Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jak se Venuše dostane před Slunce?

Jak se Venuše dostane před Slunce?

Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.

Křížení dráhy Venuše a Slunce na oblozeVenuši můžeme pozorovat na večerní nebo ranní obloze podle toho, jestli se nachází východně nebo západně od Slunce. Právě v okamžiku, kdy se dostává z večerní oblohy na ranní, prolétá Venuše těsně kolem slunečního disku - tedy samozřejmě jen zdánlivě, ve skutečnosti je od Slunce vzdálena 108 milionů kilometrů. Na schématu je znázorněno postavení planet na obloze v okolí Slunce 8. května, 8. června a 8. července 2004. Dráha Slunce po obloze je znázorněna žlutou čarou a dráha Venuše modrou čarou - obě dráhy jsou zakresleny zjednodušeně jako úsečky.

Letos máme to štěstí, že v místě, kde se obě dráhy protínají (v souhvězdí Býka) se budou Slunce i Venuše nacházet současně. V tu chvíli se bude Země, Venuše a Slunce nacházet na jedné přímce a my tak uvidíme přechod Venuše přes sluneční disk.

Přechody Venuše před Sluncem jsou velmi vzácné - dvojice přechodů, mezi kterými je vždy 8 let, se opakují po 121,5 a 105,5 letech. Naposledy byl přechod Venuše pozorován 6. prosince 1882, tedy před 121,5 lety, takže nikdo z dnes žijících lidí na Zemi jej neviděl.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen a hvězdokupy

Jak se kometa Wirtanen pomalu blíží k Zemi, na obloze se zároveň přibližuje k nejkrásnější části své oblohové poutě - ke hvězdokupám Hyády a Plejády v souhvězdí Býka.Počasí bylo ovšem mizerné a musel jsem využít pouhých 17 minut na celkové hloubkové snímání. To nebylo zdaleka dost pro hezký čistý obrázek i s mlhovinami, nicméně aspoň jsou tam všechny tři objekty pěkně výrazné. Kometa je nyní úhlově už dvakrát větší jak Měsíc v úplňku a ještě "roste". V neděli 16. prosince bude při svém největším přiblížení právě u fotogenických Plejád...

Další informace »