Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dneska by to možná šlo: Dva stíny a trojtečka

Dneska by to možná šlo: Dva stíny a trojtečka

Stíny na Jupiteru ve 20:50 SEČ

Největší planeta Sluneční soustavy a její čtyři nejjasnější měsíce jsou momentálně k vidění na obloze téměř celou noc. Občas nám tahle různorodá pětice, díky vzájemné poloze, nabídne i celkem zajímavý pohled. V noci ze čtvrtka na pátek (12./13.2.2026) dokonce hned dvakrát.

Již v 18:36 SEČ se na okraji Jupiterova kotouče objeví stín Europy a v 19:55 SEČ se k němu
připojí stín dalšího z galileovských měsíců – Callisto. Po dobu 91 minut budeme mít možnost pozorovat dva „flíčky“ na horních vrstvách atmosféry vlastní planety. Poté (ve 21:26 SEČ) zmizí stín Europy, která se začne připravovat na druhé setkání. Čekání na něj si můžete až do 23:57 SEČ ukrátit sledováním putujícího stínu Callisto. Jen o čtyři minuty později, přibližně minutu po půlnoci, se vedle Jupitera seřadí do „trojtečky“, dlouhé 15 úhlových vteřin, tři z jeho měsíců. K účastníkům předchozího stínového představení (zdola Callisto, Europa) se „nahoře“ přidá opačným směrem rychle se pohybující měsíc Io.

Měsíční trojtečka v 00:01 SEČ
Měsíční trojtečka v 00:01 SEČ
Současný přechod dvou a někdy i více stínů, nebo seřazení tří měsíců do linie, jsou události poměrně málo časté. A to, že k nim dojde současně během jedné noci, je chvíle, kterou byste si neměli nechat ujít! Jen nezapomeňte na to, že pro spatření stínů budete potřebovat větší zvětšení a dalekohled s kvalitní optikou, na rozdíl od trojtečky, kterou byste měli rozeznat i triedrem.
Bohužel předpověď počasí není pozorování příliš nakloněna. Ale jako vždy platí, štěstí přeje připraveným!

Občasník "Dneska by to možná šlo" vydává od roku 2013 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Aktuální ročník najdete v sekci zpravodaje, starší čísla v archivu.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Astronomické úkazy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »