou pozornost na kometu z úvodní fotografie článku. Na první letmý pohled připomíná kometu Hyakutake, samozřejmě odmyslíme-li si její jas. Tato kometa byla ještě na konci roku 2016 jen nenápadným mlhavým obláčkem. Nikdo nevěděl, co od ní můžeme čekat v roce 2017, ačkoli se věřilo, že by se mohla dost až k hranici viditlenosti malými dalekohledy s jasností 8 mag. Tento scénář víceméně dodržovala až do konce března. K jejímu spatření nepřispívala jen nízká výška na ranní obloze, kde setrvává doteď. 

Vývoj komety C/2015 ER61 (PanSTARRS) v prvních dubnových dnech Autor: Justin Tilbrook
Vývoj komety C/2015 ER61 (PanSTARRS) v prvních dubnových dnech
Autor: Justin Tilbrook

Razantní změna však nastala v prvních dubnových dnech, když kometa zjasnila o více než 2 mag a nyní se odhady její jasnosti zastavily někde kolem 6,5 mag. Navíc, jak vidíme na fotografiích, výrazně narostla její koma a má stále hezčí ohon. S dalším vývojem komety si budeme muset počkat. Jak již bylo řečeno, kometa je na obloze jen velmi nízko. Ze všech je nejhůře viditelná, za svítání méně než 10° vysoko, avšak měli bychom se na ni zkusit podívat, v tomto případě bude asi jedno, zda je zrovna na obloze Měsíc.

C/2017 E4 (Lovejoy) 3. 4. 2017 Autor: Norbert Mrozek
C/2017 E4 (Lovejoy) 3. 4. 2017
Autor: Norbert Mrozek

Další ranní kometa, která nás potěšila, je C/2017 E4 (Lovejoy). Jak je z označení patrné, objevena byla teprve nedávno a její objevitel, Terry Lovejoy z Austrálie, nám je dobře znám díky jiným jasným kometám, jimž dosud vévodí kometa C/2011 W3 nebo poslední pěkná okem viditelná kometa C/2014 Q2. Kometa letí zhruba kolmo na rovinu drah planet a nyní směřuje jakoby nad Slunce. Protože se blíží do přísluní, je také pomrně dost jasná a odhady hovoří o 6,7 mag. U této komety je také vidět den po dni se měnící ohon a koma je neobvykle eliptická kolmo k ohonu. Podobnou komu měly i dvě jiné komety, u nichž později došlo k rozpadu a tedy i zániku. Necháme se tedy překvapit, co předvede tato kometa.

Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Zbylé dvě komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson) nám jsou dobře známy. Kometa 41P je stále poměrně velkou mlhavou koulí a proto je nyní při Měsíci její spatření asi nereálné, ale díky poloze vysoko v souhvězdí Draka bude v druhé polovině dubna stále pěknou kometou i pro malý triedr. Kometa V2 Johnson je stále hezčí a jasnější. Na posledních fotografiích už měla velkou zelenou komu, výrazný bílý prachový a velmi slabý iontový ohon. Nyní i tato kometa je rušena Měsícem, ale později bude také v souhvězdí Herkula k vidění i běžným triedrem.

Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

41P/Tuttle-Giacobini-Kresák 30. března 2017 Autor: Michael Jäger
41P/Tuttle-Giacobini-Kresák 30. března 2017
Autor: Michael Jäger

Jak bylo řečeno v úvodu, měli bychom nyní zaměřit svou pozornost na ranní oblohu a to bez ohledu na svit Měsíce. Nastala poměrně vzácná konstelace, kdy lze běžným triedrem spatřit hned čtyři komety a záleží jen na počasí a na tom, jak moc bude vadit Měsíc, zda je opravdu všechny spatříme tak snadno. Každopádně se máme hlavně v druhé polovině dubna na co těšit.

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

C/2015 V2 (Johnson) 3. dubna 2017. Autor: Norbert Mrozek.
C/2015 V2 (Johnson) 3. dubna 2017.
Autor: Norbert Mrozek.

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2015 ER61 (PanSTARRS), Komety 2017, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, C/2017 E4 (Lovejoy), C/2015 V2 (Johnson)


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »