Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Polární záře 21. června nad jezerem Duck Lake v Minesotě.
Autor: Philip Granrud

V noci na dnešek, tedy 22./23. června 2015 k Zemi dorazily důsledky výrazných slunečních erupcí, které uvolnila aktivní (a očima viditelná) oblast AR2371 v průběhu víkendu. Na celé Zemi momenálně "běsní" patrně nejsilnější geomagnetická bouře za celý tento sluneční cyklus a přináší s sebou překrásná barvitá nebeská divadla - polární záře. Bohužel k naší nezměrné smůle první vlna extrémně silných jevů nám byla totálně skryta za frontální oblačností, která se v předchozí noci rozkládala nad střední Evropou. Jak se ale zdá, není zatím všemu konec a velké šance ke spatření pozoruhodného jevu máme i v dalších dnech.

Sluneční skvrna   AR2371 Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR2371
Autor: Antonín Hušek
První erupce na Slunci třídy M3 nastala 21. června v 1:42 UT a na družicivých snímcích byla doprovázena krásnou halovou masou uvolněné koronální hmoty mířící přímo k Zemi. Ojedinělá erupce bylá záhy následována druhou, o něco slabší, v 9:44 UT. Poslední z této vlny pak přišla v 18:20 UT. Ve všech případech šlo o jevy spojené s aktivní oblastí AR2371, která se výrazně rozrostla a jako velká skupina skvrn byla už v průběhu víkendu pozorovatelná přes bezpečný filtr i pouhýma očima. V této oblasti se vytvořilo dostatečné tzv. "beta-gamma-delta" magnetické pole s obrovským potenciálem k uvolnění hmoty s nabitými částicemi. A tu opravdu v průběhu těchto několika erupcí uvolnila.

Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015. Autor: SOHO/NASA
Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015.
Autor: SOHO/NASA

Na potenciální polární záře bylo možné upozornit vzápětí už asi den a půl dopředu z družicových měření. Rychlý oblak nabitých částic a zejména jeho "správně" orientované magnetické pole pak ovlivnily zemskou magnetosféru včera pozdě večer. Geomagnetická bouře dosáhla oproti původním předpovědím vyšších hodnot a v maximu se vyšplhala až ke stupni G4. Tzv. Kp index, který zjednodušeně určuje, odkud se daly záře vidět, dosáhl hodnot přes 8,5 a hranice viditelnosti září se posunula až do střední Evropy.

Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou. Autor: Petr Horálek
Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek
V Česku se daly velmi silné záře pozorovat zejména okolo lokální půlnoci, tedy 23. června okolo 1. hodiny ranní SELČ. Bohužel počasí zcela nepřálo, ale svědci hlásí světlou noc i při astronomickém soumraku a ojedinělé fotografie ukazují, že se barvitá šou opravdu za rouškou neprůhledných mračen odehrála. Ponurá nálada z promarněné šance však nemusí být definitivně to jediné, co nám z této významné události ve vzpomínkách zůstane.

Právě v průběhu noci se objevila informace, že družice pozorující Slunce zaznamenaly další výrazný výbuch, tentokráte erupci třídy M6,6. K němu došlo 22. června v 18:23 UT a nyní je známo, že byl opět doprovázen uvolněním koronální hmoty směrem k Zemi. Neboť předchozí erupce postupně rozvibrovaly zemské magnetické pole a běžně nějaký čas trvá, než se vše stav uklidní, je vysoká šance, že i tato erupce bude zdrojem silných září. Na ty bychom si měli počkat do noci ze zítřka na pozítří, tedy 24./25. června. Ovšem i dnešní noc není zcela bez nadějí, neboť NOAA stále drží výstrahu až 40% šance geomagnetických bouří v následujících 24 hodinách. Snad se tedy předpovědi vyplní a i počasí bude o něco moudřejší.

Pokud nechcete o polární záři přijít, pozorujte průběžne monitor polárních září www.aurora-service.eu a rovněž online kamery mířící na severní obzor jak u nás tak například v severním Německu. A rovněž nezapomeňte, že mimo polární záře je vysoká šance ke spatření nočních svítících oblak.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aurora-service.eu - monitor polárních září
[2] SpaceweatherLive - informace o dění na Slunci a alerty na polární záře
[3] Spaceweather.com - Informace o dění na Slunci a fotografie



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Polární záře


4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »