C/2006 VZ13Na severní obloze je nyní pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 LINEAR
(dosahuje asi 7.5 magnitudy), která nedávno proletěla nejblíže k Zemi (asi
86 milionů km). Její pohyb je velmi rychlý - pohybuje se z Draka do
Pastýře, Honících psů, Vlasů Bereniky a Panny, kde ji nalezneme na počátku
srpna. Kometa má velikou kulovou komu, okolo 12 úhlových minut v průměru.
Na její pozorování je třeba použít dalekohled, stačí triedr. Ve větších
přístrojích se dá postřehnout slabý, asi 1/3 stupně dlouhý chvost.
Fotografie: Jiří Srba, hvězdárna Vsetín
MapkaKometa je oproti předpovědi jasnější, ale zároveň v období, kdy již začíná
rychle slábnout. Proto nezahálejte, neboť kromě klesajícího trendu její
jasnosti bude pozorování negativně ovlivňovat i Měsíc, který byl v první
čtvrti 22. července a v úplňku bude 30. července. Počátkem srpna pak bude
kometa nejen o mnoho slabší, ale také mnohem níže nad obzorem a bude
pozorovatelná jen po západu Slunce v souhvězdí Panny. V polovině srpna pak
kometa zmizí již za soumraku a bude pozorovatelná jen na jižní polokouli.
Nejlepší podmínky ke spatření komety tedy končí počátkem srpna (pokud
nedojde k nečekanému zjasnění).
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve