Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Polární záře 21. června nad jezerem Duck Lake v Minesotě.
Autor: Philip Granrud

V noci na dnešek, tedy 22./23. června 2015 k Zemi dorazily důsledky výrazných slunečních erupcí, které uvolnila aktivní (a očima viditelná) oblast AR2371 v průběhu víkendu. Na celé Zemi momenálně "běsní" patrně nejsilnější geomagnetická bouře za celý tento sluneční cyklus a přináší s sebou překrásná barvitá nebeská divadla - polární záře. Bohužel k naší nezměrné smůle první vlna extrémně silných jevů nám byla totálně skryta za frontální oblačností, která se v předchozí noci rozkládala nad střední Evropou. Jak se ale zdá, není zatím všemu konec a velké šance ke spatření pozoruhodného jevu máme i v dalších dnech.

Sluneční skvrna   AR2371 Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR2371
Autor: Antonín Hušek
První erupce na Slunci třídy M3 nastala 21. června v 1:42 UT a na družicivých snímcích byla doprovázena krásnou halovou masou uvolněné koronální hmoty mířící přímo k Zemi. Ojedinělá erupce bylá záhy následována druhou, o něco slabší, v 9:44 UT. Poslední z této vlny pak přišla v 18:20 UT. Ve všech případech šlo o jevy spojené s aktivní oblastí AR2371, která se výrazně rozrostla a jako velká skupina skvrn byla už v průběhu víkendu pozorovatelná přes bezpečný filtr i pouhýma očima. V této oblasti se vytvořilo dostatečné tzv. "beta-gamma-delta" magnetické pole s obrovským potenciálem k uvolnění hmoty s nabitými částicemi. A tu opravdu v průběhu těchto několika erupcí uvolnila.

Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015. Autor: SOHO/NASA
Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015.
Autor: SOHO/NASA

Na potenciální polární záře bylo možné upozornit vzápětí už asi den a půl dopředu z družicových měření. Rychlý oblak nabitých částic a zejména jeho "správně" orientované magnetické pole pak ovlivnily zemskou magnetosféru včera pozdě večer. Geomagnetická bouře dosáhla oproti původním předpovědím vyšších hodnot a v maximu se vyšplhala až ke stupni G4. Tzv. Kp index, který zjednodušeně určuje, odkud se daly záře vidět, dosáhl hodnot přes 8,5 a hranice viditelnosti září se posunula až do střední Evropy.

Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou. Autor: Petr Horálek
Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek
V Česku se daly velmi silné záře pozorovat zejména okolo lokální půlnoci, tedy 23. června okolo 1. hodiny ranní SELČ. Bohužel počasí zcela nepřálo, ale svědci hlásí světlou noc i při astronomickém soumraku a ojedinělé fotografie ukazují, že se barvitá šou opravdu za rouškou neprůhledných mračen odehrála. Ponurá nálada z promarněné šance však nemusí být definitivně to jediné, co nám z této významné události ve vzpomínkách zůstane.

Právě v průběhu noci se objevila informace, že družice pozorující Slunce zaznamenaly další výrazný výbuch, tentokráte erupci třídy M6,6. K němu došlo 22. června v 18:23 UT a nyní je známo, že byl opět doprovázen uvolněním koronální hmoty směrem k Zemi. Neboť předchozí erupce postupně rozvibrovaly zemské magnetické pole a běžně nějaký čas trvá, než se vše stav uklidní, je vysoká šance, že i tato erupce bude zdrojem silných září. Na ty bychom si měli počkat do noci ze zítřka na pozítří, tedy 24./25. června. Ovšem i dnešní noc není zcela bez nadějí, neboť NOAA stále drží výstrahu až 40% šance geomagnetických bouří v následujících 24 hodinách. Snad se tedy předpovědi vyplní a i počasí bude o něco moudřejší.

Pokud nechcete o polární záři přijít, pozorujte průběžne monitor polárních září www.aurora-service.eu a rovněž online kamery mířící na severní obzor jak u nás tak například v severním Německu. A rovněž nezapomeňte, že mimo polární záře je vysoká šance ke spatření nočních svítících oblak.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aurora-service.eu - monitor polárních září
[2] SpaceweatherLive - informace o dění na Slunci a alerty na polární záře
[3] Spaceweather.com - Informace o dění na Slunci a fotografie



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Polární záře


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »