Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jakou barvu má růžový úplněk?

Jakou barvu má růžový úplněk?

Růžový Měsíc
Autor: Radim Kuchař

Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc   a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu? Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce. 

Odnepaměti sledují lidé hvězdnou oblohu. A mezi nejnápadnější objekty vždy dozajista patřil náš jediný přírodní satelit. Nebyl jen jasným orientačním bodem. Staré civilizace podle něj řídily zemědělství, lov i medicínu. Středověká astrologie zase připisovala Měsíci výjimečné postavení a projekcí vnitřního světa člověka pro ni zůstává dodnes.

Dnes již tak těsné svázání s přírodou a jejími cykly moderní člověk nepociťuje. Přesto pojmenování úplňků v jednotlivých měsících roku přetrvalo a můžeme se s ním tu a tam potkat i v novinových článcích. Málokdo ovšem tuší, odkud se jednotlivé názvy vzaly. Když projdete několik internetových stránek věnovaných esoterice či podobným aktivitám, najdete na padesát různých pojmenování pro dvanáct možných úplňků v roce. A tak vedle různých barev najdeme třeba i názvy zvířat či zemědělských aktivit.

Za jediné astronomicky relevantní pojmy snad můžeme uznat superúplněk, mikroúplněk a modrý úplněk. Ten první, při jistém snad tolerovatelném zjednodušení, popisuje Měsíc pozorovaný v blízkosti perigea (přízemí, bod na oběžné dráze nejbližší Zemi), druhý popisuje Měsíc v apogeu (odzemí, bod Zemi na oběžné dráze nejvzdálenější). Třetí potom pojednává o situaci, kdy v průběhu jediného kalendářního měsíce nastane druhý úplněk.

Maximální možný rozdíl velikosti Měsíce na obloze (zvětšeno) Autor: Martin Gembec
Maximální možný rozdíl velikosti Měsíce na obloze (zvětšeno)
Autor: Martin Gembec

Nic z výše uvedeného by Vám ovšem nemělo zabránit v pohledu na hvězdnou oblohu.      A až zase někdy budete pozorovat stříbřitý svit Měsíce, zkuste se zamyslet, čím je to které období důležité právě pro Vás. Třeba objevíte další pojmenování měsíčního úplňku. Můžete se o ně podělit na sociálních sítích, nebo je jen pošeptat někomu blízkému do ouška. Vždyť není nic romantičtějšího, než procházka vlahou nocí pod jasnou hvězdnou oblohou. A květinový úplněk je už na dohled.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Moon
[2] Názvy úplňků v roce
[3] Měsíční fáze



O autorovi

Jan Dvořák

Jan Dvořák

Jan Dvořák pochází ze Znojma. Jeho prvním pozorováním byla kometa West, první
přečtenou populárně-naučnou knihou Vesmír Jiřího Grygara a prvním publikovaným
článkem Rudá záře nad Znojmem ze 17. listopadu 1989. Do České astronomické
společnosti jej přivedl Zdeněk Mikulášek společně s Jindřichem Šilhánem. Profesně
obdivoval, jako mnozí jiní, Jiřího Grygara, takže se rozhodl studovat fyziku, později i
matematiku a od té doby obojí učí.

Štítky: Mikroúplněk, Superúplněk, Modrý Měsíc, Měsíc


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »