Jak se Venuše dostane před Slunce?
Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.
Venuši můžeme pozorovat na večerní nebo ranní obloze podle toho, jestli se nachází východně nebo západně od Slunce. Právě v okamžiku, kdy se dostává z večerní oblohy na ranní, prolétá Venuše těsně kolem slunečního disku - tedy samozřejmě jen zdánlivě, ve skutečnosti je od Slunce vzdálena 108 milionů kilometrů. Na schématu je znázorněno postavení planet na obloze v okolí Slunce 8. května, 8. června a 8. července 2004. Dráha Slunce po obloze je znázorněna žlutou čarou a dráha Venuše modrou čarou - obě dráhy jsou zakresleny zjednodušeně jako úsečky.
Letos máme to štěstí, že v místě, kde se obě dráhy protínají (v souhvězdí Býka) se budou Slunce i Venuše nacházet současně. V tu chvíli se bude Země, Venuše a Slunce nacházet na jedné přímce a my tak uvidíme přechod Venuše přes sluneční disk.
Přechody Venuše před Sluncem jsou velmi vzácné - dvojice přechodů, mezi kterými je vždy 8 let, se opakují po 121,5 a 105,5 letech. Naposledy byl přechod Venuše pozorován 6. prosince 1882, tedy před 121,5 lety, takže nikdo z dnes žijících lidí na Zemi jej neviděl.
O autorovi
Petr Sobotka
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
