Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 17P Holmes - fotografie

Kometa 17P Holmes - fotografie

V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes. Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:

Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz

Libor Vyskočil, Hvězdárna v Úpici

Kometa 17P Holmes na bezměsíčné obloze

L.Vyskočil: 17P Holmes
L.Vyskočil: 17P Holmes
Po týdnu trvajícím marném čekání na jedinou díru v mracích se ve středu 31. října nad Úpicí konečně vyjasnilo. Měsíc se navíc vzdálil od komety tak, že dovolil fotografovat na temné obloze ještě dvě a půl hodiny po astronomickém soumraku a příznivé podmínky nastaly i pokud jde o seeing. Nezbývalo než nastavit kometu do středu zorného pole a pořídit přes barevné filtry sérii 24 s snímků. Při delší expozici už totiž docházelo k saturaci optického jádra komety.

Výsledný snímek je LRGB kompozicí s celkovou expoziční dobou 192 s. Byl pořízen 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny v 19h 10 m UT . Zajímavé je sledovat rozložení barev v komě . Zatímco zeleně zřejmě září radikály plynu , neutrální odstín by mohl patřit světlu Slunce odraženému na prachových částicích. Na samotném okraji komy zobrazené na snímku převládá opět zelený odstín a jemnou nazelenalou komu lze na originálních snímcích sledovat až do vzdálenosti 12-ti obloukových minut, takže průměr komy je možné odhadnout na 24 obloukových minut .

Pavel a Petr Cagašovi, Zlín

Po dlouhých dnech zatažené oblohy se konečně na chvíli vyjasnilo i ve Zlíně a i my se mohli pokochat pohledem na kometu Holmes. Přikládám dva snímky z dnešního večera (1. listopadu 2007) pořízené 26,5 cm f/8 Newtonem hvězdárny ve Zlíně a kamerou G2-1600 přes RGB filtry.

Snímky nebyly žádným způsobem upravovány (filtrovány), vzhledem ke značnému jasu komety ani nebyl odečítán temný snímek a aplikován flat field.

P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
První snímek je složenina tří expozic dlouhých 1 minutu (celkem tedy 3 minuty expozice). Pohyb komety mezi hvězdami byl natolik malý, že bylo možno složit obraz podle hvězd a nikoliv podle jádra komety.
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
Další snímek je již složen z 5 min expozic v každé barvě (celková expozice 15 minut). Jednotlivé expozice ale byly pouze 15 sekund dlouhé a střídaly se v pořadí RGB. Díky tomu jsou i stopy hvězd barevně poměrně věrné. Hvězdy jsou na tomto snímku v poměru ke kometě znatelně slabší, protože jejich jas je rozprostřen do delší stopy. Koma je ale vykreslena lépe s lepším poměrem signál/šum.

Petr Horálek

P.Horálek: 17P Holmes
P.Horálek: 17P Holmes
Zasilam dve kresby zachycujici kometu 17P Holmes 27. rijna 2007. Obe dve kresby byly porizeny pres reflektor 0.25m (f4.7) pri 133 nasobnem zvetseni. Nasledne byly invertovany barvy a jedine digitalni upravy, ktere jsem byl nucen udelat, byly provedeny ve Photoshopu (vyhlazeni tahu tuzkou). Prvni kresba byla porizena v Nemecku nedaleko vrcholu Arber (1456 mnm) (pobliz hranicniho prechodu Zelezna ruda), druhy v Ceske republice, zapadne od Prahy na poli pobliz vesnice Celakovice. Dalsi kresby naleznete na strankach Petra Horalka

Vice o expedici se muzete pripadne dozvedet zde: http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=684 a v pokracovani http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=685.

Milan Uhlář

M. Uhlar: 17P Holmes
M. Uhlar: 17P Holmes
V stredu sa obloha vycistila aj v Opave. Vyuzil som toho a nafotil som niekolko fotografii komety 17P Holmes. Zaslana fotografia komety bola fotena v ohnisku dalekohladu Newton 250/1200 za pouzitia fotoaparatu Canon 5D a je zlozena z dvoch snimkov 2s a 4s.

Ladislav Spejchlík, Kovánec u Mladé Boleslavi

L.Spejchlík
L.Spejchlík
První snímek byl vyfotografován 27.10.2007 ve 22:43hodin. CCD QHY8 přes N200/800mm.Je to složenina 30snímků po 12vteřinách. Jedná se o výřez 1:1.
L.Spejchlík
L.Spejchlík
Druhý snímek byl pořízen 31.10.2007, bylo jasno ale seeing byl špatný, proto jsem nafotil velký počet snímků abych si z nich mohl vybrat ty nejlepší a ty poté zpracovat. Také jsem chtěl zkusit zvýraznit komu a proto jsem udělal několik dlouhých expozic. Celkem jsem nafotil 200 snímků a pěkných bylo 81. Foceno bylo CCD QHY8 přes WO 132 FLT - 132/925mm. Snímek je složenina: 1x10min + 4x9min + 6x5min + 1x3min + 14x75 sec. + 14x70 sec. + 20x45 sec. + 21x20sec. Takže celkem 81 snímků a celkem 109minut. Jedná se taktéž o výřez 1:1.

Ladislav Šmelcer a Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Vzhledem k tradičně nepříznivému listopadovému počasí jsme byli rádi, že se nám podařilo kometu pozorovat a zaznamenat digitální technikou ve čtvrtek 1. listopadu 2007. Použili jsme dvojici přístrojů, teleskop Schmidt-Cassegrain o průměru objektivu 28 cm spolu s CCD kamerou SBIG ST-7 a dalekohled Coudé refraktor 150/2250 mm, který jinak slouží pro pozorování veřejnosti v hlavní kopuli hvězdárny, ve spojení s digitálním fotoaparátem Nikon D50.

zanrova.jpg
0165-0166.jpg
0182-3_3.jpg
0182-3_3rgb.jpg
st7-mask.jpg
st7-rgb.jpg




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pozorování , Kometa , Čtenářská galerie


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »