Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: C/2001 Q4 (NEAT)

Fotogalerie: C/2001 Q4 (NEAT)

Fotografie komety posílejte do redakce info@astro.cz. Uvádějte informace o místě, čase pořízení a expozici.

fotogalerie

Hvězdárna Uherský Brod

Snímky z pozorování 12.5.2004, které bylo u nás druhé, poprvé se kometu podařilo vyfotografovat již 11.5.2004 v 22:40 SELČ, jen půl hodiny po Kleti.

Fotografováno kamerou SBIG CCD ST-7, objektiv AFP325/3.5, pointace na Zeiss Coude 150/2250. Hvězdárna Uherský Brod

Autor fotografií ing. Zbyněk Kaisler

1 sec.   22:13 SELČ
1 sec. 22:13 SELČ
5 sec.   22:15 SELČ
5 sec. 22:15 SELČ
10 sec. 22:07 SELČ
10 sec. 22:07 SELČ
1 sec. 22:13 SELČ 5 sec. 22:15 SELČ 10 sec. 22:07 SELČ
30 sec. 22:04 SELČ
30 sec. 22:04 SELČ
60 sec. 22:10 SELČ
60 sec. 22:10 SELČ
30 sec. 22:04 SELČ 60 sec. 22:10 SELČ
140504_30_2202_d.jpg

Bílá čára je družice Kosmos 2227, přesněji jde o těleso vyhořelé rakety vypuštěné 25.12.1992, podrobnosti v článku C/2001 Q 4 NEAT - den čtvrtý

140504_z4_NEAT.jpg
140504_z4b_NEAT.jpg
140504_z6_NEAT.jpg
140504_z6b_NEAT.jpg
neat_anim.gif

Na animací všech devíti snímků je rychlý pohyb komety po hvězdném pozadí ještě zřetelnější.

Odstup jednotlivých snímků jen mírně překračuje dvě minuty.

Podrobnosti k následujícím snímkům naleznete v článku Kometa C/2001 Q 4 NEAT - den pátý až sedmý

q4_20040516a.jpg
q4_20040516c.jpg
q4_20040516b.jpg
q4_20040516d.jpg

Lelekovice - Kamil Hornoch

Včerej�í snímky (15.5.2004), které jsem pořídil pomocí 35cm RL + CCD SBIG ST-6V v Lelekovicích kolem 20:15 UT. Byly snímány přes husté cirry. Do výsledného snímku bylo sečteno 33 patnáctisekundových expozic.

Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 14./15.5. 2004 kolem 20:15 UT za špatných pozorovacích podmínek přes vysokou oblačnost. Vznikl sečtením 33 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 495 sekund. Nebylo použito žádné dodatečné zpracování, pouze zobrazení v logaritmické škále jasu. Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozím. Dodatečným zpracováním pomocí mediánového filtru jsou zvýrazněny především proudy prachu unikající z jádra komety a tvořící proudy v prachovém ohonu.
Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozími dvěma. Dodatečným zpracováním pomocí rozostřené masky byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě, především prachové obálky tvořené materiálem periodicky vyvrhovaným z jádra. Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozími třemi. Je dodatečně zpracován a zobrazen tak, aby byly dobře vidět detaily v těsném okolí jádra.

Jaroměř - Zdeněk Bardon

C_2001_Q4NEAT_4.jpg
CCD snímek byl pořízen 14.05.2004 v 20:42UT optikou 76ED Borg a kamerou ST-7XE na montáži LX200. Výsledný snímek je součtem 40-ti 10sec. snímků. Počasí v pátek sice nebylo ideální, ale asi to dosud byla jediná možnost pro získání fotografie komety. Místem pořízení byla Jaroměř. Bardon Zděnek

Martin Gembec

c2001q4_135mm_normal.jpg
c2001q4_135mm_falesne_barvy.jpg

Podařilo se mi dostat do digitální podoby fotografii komety. Bohužel sken není příliš ideální. Prachový ohon je poměrně krátký a níže položený než plasmový, který je vidět sice špatně, ale beru jej jako bonus, neboť jsem jeho vyfocení příliš neočekával. Za úpravu do falešných barev děkuji Ladislavu Bálintovi ze Slovenska.

Technické info:
Fotoaparát Konica Autoreflex-T, obj. Sigma 2,8 / 135 mm, Fuji Superia X-Tra 400
exponováno 23:02:00 - 23:07:00 (SELČ) 14. 5. 2004, snaha pointovat na hvězdy.

Musel jsem se pokusit upravit vyvážení barev, protože fotka byla dohněda a také jsem mírně upravil křivky. Další info z pozorování komety a případné další fotografie na http://astronomy.hyperlink.cz/c2002t7-c2001q4.htm

Praha - Jan Mánek

Dsc00659c.jpg
Dsc00659d.jpg

Snímky byly pořízeny z okna ložnice v 7.patře paneláku na barrandovském sidlišti. On je to vlastně jen jeden snímek, druhý je ten samý s popisem. Zajímavé je to, že je tam i planetka Ceres.

Úpice - Libor Vyskočil

IMGG.jpg

Obrázek zachycuje přelet ISS 17. května 2004 ve 21 h 24 m 30 s UT kolem komety a otevřené hvězdokupy M44 (Jesličky) na ještě ne zcela temné obloze. Snímek byl pořízen objektivem 2.8/200 na film Kodak 400 ASA, expozice 7 min .

Benešov - Petr Kadleček

neat3.jpg

foceno manuální pointací na Rubinar 5,6/500 mm , začátek expozice 23.15, doba expozice 20 min.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pozorování , Kometa , Čtenářská galerie


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »