Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Venuše u Regula. Autor: Martin Gembec
Venuše u Regula.
Autor: Martin Gembec
Ve středu 3. října 2012 došlo na ranní obloze k poměrně vzácnému nebeskému sektání jasné planety Venuše s výraznou hvězdou Regulus v pomyslném srdci souhvězdí Lva. Obě tělesa sice dělila propastná vzdálenost asi 77 světelných let, ale na obloze se objekty nacházely jen asi 0,17° daleko od sebe. Pro představu je to přibližně třetina úhlového průměru měsíčního úplňku. Při pohledu okem se zdálo, jakoby byl u Venuše jakýsi její slabší duch... Do redakce dorazilo několik pěkných záběrů této neobvyklé konjunkce. Autorům za snímky děkujeme.

Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.

Své snímky konjunkce do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Venuše a Regulus. Autor: Pavel Šebela
Venuše a Regulus.
Autor: Pavel Šebela
Jméno: Pavel Šebela
Datum: 3. října 2012, 6:01 SELČ
Místo: Senetářov, ČR
Poznámka: Canon 450 s objektive Canon 18-55. Ohnisko 42 mm, 1x10s ISO 800, na montáži EQ-5. Druhý snímek je pořízen přes dalekohled GSO 150/750 s komakorektorem. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Venuše a Regulus. Autor: Antonín Hušek
Venuše a Regulus.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 3. října 2012, 4:20 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: Sky-Watcher 80/400. EOS 450D. Stránky autora.
Venuše u Regula. Autor: Martin Gembec
Venuše u Regula.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 3. října 2012, 6:00 SELČ
Místo: Jablonec nad Nisou - Paseky, ČR
Poznámka: Panorama 4 fotografií. ISO 800, 15 s. Objektiv 17-85 mm nastaven na 24 mm ohnisko a f/4. Zkoušel jsem i snímky delším ohniskem a dalekohledem, ale tohle je jednoznačně hezčí. Okem zajímavá dvojička. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2]

Venuše a Regulus. Autor: Lukáš Shrbený
Venuše a Regulus.
Autor: Lukáš Shrbený
Jméno: Lukáš Shrbený
Datum: 3. října 2012, 6:33 SELČ
Místo: Říčany
Poznámka: Venuše a Regulus necelých 11 obloukových minut od sebe. Foceno pomocí kompaktu Sony HX9 při nejdelším ohnisku (384 mm ekv.), expozice 1/15 s foceno z ruky. Oříznuto a rozostřena obloha pro potlačení šumu (Photoshop).
Setkání Venuše s Regulem. Autor: Petr Horálek
Setkání Venuše s Regulem.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 3. října 2012, 5:32 SELČ
Místo: AsÚ Ondřejov, Kosmická budova
Poznámka: Nádherné setkání Venuše s Regulem, které dnes ráno dělilo pouhých 0,17°! Při pohledu očima se zdálo, jakoby měl člověk potíže se zrakem - vedle jasné Venuše byl jakýsi hvězdný "duch". Takhle nějak jsem si představoval pohled, který se naskytl v roce 1834 Fridrichu Besselovi, když poprvé spatřil Sírius B - slaboučkého průvodce nejjasnější hvězdy noční oblohy. Canon 550D, Samyang 24 mm, f4, ISO 400, 6 s.

Související a doporučujeme:
[1] Venuše a Regulus na ranní obloze (Martin Gembec)
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Konjunkce, Venuše, Čtenářská galerie


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »