Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Polární záře 21. června nad jezerem Duck Lake v Minesotě.
Autor: Philip Granrud

V noci na dnešek, tedy 22./23. června 2015 k Zemi dorazily důsledky výrazných slunečních erupcí, které uvolnila aktivní (a očima viditelná) oblast AR2371 v průběhu víkendu. Na celé Zemi momenálně "běsní" patrně nejsilnější geomagnetická bouře za celý tento sluneční cyklus a přináší s sebou překrásná barvitá nebeská divadla - polární záře. Bohužel k naší nezměrné smůle první vlna extrémně silných jevů nám byla totálně skryta za frontální oblačností, která se v předchozí noci rozkládala nad střední Evropou. Jak se ale zdá, není zatím všemu konec a velké šance ke spatření pozoruhodného jevu máme i v dalších dnech.

Sluneční skvrna   AR2371 Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR2371
Autor: Antonín Hušek
První erupce na Slunci třídy M3 nastala 21. června v 1:42 UT a na družicivých snímcích byla doprovázena krásnou halovou masou uvolněné koronální hmoty mířící přímo k Zemi. Ojedinělá erupce bylá záhy následována druhou, o něco slabší, v 9:44 UT. Poslední z této vlny pak přišla v 18:20 UT. Ve všech případech šlo o jevy spojené s aktivní oblastí AR2371, která se výrazně rozrostla a jako velká skupina skvrn byla už v průběhu víkendu pozorovatelná přes bezpečný filtr i pouhýma očima. V této oblasti se vytvořilo dostatečné tzv. "beta-gamma-delta" magnetické pole s obrovským potenciálem k uvolnění hmoty s nabitými částicemi. A tu opravdu v průběhu těchto několika erupcí uvolnila.

Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015. Autor: SOHO/NASA
Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015.
Autor: SOHO/NASA

Na potenciální polární záře bylo možné upozornit vzápětí už asi den a půl dopředu z družicových měření. Rychlý oblak nabitých částic a zejména jeho "správně" orientované magnetické pole pak ovlivnily zemskou magnetosféru včera pozdě večer. Geomagnetická bouře dosáhla oproti původním předpovědím vyšších hodnot a v maximu se vyšplhala až ke stupni G4. Tzv. Kp index, který zjednodušeně určuje, odkud se daly záře vidět, dosáhl hodnot přes 8,5 a hranice viditelnosti září se posunula až do střední Evropy.

Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou. Autor: Petr Horálek
Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek
V Česku se daly velmi silné záře pozorovat zejména okolo lokální půlnoci, tedy 23. června okolo 1. hodiny ranní SELČ. Bohužel počasí zcela nepřálo, ale svědci hlásí světlou noc i při astronomickém soumraku a ojedinělé fotografie ukazují, že se barvitá šou opravdu za rouškou neprůhledných mračen odehrála. Ponurá nálada z promarněné šance však nemusí být definitivně to jediné, co nám z této významné události ve vzpomínkách zůstane.

Právě v průběhu noci se objevila informace, že družice pozorující Slunce zaznamenaly další výrazný výbuch, tentokráte erupci třídy M6,6. K němu došlo 22. června v 18:23 UT a nyní je známo, že byl opět doprovázen uvolněním koronální hmoty směrem k Zemi. Neboť předchozí erupce postupně rozvibrovaly zemské magnetické pole a běžně nějaký čas trvá, než se vše stav uklidní, je vysoká šance, že i tato erupce bude zdrojem silných září. Na ty bychom si měli počkat do noci ze zítřka na pozítří, tedy 24./25. června. Ovšem i dnešní noc není zcela bez nadějí, neboť NOAA stále drží výstrahu až 40% šance geomagnetických bouří v následujících 24 hodinách. Snad se tedy předpovědi vyplní a i počasí bude o něco moudřejší.

Pokud nechcete o polární záři přijít, pozorujte průběžne monitor polárních září www.aurora-service.eu a rovněž online kamery mířící na severní obzor jak u nás tak například v severním Německu. A rovněž nezapomeňte, že mimo polární záře je vysoká šance ke spatření nočních svítících oblak.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aurora-service.eu - monitor polárních září
[2] SpaceweatherLive - informace o dění na Slunci a alerty na polární záře
[3] Spaceweather.com - Informace o dění na Slunci a fotografie



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Polární záře


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »