Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2006 VZ13 LINEAR na červencové obloze

Kometa C/2006 VZ13 LINEAR na červencové obloze

C/2006 VZ13
C/2006 VZ13
Na severní obloze je nyní pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 LINEAR (dosahuje asi 7.5 magnitudy), která nedávno proletěla nejblíže k Zemi (asi 86 milionů km). Její pohyb je velmi rychlý - pohybuje se z Draka do Pastýře, Honících psů, Vlasů Bereniky a Panny, kde ji nalezneme na počátku srpna. Kometa má velikou kulovou komu, okolo 12 úhlových minut v průměru. Na její pozorování je třeba použít dalekohled, stačí triedr. Ve větších přístrojích se dá postřehnout slabý, asi 1/3 stupně dlouhý chvost.
Fotografie: Jiří Srba, hvězdárna Vsetín

Mapka
Mapka
Kometa je oproti předpovědi jasnější, ale zároveň v období, kdy již začíná rychle slábnout. Proto nezahálejte, neboť kromě klesajícího trendu její jasnosti bude pozorování negativně ovlivňovat i Měsíc, který byl v první čtvrti 22. července a v úplňku bude 30. července. Počátkem srpna pak bude kometa nejen o mnoho slabší, ale také mnohem níže nad obzorem a bude pozorovatelná jen po západu Slunce v souhvězdí Panny. V polovině srpna pak kometa zmizí již za soumraku a bude pozorovatelná jen na jižní polokouli. Nejlepší podmínky ke spatření komety tedy končí počátkem srpna (pokud nedojde k nečekanému zjasnění).

Vyhledávací mapky a vývoj jasnosti na stránkách Seiichi Yoshidy.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »