C/2006 VZ13Na severní obloze je nyní pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 LINEAR
(dosahuje asi 7.5 magnitudy), která nedávno proletěla nejblíže k Zemi (asi
86 milionů km). Její pohyb je velmi rychlý - pohybuje se z Draka do
Pastýře, Honících psů, Vlasů Bereniky a Panny, kde ji nalezneme na počátku
srpna. Kometa má velikou kulovou komu, okolo 12 úhlových minut v průměru.
Na její pozorování je třeba použít dalekohled, stačí triedr. Ve větších
přístrojích se dá postřehnout slabý, asi 1/3 stupně dlouhý chvost.
Fotografie: Jiří Srba, hvězdárna Vsetín
MapkaKometa je oproti předpovědi jasnější, ale zároveň v období, kdy již začíná
rychle slábnout. Proto nezahálejte, neboť kromě klesajícího trendu její
jasnosti bude pozorování negativně ovlivňovat i Měsíc, který byl v první
čtvrti 22. července a v úplňku bude 30. července. Počátkem srpna pak bude
kometa nejen o mnoho slabší, ale také mnohem níže nad obzorem a bude
pozorovatelná jen po západu Slunce v souhvězdí Panny. V polovině srpna pak
kometa zmizí již za soumraku a bude pozorovatelná jen na jižní polokouli.
Nejlepší podmínky ke spatření komety tedy končí počátkem srpna (pokud
nedojde k nečekanému zjasnění).
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236